Letos v lednu vyšlo najevo, že by IBM byla ochotna odprodat část své serverové divize a že by o ni mohlo mít zájem Lenovo. Další události už pouze uskutečnění prodeje nasvědčovaly - přišly však i jisté komplikace. Obavy amerických úřadů, jmenovitě Pentagonu, FBI a amerického telecomu, se nesly v jednom duchu: předáním technologií do rukou Lenova by mohlo dát Číně ideální nástroj ke špionáži Spojených států. Problém dostala začátkem léta k řešení CFIUS, Committee on Foreign Investment in the U.S., která má v kompetenci monitorovat obchody, jež provází možnost národního ohrožení. Cílem bylo ve spolupráci s IBM zajistit, aby po prodeji divize Lenovu nebylo možné ke stávajícím serverům vzdáleně přistupovat, získat nad nimi kontrolu, narušit jejich chod během údržby a podobně.

Situaci se zřejmě podařilo zdárně vyřešit, protože IBM i Lenovo oficiálně potvrdily, že dnešním dnem, 1. říjnem 2014, dochází k přesunu celé divize x86 serverů (tedy nejen mikroserverů a jednočipových řešení, jak se původně předpokládalo) pod křídla Lenova.

CEO Lenova Yang Yuanqing potvrdil, že převzetí x86 serverů od IBM vnímá jako nový motor, který společnosti zajistí růst. Očekává, že v prvním roce (tzn. 2015) přinese společnosti $5 miliard a marže přesahující 4 procent, se kterou operuje divize osobních počítačů (tu od IBM odkoupila v roce 2005). Lenovo již úzké portfolio vlastních serverů má (ThinkServer) a očekává, že nový přírůstek výrazně navýší objemy prodejů. Vedení divize zůstane v rukou Adalia Sancheze, jehož pozice se pouze z IBM přesouvá pod Lenovo.

Nakonec zůstává cena. $2,3 miliardy se nakonec nepodařilo udržet, IBM získá „pouze“ $2,1 miliardy, což prakticky odpovídá částce „více než“ $2 miliardy, kterou podle neoficiálních zdrojů zaplatí společnosti GlobalFoundries za převzetí jejích továren na procesory. Co to znamená: IBM zřejmě v letošním roce přijde o divizi x86 serverů i své výrobní kapacity, ale firemní pokladně tyto transakce nepřinesou prakticky nic, alespoň z hlediska přímého zisku.