Pokud by se technologie objevila reálně ve fotoaparátech, bylo by možné díky této informaci snímky zpracovat s efektem odpovídajícím nasazenému polarizačnímu filtru. Patent přitom ukazuje snímání polarizace světla bez ztráty světla dopadajícího na snímač, což je ve srovnání s typickým polarizákem jistě klad. Snímání polarizace totiž zajišťuje vrstva pod fotocitlivými buňkami, která využívá větší snímací buňky a snímání ve spektrální části blízké infračervené.

Nutno dodat, že nejde o první pokus o snímání polarizační informace na snímači. O něco podobného se snažila Sony již v roce 2010, ale jinou metodou, kterou navíc od té doby neuvedla do praxe. To sice může stihnout i patent Olympusu, protože konstrukčně by šlo o dvouvrstvý fotografický snímač, což znesnadňuje a prodražuje výrobu, na druhou stranu to jistě není nerealizovatelné. Uvidíme tedy v nadcházejících letech, jestli na něco takového dojde, či nikoli.

Na Olympusu je hezké, že se v rámci svého omezeného systému snaží o inovace. Pravdou je, že s 2,0× cropem svého micro43 systému nemůže nijak zázračně kouzlit, ale jím přidávaná přídavná hodnota je velmi zajímavá. Z poslední doby vzpomeňme zvyšování rozlišení posuvem snímače, což od té doby implementoval zatím jen Pentax K-3 II s APS-C snímačem (ten ale posuv používá na FullRGB).

Na druhou stranu ale patent popisuje prozatím spíše teoretický mechanismus. Jestli to Olympus uvede do světa micro43, pak se budeme moci reálně bavit o tom, jestli je to lepší / stejné / horší než kvalitní cirkulární polarizační filtr. Patent byl zveřejněn letos v březnu, podán ale již v srpnu 2013.