Průzkum proběhl na uživatelích ve více než 70 zemích. Upřímně, pokud si pamatuji o co šlo, byla to jednoduchá dotazníková záležitost, takže tomu nepřikládejme význam vědecké studie. Ostatně si jej dělal sám Ilford, takže mezi uživateli. Běžný smrtelník (při vší úctě k němu) obvykle ani netuší, co to „Ilford“ je.

Nicméně, 30 % lidí, kteří průzkum dokončili, je ve věku pod 35 let a 60 % z nich nefotí na film déle než 5 let. Jde tedy o mladé lidi (ano, pravdou je, že 35 let bývalo kdysi už považováno za střední věk, jenže taky se chodívalo do důchodu před 60. rokem života, že :-). Ti tak přišli k filmové fotografii často skrze nejprve používanou digitální techniku.

Celých 84 % lidí se dovednostem kolem filmu naučilo samo, s malou pomocí knížek a internetu. Téměř polovina, 49 %, pak nyní sama vyvolává a zvětšuje své fotografie v temné komoře. Z celého pole účastníků průzkumu fotí ryze na černobílý film 31 %, pouhá 2 % fotí jen na barevný film. A celých 86 % účastníků používá svitkový film, tedy středoformátové přístroje. Oblíbené jsou mezi mladou generací „bakeliťáky“ Lomo / Holga.

Z logiky věci plyne, že odpovědi na otázku, co člověka přivedlo k filmu, se nesly mimo jiné v duchu, že film je zábavný, je retro. Ale také se objevoval i obvyklý komentář lidí, kteří přešli na film z digitálu: film nutí člověka zpomalit a zamyslet se, místo focení X verzí té samé fotky.

Dovolím si připomenout, že z touto zprávou přichází Ilford poté, co posílil svoje obchody v Americe poté, co zaznamenal výrazný nárůst zájmu.

Jak jste na tom vy? Už jste vyrostli ryze na digitální fotografii a je to pro vás jen (nepochopitelné) retro, nebo se filmových políček stále zuby-nehty držíte?