Celé je to samozřejmě potřeba upřesnit a v neposlední řadě se nad tím zamyslet. Nejprve tedy odkud zpráva pochází. Pochází z úst (doslova) Paula Thurrotta, který v podstatě na začátku hodinu a půl trvající debaty „Windows Weekly 269“ na serveru twit.tv po redaktorově vyřčené domněnce o tom, že Windows 8 už ničím nemohou překvapit, zmínil zhruba toto:

„Měl bych potenciální překvapení… týká se OEM builders system site. … Předchozí verzi Windows mohli lidé levně, i když tak trochu nelegálně, získat koupí OEM verze, lidé si takto kupovali třeba Windows Home Server, aby si ho nainstalovali na vlastní počítač. Technicky vzato, když kupujete OEM verzi, musíte být ,sestavovatel počítačů‘ (tzv. system builder), musíte k tomu koupit hardware a tak dále, nicméně lidé to takto dělat mohli. Tato osoba mi řekla, že lidé, kteří si staví počítače sami, budou moci legálně použít Windows 8 system builder media kit pro vlastní použití a důvodem je, že na trhu nebude retailová (plná) verze Windows 8, pouze upgrade.“

Předpokládejme, že to bude pravda. Co to znamená? Znamená to poměrně hodně. Lidé už si nebudou moci koupit plnou verzi a nainstalovat ji na libovolný počítač, poté ji smazat a nainstalovat ji na jiný počítač (pomíjíme, že uživatel plné verze má na rozdíl od OEM podporu přímo od Microsoftu).

V zásadě tak budou „tři“ možnosti, jak přijít k Windows 8 (nelegální nepočítáme): OEM Windows předinstalované na hotovém počítači, který si koupíte v obchodě. Půjde o počítače od velkých výrobců, kteří mají s Microsoftem smlouvy (typu Acer, ASUS, Dell, HP, MSI a další). Systém bude předinstalován, aktivován a pokud je vše, co jsme doposud zaregistrovali, pravda, bude nainstalován zásadně přes UEFI a zajištěn pomocí Secure Boot, neboť tak to prostě Microsoft chce. Stejným způsobem přijde uživatel k Windows 8 i na tabletu postaveném na platformě ARM (tedy Windows RT) s tím rozdílem, že zde Secure Boot nepůjde uživatelsky vypnout.

Druhou možnost zmínil Paul Thurrott. Je to v podstatě také OEM verze, ale pro tzv. system buildery. Takto je skutečně možné Windows pořídit již dnes, má to jistá omezení a jestli je to nějakým způsobem nelegální, tak to Microsoft v podstatě toleruje. Zkrátka si koupíte OEM System Builder sadu a nainstalujete ji na první počítač, s nímž je od té doby sada licenčně svázána a není možné ji od daného počítače již oddělit. To, že to z právního hlediska není pro Microsoft tak velkým problémem, potvrzuje i fakt, že u Windows 8 by to mělo být již zcela legální (měla by to reflektovat nová EULA čili licenční ujednání s koncovým uživatelem, takový ten dlouhý dokument, který prakticky nikdo nečte dříve než ho odsouhlasí). Tato změna by měla být právě náhradou za zrušenou plnou verzi.

Třetí možností je upgrade. Ten je možné sehnat již nyní v rámci akce za 40 dolarů (potažmo €40), ovšem tato cena se nejspíše po uvedení systému na trh zvýší (jak i Paul Thurrott říká, bylo by to fajn, kdyby zůstala, ale asi se tak nestane). Zde bude opět záležet na tom, jak budou posazeny licenční podmínky, které mohou změnit i dosavadní praxi, kdy se licenční podmínky na upgrade z nemalé části řídily podmínkami verze, ze které je upgradováno (neboli pokud jste upgradovali z plné verze předchozího systému na upgrade, platily i na upgrade podmínky jako na předchozí plnou verzi, tedy zejména o přenositelnosti systému).

Tato změna, pokud by skutečně platila, jako že zpráva je podána hodně důvěryhodně, může Microsoftu přinést více peněz, i kdyby OEM verze Windows 8 byla levnější než současná OEM (System Builder) verze Windows 7 (jakože cenovou změnu v této oblasti moc neočekáváme). Prodalo by se totiž víc licencí, neboť žádná by nebyla přenosná. S plnou verzí můžete jednu licenci v podstatě použít na vícero počítačích za předpokladu, že v jednom momentě bude pouze na jednom z nich. Prakticky tak když se vám jeden počítač pokazí, koupíte nový a použijete vaši stávající licenci. To s OEM verzemi nejde (resp. jde, ale je to dost složité, museli byste „papírově“ poškozený počítač opravit, přičemž náhrada vadného počítače jiným, typicky třeba jen výměnou základní desky, už se v „papírové podobě“ špatně vykazuje jako oprava počítače stávajícího a obvykle se bere jako počítač nový, na který dle licenčních podmínek starou licenci použít nemůžete).

Microsoft se tak vlastně snaží udělat z Windows totéž, čím je dnes BIOS – kouskem softwaru neoddělitelně spjatým s hardwarem (když se vám pokazí vaše stávající deska a koupíte novou tu samou, za BIOS, který lze z technického hlediska bezplatně přenést, stejně zaplatíte znovu). A je fakt, že u Windows RT se mu to v podstatě podaří, Windows RT si totiž samostatně nekoupíte, pokaždé je zaplatíte v ceně nového hardwaru (stejně jako platíte např. za Windows CE v navigacích a nemáte nikde na faktuře samostatnou položku typu Windows CE). Jsme zvědavi, zda a kdy do této fáze dospěje i desktopový OS Windows.

V neposlední řadě je tu otázka, zda tato aktivita nezahřeje u srdce nějakého toho (EU) regulátora. Jakmile drtivě dominantní hráč odstraní z trhu jedinou nabídku přenositelného operačního systému, může se stát, že se někdo začne ptát, jak si takový hráč může dovolit na svůj produkt s významnou tržní silou uplatňovat výhradně vázaný prodej. Neelie Kroes má sice už jiné starosti než hrát s Microsoftem hru na bác-hammer a hřebíček (jakou roli v ní hrála Neelie Kroes, jistě netřeba zmiňovat), ale Evropská komise má dost dalších šťouralů, kteří si myslí, že jsou moudřejší než všichni ostatní a mají neodolatelnou touhu svou umělou nadřazenost demonstrovat formou většinou nesmyslných regulací. Zda je nesmyslná i taková, která by dominantnímu hráči na trhu zakázala nemít na trhu produkt bez vázaného prodeje, to je samozřejmě otázkou do diskuze (technicky vzato ani OEM System Builder licence, kterou podle této zprávy Microsoft nejspíše nabídne, nebude vázaným prodejem, ale spíše „vázanou instalací“, která s sebou však nese prakticky stejná omezení jako vázaný prodej).