Pár zkušeností s technologií LabelFlash
Kapitoly článků
A protože LabelFlash je vlastně nástupcem Disc T@2, rozhodli jsme se vyzkoušet tuto technologii i tímto způsobem.
Využili jsme toho, že DVD s koncertem Pink Floyd i s bonusy zabere jen cca 3GB místa a zkusili jsme na okraj zápisové vrstvy DVD něco napsat. Výsledek je velmi elegantní, jako by z oka vypadl technologii T@2,
kterou uvedla na trh YAMAHA (tento text bylo zapisován přesně šest minut):
Na rozdíl od Disc T@2 na CD vypadají zde písmena světlejší, ale opět je to jen proto, že zrovna takhle to sejmul scanner. I když určitá zákonitos v tom je: LabelFlash pálí obráceně, než DiscT@2 a proto to za podobných
podmínek scanner sejme také obráceně. Ale jinak se i toto písmo se chová podobně, jako u CD - záleží, jak si DVD nakloníme, co se v něm odráží a podobně. A podle toho jsou písmena buď světlejší nebo tmavší
anebo skoro neviditelná. Trochu to připomíná hologram. Jeden rozdíl však tu je. Tento text lze zapsat i na prázdné médium, aniž se zruší možnost na nepopsanou plochu média později zapisovat. Takže pokud zapíšeme
tento text tak, že zasahuje pouze k okrajům média,
(například jako nápisy na výše uvedených příkladech) na prázdné, ještě daty nepopsané médium, je možno data dopsat, samozřejmě jen ve zkrácené délce. Program Nero nás před zápisem sice informuje,
že na tento disk potom nesmíme zapsat data,
ale ono to jde (samozřejmě jen v délce, která je omezena velikostí nápisu) a médium bez problémů po dopsání dat funguje. Pokud bychom ale zvolili nápis tak, že by zasahoval až ke středu média,
nezapíšeme už na disk opravdu nic, tedy nic dobře. Pokud zakládáme nový návrh, nabídne editor k editaci dostupnou plochu média, tedy podle množství zapsaných dat. Pokud ale otevřeme již dříve vytvořený návrh,
nabídne se k editaci velikost plochy, zapamatovaná v souboru s návrhem, a tak můžeme jednoduše i na prázdné médium zapsat text či obrázky třeba předem a potom dopsat příslušná data (záleží na jejich maximální délce).
Pro zápis do datové vrstvy lze použít pouze média DVD±R; dvouvrstvá a přepisovatelná média podporována nejsou.
Při zkoušení zápisu textu do datové vrstvy se projevila zajímavá věc: Našel se zatím jeden druh médií, do kterých tato mechanika NEC neumí obrázky vypálit.
Je to Taiyo Yuden DVD-R 8× blank a zlobí i varianta se stříbrným potištitelným povrchem. Čtyřrychlostní a šestnáctirychlostní mínusová média této firmy
jdou popsat dobře a osmičky plus také.
Tato chyba se projevuje tak, že cca po dvou minutách zápisu začne mechanika cvakat podobně jako vadný HDD. V tom případě je vhodné raději rychle ukončit zápis. První seznámení s výsledkem nebylo příjemné.
Text na DVD byl popsán jen zčásti, ale hlavně bylo médium poškrábané v soustředných kružnicích okolo začatého nápisu:
Světle modrý kruh nahoře vlevo jsou data, pak je vidět jako světle modré skvrnky neúspěšný začátek zápisu textu (dolní jazýčky písmen). Šedé soustředné šmouhy okolo těchto fragmentů textu jsou škrábance.
Docela jsme si nebyli jisti, zda to mechanika přežila, ale ta na jiných DVD pracovala už zase bez problémů. A druhý pokus na stejném typu média dopadl shodně.
Přitom data na toto médium vypálí NECka
zcela bez problémů.
Přestože nepěstujeme králíky, rozhodli jsme se jim pro srandu vyzkoušet, jak by dopadl zápis, kdybychom na médium, které jsme na okraji pokreslili, zapsali plnou délku dat.
A výsledky se různily, podle toho, v jaké mechanice jsme následně zapisovali. Tak například mechanika LiteOn SHW 16H5S psala bez zaváhání až do konce.
Přesně se projevilo to, že tato mechanika nekontroluje kvalitu zápisu na mouše. Mechanika Pioneer DVR-110 zkolabovala přesně v okamžiku,
kdy se dostala na poloměr, kde už je hustý zápis textu. Data jsou dopsána až k nápisu, ale je vidět, jaké závoje se táhnou mezi písmeny:
A jak dopadl test média, které bez problémů přepsala LiteOnka až do konce? Tam žádné závoje mezi písmeny nejsou. Test samozřejmě dopadl špatně, přes spodní jazýčky písmen se ještě dostal, ale pak již byl konec - skok na stovky PIF a pak tvrdé chyby...
No to jen tak pro ty králíky...
Jako médium pro tento test bylo použito jedno falešné TY, které ani nemáme v databázi.
Disc T@2, LightScribe a LabelFlash v programu Nero
Přestože Disc T@2, LabelFlash i LightScribe provádějí velmi podobné činnosti a používají k tomu podobný editor, spouštějí se každé úplně jinde.
LabelFlash z volby Extras—>Burn Label (Doplňky—>Vypálit štítek),
LightScribe z volby File—>Print LightScribe Label (Soubor—>Vytisknout štítek LightScribe) a
Disc T@2 z volby Recorder—>Burn DiscT@2 (Rekordér—>Vypálit DiscT@2) (pro YAMAHA CRW-F1).
Dobré ale je to, že pro všechny tři kreslicí technologie používá Nero shodný typ souboru, takže pokud si založím soubor pro LabelFlash, klidně ho mohu použít i pro Disc T@2 a podobně. To ocení všichni, kdo mají
vypalovačky pro dvě či všechny tři technologie (nakonec kdo to tak nemá, že)...
A na závěr ještě pár obrázků, jak vypadá náhled etikety pro Technologie LabelFlash a LightScribe v programu Nero (verze 6.6.1.4). Zajímavý rozdíl mezi LightScribe a LabelFlash je ten, že LightScribe zobrazuje
černou barvu na světlém pozadí, kdežto LabelFlash světlou barvu na tmavě modrém pozadí. Takže nejprve náhled pro LightScribe:
A náhled pro LabelFlash celoplošný:
a pro text na vnějším okraji média:
A náhled pro stejný soubor, ale pro DiscT@2:
V obou příkladech textu na okraji média byla použita v mechanice prázdná média. LabelFlash navrhl šířku zapisované oblasti podle údajů v souboru návrhu, kdežto DiscT@2 podle volného místa na médiu. A přestože
oba náhledy zobrazují bílé písmo na černém pozadí, vypalují se rozdílně. LabelFlash dodrží tento návrh a vypálí text a pozadí ne, takže je pak světlé písmo na tmavším pozadí, kdežto DiscT@2 vypálí pozadí
a písmo ne, takže má tmavší písmo na světlejším pozadí. A DiscT@2 navíc na prázdné médium vypálí data, aspoň minimální délku, takže CD je pak už pro zápis nepoužitelné.
Jak dopadly v reálu tyto návrhy je aspoň částečně vidět na obrázcích v článku. Obrázky ale vznikly z médií se zapsanými daty (hudbou či videem), ne z prázdných médií.
A na rozloučenou s dnešním článkem vám ještě ukážeme, jak má vypadat správná sestava vypalovaček:
NEC na prvním řádku umí LabelFlash na DVD, LiteOnka na třetím umí LightScribe na CD i DVD a YAMAHA na posledním umí Disc T@2 na CD.