Dovolil bych si zareagovat na události uvedené v článku na CDR.CZ (Připravte se na daň z vaší kytary).

Já bych všechny ty tahanice kolem toho, co z čeho platit, na co jakou daň uvalit, viděl zcela jednoznačně ... Prostě nebudeme danit techniku, která stejně za nic nemůže (porušení práva např. autorského je jednoznačně na subjektivním rozhodnutí uživatele) - BUDEME ZDAŇOVAT ČLOVĚKA!!! A problém bude vyřešen jednou pro vždy.

Každý z nás bude platit za to, že je vybaven smyslovými orgány jako jsou oči a uši, které mu umožňují takto zprostředkovaně užívat veškerých děl chráněných autorským zákonem. Považte, jak tato dokonalá myšlenka ošetřuje např. ty situace, kdy si v duchu človek jenom tak, sám pro sebe, zanotuje nějakou tu písničku, či si vzpomene na úryvek z nějakého literárního díla...

Touto daní by měl být zatížen každý člověk po svém narození s tím, že daň za první roky života, kdy člověk není ještě dostatečným způsobem schopen smyslově vnímat autorsky chráněná díla (tj. nepřinášejí mu ještě takový užitek), by byla prominuta (dobrá, tak tedy jenom patřičným způsobem snížena). Další slevy by pak náležely osobám handicapovaným. Záloha na daň by se mohla vybírat za každý kalendářní rok, s tím, že povinnost tuto daň platit by zanikla až smrtí poplatníka.

Další velikou výhodou tohoto systému je ten fakt, že daní by byli zatíženi skutečně všichni (tedy i umělci, kteří na svých kytarách hrají určitě také jiné písničky než ty svoje).

No nic, je to jenom jakási úvaha, která vznikla potřebou zareagovat na současné dění kolem nás a nazávěr snad ještě tolik: až se mi do ruky dostane nějaká ta petice bránící práva uživatelů výpočetní techniky (jakož i dalších produktů moderní doby) proti neurvalosti výběrčích jakýchkoli daní (schovávajících se za bohulibé cíle ochrany kohokoliv), podepíšu s radostí.

Hezký den přeje Radim, student 5. ročníku EkF, VSB-TU Ostrava