Před třemi týdny oznámila AMD konec ovladačů Catalyst a start nové éry podpory nazvané Radeon Software, jehož první řada nese podtitulek Crimson. Tímto okamžikem došlo k oficiálnímu vydání, takže je možné stahovat ovladač pro Windows 7, 8.1 i 10. Změny lze rozdělit do několika okruhů: První se týká přípravy samotných ovladačů a stability, druhá procesu instalace a nového ovládacího panelu, třetí výkonu a plynulosti obrazu, čtvrtá spotřeby a pátá videa.

Příprava ovladačů a testování stability

AMD (a před ní samostatná ATi) dlouhou dobu vydávala minimálně 12 WHQL certifikovaných ovladačů ročně. Tento systém ale společnost opustila, protože narazila na dva problémy. Protože certifikace nějaký čas zabírá, je třeba ovladače připravovat s větším předstihem. To jim nejen ubírá na aktuálnosti (podpora nových her přichází se zpožděním), ale aby se to dalo stíhat, musely ovladače nezávisle na sobě - na střídačku (sudé / liché) - připravovat dva týmy. Pokud se nějaká oprava dostala do verze Catalyst x.1, nemusela být přítomna ve verzi Catalyst x.2 (kterou dělal jiný tým), ale definitivně zůstala až od verze Catalyst x.3 dál. Druhým problémem bylo, že nákladný způsob vývoje ovladačů, jehož cílem bylo držet oněch 12 WHQL certifikovaných ovladačů ročně, už v podstatě nikdo neocenil.

V letošním roce AMD přistoupila ke změně opět vydala 12 verzí ovladačů, ale jen 3 byly WHQL certifikované. Toto množství společnost zpětně hodnotí jako nižší, než by bylo optimální, a tak si jako cíl pro rok 2016 a Radeon Software nastavila až 6 certifikovaných verzí (z čehož vyplývá, že poměr certifikovaných a necertifikovaných bude zhruba půl napůl).

AMD ale mění i samotný proces přípravy. Výkonnostní optimalizace pro hry dosud připravovala více-méně bez ohledu na to, zda se týkaly hry vydané před dvěma měsíci nebo před dvěma roky. Tento způsob ale nepovažuje za optimální, zvýšení výkonu u starších titulů, které už běhají obstojně i na postarších modelech grafických karet se prakticky nesetkal s oceněním, a tak softwaroví inženýři budou věnovat úsilí primárně novějším hrám.

Zlepšeno bylo i testování stability. AMD využívá jak testování „na lidech“, tak automatizované testy. Počet systémů, na nichž běží automatické testy, byl pro vývoj Radeon Software zdvojnásoben oproti počtu systémů používaných pro vývoj Catalystů. Lidských testerů přibylo o čtvrtinu. Variabilita hardwarových konfigurací stoupla o 15 % a více pozornosti bude věnováno novým technologiím, jako zobrazování ve 4k, virtuální realitě a podobně.

Ne vše se ale mění, společnost zaznamenala pozitivní ohlas u systému priority řešení bugů, který zavedla s Catalysty Omega. Prioritu dostávaly ty, které trápily (nej)více uživatelů a to zůstává zachováno. Opět bylo vyřešeno (přes) deset nejčastěji hlášených problémů. Výčet najdete na slajdu výš.

Instalace a ovládací panel

Zjednodušen je i instalační proces, který nyní zabere méně času (původní instalace Catalystů trvá zhruba o třetinu až polovinu déle) a vyžaduje i méně interakcí ze strany uživatele (instalace Catalystů vyžadovala min. 7 kliknutí, Radeon Software stačí 3). Rychleji reaguje i nový ovládací panel. Tady na moment odbočím. AMD uvádí spouštěcí časy na různých systémech. V případě procesorů jako Intel Core i7 trvá spuštění starého Catalyst Control Center (CCC) 1,5-2 sekundy, v případě APU Kaveri / Carrizo 20-24 sekund. Za výrazným rozdílem ale nestojí výkon procesoru (např. na čtyřjádrovém dvoumodulovém Piledriveru se rovněž spouští jen necelé 2 sekundy), ale APU byla testována v rámci notebooku s pomalým mechanickým diskem. Nový ovládací panel do sekundy najede prakticky na všech běžných systémech bez ohledu na výkon procesoru nebo rychlost disku. S výkonnějšími procesory trvá první spuštění kolem šesti desetin sekundy, na další už stačí tři desetiny.

Vizuální stránku ovládacího panelu (Radeon Settings) jsme si už představili začátkem listopadu, takže vás pouze odkážu na předešlý článek - dále se budeme věnovat spíš praktickým změnám.

K dispozici je také nová verze tzv. AMD Clean Uninstall Utility, která slouží k odinstalování ovladače a softwaru AMD včetně odstranění souborů zapomenutých po starších Catalystech a úklidu registrů.

Výkon, shader cache, CrossFire a FreeSync

AMD k všeobecnému překvapení představila nové výkonnostní optimalizace s posledními verzemi Catalystů, přesto má instalace Radeon Software smysl - ještě několik dílčích zlepšení přibylo:

Je to jednak benchmark Fable Legends pro DirectX 12 (praktický přínos pro hráče je nulový, ale řada webů jej používá a jeho výsledky se odrážejí na hodnocení karty, takže lze důvody AMD chápat) a jednak optimalizace pro hry:

Výkonnostní nárůsty ve Windows jsou ilustrované na Radeonu Fury X, paradoxně na některých nižších modelech jsou výkonnostní posuny výraznější, tak třeba v Call of Duty: Black Ops 3 na 1080p ve vysokých detailech na novém Radeonu R9 380X vzrostl výkon o 8 %.

Shader Cache

Když AMD začátkem měsíce ohlásila Radeon Software a nový ovládací panel, neuniklo pozornosti nastavení položky „shader cache“. Původně ovšem nebylo známo, k čemu slouží. To si nyní vysvětlíme: Čím dál tím víc moderních her opouští klasický koncept levelů, kde hráč chodí z místa A do místa B, pak se hra nahrává, jde z místa C do místa D a tak dál. Svět v nových hrách není rozškatulkován na jednotlivé oddělené úseky a lze procházet plynule. To s sebou nese jeden (řekněme) problém: hra čas od času posílá ovladači požadavek na zkompilování shaderů, což znamená určité výkonnostní nároky na procesor. Zpracování se ve hře projeví jako krátký propad FPS (záškub).

Díky Shader Cache, která přichází s Radeon Software, jsou zkompilované shadery stále k dispozici, což má za následek odstranění těchto záškubů, ale zároveň také rychlejší start a nahrávání u některých her (není třeba kompilovat při každém spuštění, hra využije cache).

Kupříkladu spuštění Star Wars Battlefront (SURVIVAL-Endor) namísto 17,2 sekund zabere 11,2. Uživatel může buďto nechat nastavení ovladačů na default (pak je Shader Cache aktivní v případech, ve kterých to podle AMD má smysl), nebo ji zcela vypnout, nebo naopak používat vždy. Data uložená v Shader Cache se jejím vypnutím nemažou, pouze nevyužívají, takže po opětovném zapnutí jsou k dispozici ihned a nemusejí se při prvním spuštění hry znovu vytvářet.

CrossFire Frame Pacing a FreeSync

Vylepšení se co do plynulosti FPS dočkalo i CrossFire. AMD v minulých letech učinila výrazný posun díky hardwarové technologii XDMA, která umožňuje rychlé přesuny dat po PCIe a softwarové synchronizaci Frame Pacing (byla původně uvedená pro DirectX 10 a 11). Nyní se podpora Frame Pacing rozšiřuje o DirectX 9, jež stále využívá relativně dost her. Podpora pro tuto technologii neznamená vyšší výkon, ale rovnoměrnější rozložení jednotlivých snímků, což přináší zvýšení plynulosti obrazu.

Vyšší plynulost si užijou i majitelé FreeSync monitorů. U modelů, jejichž maximální obnovovací frekvence je alespoň dvojnásobná než minimální, bude aktivovaný nový adaptivní algoritmus, který zvýší plynulost obrazu při poklesech FPS pod úroveň minimální obnovovací frekvence. Protože AMD umožňuje kombinovat FreeSync se zapnutou či vypnutou vertikální synchronizací (která se projeví, pokud je snímková frekvence mimo FreeSync-rozsah podporovaných obnovovacích frekvencích), projevuje se nový adaptivní algoritmus rozdílně podle toho, zda je v-sync zapnutý nebo vypnutý. Pokud je zapnutý a framerate klesne pod minimální obnovovací frekvenci monitoru, bude obraz s Radeon Software výrazně plynulejší (bez záškubů). Pokud je vypnutý a framerate klesne pod minimální obnovovací frekvenci monitoru, bude obraz s Radeon Software o něco plynulejší a s o něco méně výrazným lámáním obrazu (tearing). Algoritmus funguje tak, že v případě, kdy je snímková frekvence nižší než nejnižší podporovaná obnovovací frekvence monitoru, může být framerate kompenzován duplikací snímků.

Radeon Software dále uvádí podporu pro FreeSync přes HDMI. AMD jedním dechem dodává, že kompatibilní monitory zatím nejsou, takže jde v tuto chvíli především o krok vstříc výrobcům, aby měli nové modely jak testovat. Předpokládáme, že první modely monitorů s FreeSync přes HDMI se na trhu objeví příští rok.

Do této kapitoly lze zařadit i kratší (rychlejší) odezvy myši a klávesnice, které byly snížené až na třetinu (ze slajdu vyplývá, že k obnovení dochází po každém snímku).

Spotřeba

Radeon Software přináší dvě zlepšení pro snížení spotřeby. První se týká herní (3D) zátěže a vychází ze zlepšené podpory pro Frame Rate Target Control (FRTC). Pokud hrajete hru, kterou vaše karta zvládá vykreslovat ve vyšších FPS než umí monitor zobrazit, můžete použít FRTC pro omezení na např. 60 FPS; důsledkem je nižší spotřeba a hlučnost grafické karty.

Na tom se v principu nic nemění. Nově ale FRTC lépe spolupracuje s řízením spotřeby, takže energetické nároky ještě více klesají. Při srovnání Catalystů a Radeon Software může být rozdíl ve spotřebě při zapnutém FRTC v extrémním případě až 100 wattů:

Pro vysvětlení: Pokles spotřeby při použití FRTC je s Radeon Software až o 100 wattů vyšší než s Catalysty. Absolutní výše spotřeby při FRTC je s Radeon Software až o 120 wattů nižší než s Catalysty. V tabulce uvedený výsledek se týká Radeonu R9 Fury X a Sniper Elite 3. Jde o extrém, takže v jiných hrách mohou být rozdíly nižší. Každopádně je zajímavé, že pouze optimalizací ovladače bylo možné bez dopadu na výkon snížit spotřebu sestavy o ~100 wattů. Nově je možné nastavovat limit FPS v rozsahu 30-200 FPS.

Radeon Software ale snižuje i spotřebu při přehrávání videa. Není třeba ani 4k video, stačí FullHD stream na YouTube, aby bylo možné pozorovat pokles spotřeby o 20 wattů (pro celou sestavu) / 25 wattů (pro GPU).

Video

U videa ještě zůstaneme. Některé technologie, které AMD implementovala s Omega Catalysty pro Radeony řady R a APU Kaveri, byly implementovány i pro 35W FX 8800P a A10-8700P APU Carrizo. Z nevysvětleného důvodu je třeba, aby byly osazeny paměťové moduly v režimu dual-channel, a pak bude aplikován algoritmus, který i po zvětšení videa na celou obrazovku lépe zachovává detaily. V případě přehrávání Blu-Ray s PowerDVD 15 a novějšími, je navíc zvýšena plynulost obrazu a sníženo rozmazání pohybu (motion blur).

Druhé zlepšení je určeno Radeonům řady Fury. Týká se přehrávání 1080p videa na 4k obrazovkách a spočívá v novém algoritmu pro zvětšení (upscaling obrazu), který se nazývá Adaptive Directional Scaling. Na rozdíl od standardní metody adaptivně reaguje na úhly linií v obraze, díky čemuž nedochází ke vzniku zubatých artefaktů, které standardní algoritmy zanechávají na šikmých liniích. Nevýhodou je, že pro je tato metoda podporována pouze v kombinaci s kompatibilním prohlížečem nebo přehrávačem (které to jsou, zůstává zatím otázkou).

Zlepšený byl i algoritmus adaptivního kontrastu (vyžaduje Radeon R9 380 / APU A8-8600P a vyšší). Adaptivní kontrast je aktivován zapnutím libovolného profilu pro video. Jak výrazný bude jeho projev, je věcí konkrétního profilu:

Závěrem ještě dvě změny, které stojí za zmínku, ale nezapadly tematicky do žádné kapitoly: Radeon Software zkracuje čas potřebný pro inicializaci displeje (či projektoru) na třetinu a dále byla rozšířena podpora VSR i pro plochu: Zkrátka pokud máte displej o vysokém DPI a chcete z jakéhokoli důvodu zobrazovat obraz ve vyšším rozlišení, než je rozlišení displeje, můžete.

Obraz bude vykreslen v rozlišení, které zadáte (např. 4000×2222) a grafickou kartou pro displej zmenšen na nativní rozlišení panelu (3840×2160). Možné jsou samozřejmě i kombinace jako 2560×1440 -> 1920×1080. To se může hodit třeba i v případě, kdy potřebujeme projektorem promítnout obraz o rozlišení vyšším, než jaké projektor nativně umí.