Největší očekávání míří k produktům vybaveným pamětmi HBM2. Výrobci je osadí všude, kde to podle nich bude mít smysl. V první řadě na produktech, které se blíží rozměry jádry výrobním limitům TSMC a kde efektivnější rozhraní ušetří křemík využitelný jiným způsobem. Dále pak všude tam, kde vyšší energetická efektivita a přenosová rychlost dokážou významně ovlivnit konkurenceschopnost.

Tradiční (G)DDR, tedy GDDR5 (kde jde spíš o výkon) a DDR3 (kde jde spíš o cenu) si rozdělí zbytek produktů. V posledních dnech se ale rozšířily zvěsti, že v roce 2016 dojde řada také na nové GDDR6, na nichž pracuje Micron. Nitky se sbíhají k serveru Fudzilla, kde šéfredaktor Fuad Abazovic zprávu o existenci GDDR6 jako první publikoval. Původ informace ale nerozebírá, sdělení předkládá poněkud dogmaticky.

Micron sice už poněkolikáté překvapil svérázným přístupem, kdy namísto JEDEC standardu HBM preferoval alternativní koncept HMC s integrovaným řadičem. Případně také s ohlášením 8GHz GDDR5, jež ale lze chápat jako dědictví Micronem pohlcené Elpidy, která už v roce 2010 avizovala: „Elpida úzce pracuje se všemi významnými prostředníky pro zvýšení datové rychlosti na 7Gb/s a výš v dohledné budoucnosti.“ 8Gb/s GDDR5 jsou určitou labutí písní technologie, pravděpodobně poslední a zároveň nejrychlejší specifikací této generace.

Třetím a patrně největším překvapením od Micronu poslední doby jsou GDDR5x, které se oproti klasickým GDDR5 architektonicky liší, využívají 2× větší prefetch pro zdvojnásobení datových přenosů. Jejich cílem je zvýšit paměťovou propustnost, ale nemají ambice primárně řešit limity a nedostatky GDDR5 jako jsou energetické nároky datových přenosů, narůstající požadavky na proporce řadiče při zvyšování taktů a podobně. Přestože nabízejí dvojnásobnou přenosovou rychlost na takt, jejich taktovací frekvence zpočátku budou výrazně nižší než GDDR5, takže lze čekat maximálně 25-50% nárůst datové propustnosti.

Dá se předpokládat, že v praxi nebudou využívané ke zvýšení datové propustnosti oproti stropu GDDR5, ale spíš ke snižování šířky sběrnice - například 8GB/s GDDR5 se 192bit sběrnicí bude možné nahradit 12GB/s GDDR5x se 128bit sběrnicí, což mírně sníží plochu řadiče na straně GPU a sníží i komplexnost PCB a jeho rozměry, bude-li to žádoucí. Díky tomu by GDDR5x mohl vytlačit nejen GDDR5, ale také DDR3 používané v low-endu (32bit GDDR5x sběrnice s přenosovou kapacitou 192bit DDR3 sběrnice). Záleží ovšem na vývoji jejich ceny - pokud úspora na straně GPU a PCB nevykompenzuje cenový rozdíl, pak bude nástup velmi pomalý.

Z této rekapitulace je zřejmé, že výrobci grafických karet mají k dispozici nebývale širokou paletu technologií i možností jejich využití (DDR3, GDDR5, GDDR5x, HMC, HBM). Lze dokonce pochybovat o tom, zda budou všechny možnosti využité - zda se výrobcům vyplatí investovat do vývoje dalších typů řadičů. Kde by našly prostor GDDR6? To už Fudzilla nevysvětluje. Můžeme proto jen spekulovat, zda ony GDDR6 nejsou totožné s GDDR5x, tedy zda jen nedošlo ke změně značení. Nic totiž nenaznačuje, že by vedle GDDR5x měl vzniknout ještě další typ grafických DDR. Oficiální web JEDEC tento standard neuvádí: Poslední zveřejněné specifikace se týkají GDDR5x, k dispozici jsou od listopadu, takže by hypotetická změna názvu GDDR5x na GDDR6 musela nastat skutečně na poslední chvíli.

Aktualizováno: Micron potvrdil, že paměti, na kterých pracuje, nesou označení GDDR5x. Zprávy o GDDR6, které vypustila Fudzilla, nezakládají na realitě.