Jak už bylo zmíněno v první kapitole, jedná se o AIO řešení, osazené procesorem Intel Tiger Lake s integrovanou grafikou Intel Iris XE. 

Je nad slunce jasné, že se nejedná o systém, na kterém byste mohli pařit hry ve 4K, nicméně starší tituly a pár novějších s notně ořezanými detaily a rozlišením Iris Xe zvládne. Druhým aspektem jsou samozřejmě ovladače, které Intel nemívá kdovíjaké. K tomu se ale dostaneme posléze v odpovídající sekci. 

Čtyřjádro Tiger Lake i7-1165G7 tiká na základní frekvenci 2,8GHz, s maximálním turbem 4,7GHz. Během provozu a používání AIO jsem při běžném zatížení všech jader často viděl jádra pracovat v rozmezí 3,9-4,1GHz, v případě jednojádrového zatížení takt kolísal od 4,1-4,7GHz.

Je ale třeba upozornit na to, že je AIO spíše takovým ořezaným notebookem, a reálné takty odpovídají náročnosti toho čemu se věnujete. Chlazení je řešeno jak v noteboocích, tedy malým ventilátorem ležícím na malém chladiči. Více obrázky níže. Díky tomu často dochází ke snížení taktů při vyšším zatížení, stejně jako se zvyšuje hlučnost chlazení.

Tady musím MSI trošku pokárat. Řekněme, že je myšlenka takového chlazení dobrá, a levná. Perforace na krycím plechu má napomáhat lepšímu sání vzduchu, smutné však je, že vzduch je natahován víceméně jen ze spodní strany. Protože kryt na zadní straně přiléhající na ony dírky v krycím plechu perforován není. Ty jsou tak téměř zacpané a prolis na spodní straně ať se snaží sebevíc občas nedokáže nacucat dostatek.
Pak dochází k situacím, kdy je buď pc zbytečně hlučné, nebo může nastat i snížení taktů a tedy i výkonu.  Po demontáži celého zadního krytu klesly teploty dost zásadně. K tomu se ale dostaneme později, pojďme mrknout na osazené paměti a SSD. 

AIO nese dvojici 8GB single rank modulů firmy Samsung, o frekvenci 3200MHz s časováním 22-22-22-52 1T. Ty se operativně podtaktovávají dle zatížení. S nižšími takty se zlepší i časování. Viz. obrázek výše z HWINFA. Například na frekvenci 2400MHz už je časování CL 17. 

Osazený SSD disk, NVMe Western Digital SN530 s kapacitou 512GB je vybaven 96-layer 3D NAND TLC čipy a výrobce uvádí 2400MB/s pro čtení a až 1750MB/s pro zápis, spolu s 300TBW. Podporuje PCIe Gen3 a patří mezi střední třídu mezi SSD disky. Jeho chování v průběhu testování bylo příkladné, systém se zapínal rychle, a vše šlapalo jak má. Více o jeho výkonu v sekci s testy. 

Celý systém je napájen 120W adaptérem s napětím 19,5V, který je očividně dostatečně dimenzován. Během provozu zůstával na omak chladný i v náročnějším zatížení. 

Demontáž krytu vnitřností AIO je jednoduchá, na spodní straně odšoubujete 4 šroubky a kryt opatrně vyloupete třeba trsátkem. Jak sami vidíte, konstrukce nápadně připomíná notebooková řešení a stejné je i "notebookové" chlazení. 

Poslední pohled věnujme osazeným reproduktorům. Vzhledem k tomu, že jsou integrované, s výkonem 2,5 wattu každý, nehrajou nikterak přívětivě, nicméně na stavové zvuky dostačují. Vždy je ale možné využít buď bluetooth pro přenos zvuku do libovolného sound systému nebo kombinovaný jack.