Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Trošku mě překvapuje to uvádění TDP v grafech, viz třeba:
Core i9-13900K (125W)
Ryzen 9 7950X (170W)
Je to tak trošku, jako bychom psali o konfliktu na Ukrajině jako o "speciální vojenské operaci" zkrátka proto, že "výrobce" konfliktu to takto pojmenoval, ačkoliv je význam jiný. Pokud srovnávám jakékoliv hodnoty, chci srovnávat hodnoty *stejné*. Chápu uvádění těchto hodnot jakožto "specifikaci", ale to je přesně ten trik, který výrobce používá, a jen jsme mu na něj skočili (viz Intel 4 proces jako pojmenování 7 nm procesu).
Nebylo by lepší uvádět 2 hodnoty? Např. (následující příklad je vymyšlený, a údaje pravděpodobně neodpovídají skutečnosti):
Core i9-13900K (125W, 320W)
Ryzen 9 7950X (170W, 220W)
Pokud bychom údaj nevěděli, můžeme alespoň uvézt "?".
Souhlas, pro neznalého ty uváděné hodnoty mohou být pořádně zavádějící. Také jsem pro uvádění odběrového rozsahu. Jinak budou za čas výrobci na krabičky uvádět spotřebu kdy je procesor prakticky uspán.
Ono se to objektivně uvést nedá. Jedna věc je oficiální specifikace, druhá věc je doporučení Intelu výrobcům a třetí věc je nastavení desky výrobcem. Třeba s Comet Lake a Rocket Lake existoval nějaký oficiální PL2 limit (třeba 250 W) a k tomu oficiální doba, po kterou v něm mohl procesor (obvykle 28 nebo 56 sekund). Jenže na výzvy Intelu výrobci desek tuto hodnotu prodlužovali, nebo zvyšovali limit PL2 nad 250 wattů a podobně. Takže oficiální hodnota PL2 existuje, ale nemusí to znamenat, že byla při daném testu nastavena.
S Raptor Lake nebude situace přehlednější. PL2 má být nastavitelné mezi 250 a 350 watty a k tomu může být zcela vyplé (pak procesor může brát 420 wattů, více zde:
https://diit.cz/clanek/vzorek-core-i9-13900k-raptor-lake-pozoruhodny-vyk...
Jakou hodnotu uvádět? Použití otazníků by znamenalo, že bude u většiny procesorů otazník. Má to smysl?
Jediný zmysel má poznámka pri 125W Intelu, že táto hodnota nemusí zodpovedať realite. Jednoducho to neznalému čitateľovi vysvetliť poznámkou po čiarou.
Díky za vysvětlení, ale jaký je tedy význam psát výrobcem udávané TDP?
Sám jste napsal, že nemůžete vědět s jakým reálným TDP procesor běžel, přesto ale do grafu TDP uvádíte, a to dokonce podle dvou různých metrik (jedna od Intelu, a jedna od AMD), které nejsou vzájemně porovnatelné.
Navíc jste teď uvedl, že u Intelu ani nejde porovnávat TDP v rámci jednoho a téhož výrobce: když budu porovnávat dvě různá jezera proti sobe, nemohu se orientovat podle poměru TDP vůči sobě, protože reálná spotřeba má k uváděnému TDP různou vazbu v závislosti na generaci jezera.
Možná tomu jen nerozumím, ale k čemu přesně mi tedy ten uváděný údaj je?
Přijde mi, že tím jen přistupujeme na hru Intelu: "budu předstírat menší spotřebu". Předpokládám, že jedinou vypovídající hodnotu to má u AMD, a jen pokud mě zajímá porovnání s jejich vlastními procesory, ale nikoliv s konkurencí (je to tak?).
TDP je u Intelu množství tepla, které je potřeba odvést, aby procesor zvládal běžet na základní taktu. To je hodnota daná výrobcem a není důvod se domnívat, že ji procesory nedodržují. Co je problém, je hodnota PL2, tedy limit maximální spotřeby v dlouhodobé zátěži.
Neboli rikate, ze hodnota v zavorce nema nic spolecneho s vyslednym vykonem.
Take jsem pro to radeji neuvadet, nez uvadet nesmysl.
Ale s výsledným výkonem nemají nic společného ani ostatní specifikace jako základní takt (na něm vícejádrová zátěž neběží) ani boost (na tom taky vícejádrová zátěž neběží). Měli bychom proto přestat uvádět specifikace procesorů, když vlastně nedefinují výkon?
Mimochodem, TDP jsem do grafů začal uvádět na přání čtenářů.
Základní takt a boost je ale přeci něco jiného, protože to by vyhovovalo uvedení rozsahu (čtenář alespoň dostane informaci mezi jakými hodnotami takt bude). Takto uvedená informace je naopak blíž k tomu, co jsem psal na začátku o dvou číslech pro TDP, viz.:
Core i9-13900K (125W, 320W)
Ryzen 9 7950X (170W, 220W)
Vyžádali si čtenáři opravdu uvádění základního TDP bez zátěže?
TDP je jedno. Není TDP se zátěží nebo bez zátěže. Jak už jsem citoval definici Intelu, jeho TDP odpovídá množství tepla, které musí chladič odvést, aby procesor zvládal běžet na základním taktu při vytížení všech jader atd. To je TDP.
Myslím, že jen zbytečně slovíčkaříme. Pokud ale opravdu bazírujete na jakékoliv definici termínu, tak jej musíte uvádět konzistentně (v grafu by neměla být uváděna dvě různá čísla pod stejným názvem - příkon v klidu pro Intel, ale pro AMD uvádím příkon při "normální" zátěži).
Navíc i samotná definice TDP podle obou výrobců je špatně (neodpovídá definici TDP). TDP je *maximální* tepelný výkon, který čip vygeneruje pod *jakýmkoliv* zatížením, viz definice na wikipedii:
"The thermal design power (TDP), sometimes called thermal design point, is the maximum amount of heat generated by a computer chip or component (often a CPU, GPU or system on a chip) that the cooling system in a computer is designed to dissipate under ***any*** workload."
https://en.wikipedia.org/wiki/Thermal_design_power
(výrobce si tuto definici "ohnul" prohlášením, že to sice je maximum, ale pouze maximum pro specifické podmínky, a tedy že nejde o maximum.)
Nejde ale o to hledat "viníka" ani Vás kamenovat. Šlo mi o diskuzi, zda je tento stav správně. Zda to není zavádějící, a tedy zda není na čase to napravit.
Pokud budou vsechny specifikace uvedeny v tabulce, tak v tom nevidim problem. V tabulce je mista dost aby se tyto informace rozepsaly. Jde o data v grafu.
Vaseho pristupu si vazim a v dobe, kdy jste s tim prisli, tak to i davalo smysl.
Dnes uz se bohuzel muze stat, ze vedle sebe budeme mit procesory se zdanlive stejnou spotrebou (parametr TDP - vim, ze to spotrebu neznamena), ale jeden bude mit spotrebu 88W a druhy 420W.
Kez by ta data nebyla tak odtrzena od reality.
To je mi samozřejmě jasné a myslím, že článků tom, jaké spotřeby procesory dosahují, tu není úplně málo.
Pokud jde o reálnou spotřebu procesoru, tak ta může záviset na řadě prvků (zátěž, chladič, teplota okolí…) a její měření je věcí recenzí.
Pokud jde o dlouhodobý limit napájení, pak ho nelze uvádět, když nevíme, jaký byl nastaven (když to víme, tak to zpravidla uvádím, viz např. různé PL2 limity pro Core i9-12900K v těchto grafech:
https://diit.cz/clanek/ryzen-7-7700x-v-cinebench-r20
nebo různé PL2 limity pro Core i9-13900K zde:
https://diit.cz/clanek/ryzen-5-7600x-ryzen-7-7700x-v-cinebench-r23
Pokud bych to měl uvádět jinde, musel bych si hodnoty vymýšlet. Zatímco PL2 limity mohou být různé, hodnota TDP je vždy platná, protože jde o množství tepla, které je potřeba odvést, aby procesor dosáhl základního taktu při zátěži všech jader atd. :-)
Hodnoty si vymýšlet netřeba, snad vím jaké jsem nastavil. Pokud přebírat výsledky z různých zdrojů, tak s velkým disclaimerem že měření nemuselo probíhat za identických podmínek a výsledky tak mohou být při použití jiné metodiky zcela odlišné
Nerad to říkám, ale tato diskuse už vykazuje známky paličatosti nebo trollingu. :-)
Má hodnota TDP u Intelu a AMD stejný význam? - Nemá.
Jsou situovány u grafů tak, že se zdají porovnatelné? - Ano.
Je rozdíl reálné spotřeby a TDP v průběhu uvedených testů zanedbatelný. - Není.
Je to zavádějící pro náhodného čtenáře, který u podobně výkonných CPU zkonstatuje "Intel má uvedeno méně wattů, bude lepší"? - Ano.
Je prostor pro uvedení dalšího čísla? - Ano.
Může to být maximální spotřeba specifikovaná výrobcem? - Ano.
Bude spotřeba v průběhu (MT) testů v uvedeném intervalu (TDP, max P)? - Bude.
Je to tedy méně zavádějící informace než samostatné TDP? - Ano.
Zvýší to kvalitu obsahu diit? - Rozhodně.
;-)
To chápu, ale testy neběží na základním taktu!
Proč to uvádíte v testu, když ta hodnota nemá s testem nic společného? Dokonce nepomáhá ani při porovnání procesory mezi sebou byť od stejného výrobce v rámci tohoto testu? Snažím se od Vás dozvědět jaký je důvod to uvádět do grafů testů. Co přesně si z toho mám vzít?
„To chápu, ale testy neběží na základním taktu!“
Tvrdím snad opak? :-) Dále bych opakoval, co jsem uvedl o příspěvek výše.
Netvrdím, že jste říkal něco jiného:)
Já se ptám jestli má nějaký význam to do testu uvádět, pokud sám tvrdíte, že to s testem nesouvisí. Co je ještě horší: Vyvolává to klamný dojem, že to s testem souvisí - jako byste uváděl, že byl procesor testován s touto spotřebou.
Mě jsou ty vaše argumenty jasné. Nicméně pro neznalého člověka tento údaj může být fatálně zavádějící ve smyslu, že při nákupu komponentů pro novou sestavu ho napsaný údaj o spotřebě pomýlí tak, že nakoupí slabší zdroj než by bylo jinak vhodné pořídit a koupí chladič který uvádí že danou hodnotu TDP zvládne uchladit. Ve výsledku získá PC které v lepším případě kvůli vysokým teplotám CPU nebude mít na netu avizovaný výkon, v horším případě nestabilní počítač, z důvodu poklesu napětí na zdroji který pojede za hranou své konstrukce a nebo bude rovnou kolabovat.
Dovolim si tvrdit, ze pri mnozstve informacii o spotrebe tych procesorov v clankoch, ktore ich testuju ide pripadny nakup poddimenzovaneho zdroja cisto na triko toho, kto si take nieco kupi. Pretoze jedna vec je urobit si volbu komponentov podla nejakeho porovnavacieho grafu vykonu (kor v teste ineho produktu) a druha vec je pozriet sa na test produktu, ktory idem kupit kde zrejme pojednanie o skutocnej spotrebe najdem.
TDP je hausnumeru, ale uvadzat akekolvek dalsie hodnoty, ktore su este vacsie hausnumera nic nevyriesi. Bude to hausnumero + hausnumero + nejaky vysledok. Ale ked sa len tu pozrem na akykolvek test procesora, tak predposledna stranka je test spotreby a tam sa da dopracovat ku konkretnej spotrebe celku naviazanu na konkretny vykon.
Aj tak v konecnom dosledku bude volba zdroja zalezat u Intelu nie na procesore, ale na tom, kolko stavy donho vie pustit doska. A nie som si isty, ze to je dohladatelny udaj.
Takze by som to zhrnul tak, ze tu vsetci uplne zbytocne placete na zlom hrobe.
U zdroje bych ani tak problém neviděl, ten je i tak potřeba kupovat s jistou rezervou, ale pro výběr chladiče už to může představovat problém minimálně v tom, že procesor potom nepodá optimální výkon. Nicméně počítač by si neměl sestavovat člověk, který tomu nerozumí, už proto že kdyby se vyskytl nějaký problém, tak nebude vědět, co s tím, nehledě na různé chyby, které neznalý člověk může udělat. Mimochodem, dobrý prodejce pokud vidí evidentní chybu v nákupu, měl by nakupujícího upozornit.
Pokud je ten kdo dělá benchmarky aspoň podprůměrně schopný, tak má popsanou testovací metodiku. Tzn. například měří dle specifikací, měří v default - jakých - nastaveních daného HW, měří s vlastním - jakým - nastavením. Default zní ideálně.
Blbý je co je default. Pokud budu dělat vlastní skládačku, bude default = tomu co pro danou kombinaci vymyslel výrobce desky v biosu, pokud ale identické komponenty někdo použije do hotovky, může ten kdo to skládá zvolit vlastní nastavení a default pro kupujícího bude jiný.
Takže nejsnazší je otestovat "něco" a to něco jasně uvést, třeba hodnoty PL1, PL2, doba trvání boostu... A klidně to otestovat jak v defaultu HW, tak v rámci specifikací a také v rámci nějakého uživatelem definovaného, Tzn 2-3 výsledky pro stejný HW s různým nastavením. Pokud se samozřejmě ty nastavení liší.
Ale ve finále je to stejně celkem buřt. Podle benchmarků nakupují jen nadšenci nebo našenci zblblí. Většina lidí nakupuje podle toho co potřebují dělat a co jim buď někdo doporučí, nebo si myslí že dostačuje k tomu aby zvládali to co potřebují. Jestli to má tam či onde o X% výkonu víc nebo jinou spotřebu už není zdaleka podstatné. Stejně se upgraduje typicky až když ta stará sestava tak zaostává že v podstatě cokoli nového je o míle vepřed. Podstatné je zda to zvládne co potřebují a cena.
Co je default pro danou základní desku a její verzi BIOSu neuvádí prakticky žádná recenze, natož aby tuto informaci bylo možné získat z uživatelských testů nebo databází daných benchmarků. Proto se snažím výsledky porovnávat a vynechávat ty, co se zcela vymykají, nebo jich uvádím více, aby byl zřejmý rozptyl výkonu.
No záleží, někteří recenzenti zmíní že deska má třeba by default unlimited power limit, nebo že testují out of box, další zase řeknou že nastavili limity dle specifikací nebo měli nastavené něco svého.
V podstatě je to to samé jako srovnávat třeba výkon laptopových CPU, kdy jedno a to samé CPU v jednom bude výrazně lepší než v druhém a hrají tam roli power limity, thermal design zařízení a také výrobce který může daný stroj ladit pro výkon, nebo na spotřebu nebo na hlučnost. U laptopu je tak dobré, pokud na tom skutečně někomu záleží koukat na testy z konkrétního modelu. Tohle je punk. Tady je možné všechno a o kvalitě CPU to tolik nevypoví. Jsou ale třeba recenzenti laptopů kteří dělají benchmarky kde postupně měří výkon jednotlivých CPU s power limity třeba od 5 do 100W po 5W inkrementech, takže když pak člověk kupuje konkrétní CPU v laptopu s power limitem 60W může najít srovnání s s jiným CPU se stejným power limitem a ne s limitem o 30W nižším nebo vyšším.
V desktopech už to není tak podstatné, osobně bych viděl jako ideál testy dle specifikací a unlimited, tohle třeba dělá TechPowerUp, někdy pak přidají i něco mezi.
Z databáze výsledků nějakých testů nezjistí člověk nic, neví v jakém režimu, s jakým chlazením, s jakými limity nebo zda na tom stroji ještě něco neběželo. Tohle beru jen jako nějaký hrubý nástřel a řídím se průměrem či percentilem.
"Ono se to objektivně uvést nedá."
Dá se to oběktivně změřit - když už "měříte" výkon nějakým tim benchmarkem...
To nejde, protože taková čísla nejsou.
TDP udává Intel a AMD různě, a to ještě v různých dobách. Jakože dříve to bylo tuším u Intelu Typical, u AMD Top. Takže AMD mělo typicky vyšší TDP, přestože spotřeba byla nižší. A dneska, dneska je to generaci od generaci definované jinak, takže se to nedá ani mezi generacemi.
Navíc do toho kecají výrobci desek, kteří ty specifikace mění. Největší bordel v tom pak dělají redaktoři jako Číslicová Zhouba Stach, kteří dodnes používají pojem TDP, i když od počátku svojí existence (zhoubosvěta) nadává na to, že TDP AMD a Intel definuje jinak. V podstatě každý redaktor to ví, každý taky ví, že se ta definice enkrát změnila, a přesto s tím pracují.
A do toho přijde čtenář, a žádá si pochopitelně snadno srovnatelných čísel. Jenže ta prostě nejsou. Respektive jsou, ale vždycky to srovnání v něčem kulhá. A na vyhodnocování takových věcí je BFU fakt slabý, to jsme viděli během covidu.
Jedna z metodik by byla třeba spotřeba při normované zátěži. Spustím Cinebench, nechám běžet 10s, změřím spotřebu. No jenže měřit spotřebu CPU není jen tak, vlastně musíte věřit údajům z desky (jinak se těch pár set amper v patici měří dost těžko). Nebo můžete měřit spotřebu celého systému, to taky není odpovídající.
Já osobně preferuji "jouly na úlohu", tedy kolik energie je třeba, aby se provedl nějaký výpočetní úkon. Ale to je třeba pro BFU taky k ničemu, protože jeho CPU bude většinu času stát, s čímž moje metodika fakt nepočítá.
A nejhorší je, že jak Intel, tak AMD dnes jede "kolik to dá". Čím lépe chladíte, tím více to žere, ale taky to má více výkonu. Před tím už se může nějaká standardizovaná metodika jít schovat, to nemá cenu.
Teď je TDP definované u Intelu i AMD zhruba tak, že je to minimální doporučený výkon chladiče. To je, když si vezmu ten marast kolem, pro zákazníka ještě docela užitečné.
Tak já bych jeden návrh měl jak toto vyřešit – prostě bych to tam neudával, protože to jsou stejně hrozná hausnumera a cajk. Každý kdo si toto prohlíží a dokáže z toho něco vyčíst tak stejně moc dobře ví, co je to zač a co má od toho asi tak čekat – AMD teplomet, Intel ještě o něco větší teplomet.
To není úplně funkční z mnoha důvodů. Já třeba miluju low power, a to bych se v tom fakt nevyznal.
A jak by se řešila třeba výběrka? Tam se s tepelným vyzařováním taky pracuje. Hodně to taky řeší datacentra, kde každý vyzářený watt musíte umět být schopen přivézt po dvou samostatných linkách, zálohovat bateriemi a elektrocentrálami, a nakonec jej i uchladit.
Až na to, že přinejmenším AMD TDP udává odlišně pro spotřební segment a profi zbytek - servery, workstation (hi-end) a embeded, kde opravdu uvedené je maximum. U Intelu by to mělo být stejně.
Naopak TDP třeba u Intelu je velice přesná hodnota. Pokud jsem stavitel počítače a použiju nastavení odpovídající specifikacím intelu, tak vím že stačí chladič který uchladí danou hodnotu zbytkového tepla. Dle specifikací CPU může překročit PL1 (což odpovídá hodnotě TDP) jen krátkodobě a o kolik bude záviset i na teplotě, zda začne throttlovat v tom krátkém časovém úseku nebo ne, takže PL2 ani nemusí dosáhnou, buď tolik vůbec nepotřebuje nebo se zahřeje rychleji a sníží takt kvůli teplotě a ne limitu napájení. Po uplynutí toho PL2 úseku pak příkon klesne na hodnotu PL1/TDP a tam se bude držet. A díky tomu stačí ten chladič dimenzovat na TDP hodnotu
Ano výrobci hlavně drahých desek a vlastně i Intel mají v zájmu ty limity povolovat a tím získat vyšší výkon, otázkou je, zda to stojí za to, třeba i9-10900 s 65W limitem dokáže all core držet 4GHz, při AVX 3.8GHz a má luxusní poměr cena výkon. Pokud mu povolíš neomezeně dlouhý PL2, to CPU vystřelí někde na 250-280W, ze stejného CPU tak dokážeš vytlačit cca 40% více výkonu, ale za 400% spotřeby. V tu chvíli je ten procesor extrémní neefektivní žrout. Pokud tomu ale nepustíš neomezený limit, ale nastavíš mu něco normálnějšího, třeba 100-150W, tak z něj vytáhneš 20-30% výkonu a bude pořád ještě v nějaké snesitelné spotřebě. Ale to platilo u zátěže všech jader, při hrách, kdy procesor jede na půl plynu ani těch 65W téměř vůbec neomezí výkon. Protože to může boostit vysoko při využití pár jader.
U AMD, pokud je zapnuté PBO, což tuším jednu dobu mělo být by default zapnuto, s rozumným chlazením, který nepustí teploty za krajní hranici, bude na vyšším power limitu celou dobu. A to je opět chování dle specifikací.
Intel pokud jede dle specifikací, a je v zápřahu dlouhou dobu, ne jen krátký test, kde se úvodní burst zásadně projeví v průměrné spotřebě, bude mít spotřebu velice blízkou hodnotě TDP, naopak u AMD bude ta reálná spotřeba od TDP vzdálená daleko více protože 65W poběží celou dobu na 88W nebo ty nové procesory teoreticky pojedou na 230W místo 170W nebo kolik je to TDP pro 7950X
i3 13900K beztak běžel v tom 350W paradigma módu.
https://www.twitter.com/BenchLeaks/status/1565025616428208128
Tady v nějakém jiném benchmarku už má najednou jen 20k points, to už bude asi Extreme Power /off a běží to na klasickém PL2 limitu (asi 240W?), takže to bude bývat asi o 20% slabší +- autobus, což víceméně sedí s těmi leaky, že to bude nabízet o 15% vyšší boost ve výkonu. Mimo jiné se tam potvrzuje 24k points pro Ryzen 9 7950X.
Takže už tady v té syntetice dostává paradigma slušně na krdel.
Vykon je +40% ale TDP take +40%. Takze Zen4 je pretoceny Zen3?
myslis?? pretoc Zen 3 na 5,4 GHz a pochlub se nam tu sptrebou.. ((:
Už to, že to jde přetočit (běžným postupem, ne např. s kapalným héliem), je svým způsobem úspěch. Zákazníci tak maj dostupný daný výkon (za požadovanou cenu CPU a elektřiny).
narazel sem na to ze zavislost spotreby a frekvence je exponencialni.. placat nesmysly o 40% vetsi spotrebe po 40% pretaktovani muze jen clovek co neslysel o fyzice..
Ano, s tím souvisí teplo, takže to nepůjde uchladit větrákem.
Tomiku, ja psal o vykonu a TDP. Nejak se ti splasili kone. Zacit placat o vyssi spotrebe a frekvenci v prispevku o vykonu a TDP muze asi "jen clovek co neslysel o fyzice.." :D
Mě baví jak tu borci švihaj vzorce, jeden exponenciální funkce, druhej polynomická.
A přitom nezanedbatelný rozdíl Zen3 7nm a Zen4 5nm.
sorry, ale s nesmyslem o pretocenym zenu3 jsi zacal ty sam.. ((: to nemusis vokecavat, to ve tvym prispevku kazdej vidi..
a těch 40% přetaktování myslíte ze 3,7 na 4,7 nebo 4,6 na 5,3 pane fyzikáři-matematikáři?
to se ptej Jumperse.. ten tu zacal s nesmyslem, ze 40% vykonu navic by dal pretaktovanej zen3.. (:
no to je otázka, kolik by dal přetaktovanej zen3 a na 5nm (;
Na tuto otázku lze celkem uspokojivě odpovědět. TSMC uvádí, že s 5nm procesem lze při zachování spotřeby zvýšit takt oproti 7nm procesu o 13 %. Tyto hodnoty ale platí pro mobilní variantu procesu a vycházejí ze srovnání provedeném na jádru ARM A72, které běží někde mezi 1,5-2 GHz při 0,9 V. U HPC varianty procesu, o které se tu bavíme a u x86 procesorů, které jsou provozované mimo energetické optimum, bývá tento nárůst jen zhruba poloviční. Takže proces samotný by při zachování TDP umožnil zvýšit základní takt Ryzen 5 5600X z 3,7 na asi 3,9 GHz a boost z 4,6 na asi 4,9 GHz. Jinými slovy 5nm proces by dal Zen 3 kolem 6,5 % výkonu navíc. Pro další zvýšení taktů by už platil exponencielní růst spotřeby podle vztahu, který níže uvádí Peter Fodrek.
TDP je +47% :) V podstatě to je jen přetočená 5600X. Pokud snížili IOD spotřebu, jádra mohou brát více energie a navíc máš 40W boost. To bude asi veškerý kouzlo.
IOD u Zen 3 žere klidně 20W pokud máš přetočený RAMky.
Spotřebu IOD snížili, aby do ní mohli umístit integrované GPU. Jeho spotřebu lze odhadnout tak, že vezmeme jiný produkt se stejnou architekturou a co nejbližším boostem, tj. Radeon RX 6900 XT. Jeho TDP (300 wattů) vydělíme rozdíle v počtu funkčních bloků (80 CU vs. 2 CU = 40), takže 300 / 40 = 7,5 wattu. Reálně asi o něco méně, protože u integrované grafiky neřešíme paměti. Takže odhaduji, že si iGPU Ryzenů 7000 může vzít až 5-7 wattů navrch, pokud nedošlo k nějakým energetickým optimalizacím nad rámec Navi 21.
A všechny změny frontendu a další přímo v jádře plus systému cache asi u AMD dělali úplně k ničemu... Máte fakt hodně zjednodušené myšlení v tomto případě.
+40% výkonu, čiste na frekvencii
ydvihne spotrebu
(1,4)^3= 2,744x
A tohle je vzorec odkud? Je to použitelné u všech výrobních procesů, všech architektur a v celém spektru?
Pochybuji že zvednutí z 1GHz na 2GHz zvedne spotřebu 8x, na 3GHz 27x a na 4GHz 64x a 5GHz 125x?... To by při teoretické spotřebě 100W na 5GHz na 1GHz to CPU žralo jen 0,8W? Wow, tohle chci
spotreba CMOS je
P= n * C *U^2 *f
a na stabilnú prácu U=k * f
P= n * C *k^2 *f^3
n je počet tranzistorov, C je parazitná kapacita daná výrobným procesom a termodynamickou teplotou, k je konštanta a f pracovná frekvencia
Zopakuji otázku: Je to použitelné u všech výrobních procesů, všech architektur a v celém spektru?
Popsal jen spinaci ztraty, ne uz ale vodivostni.
Je potreba pricist konstantu q.
Já to nechci nikomu kazit ale desky budou dražší (protože budou nové), paměti jsou o dost dražší (protože DDR5) a 8 jader je o 100 USD dražší. Takže vlastně kupující dostane za stejné peníze výkon, který by pořídil už v minulé generaci jen sáhnout po lepším kuse. tj. 7600X byl vlastně 5800X.
Polepšili jsme si o něco kromě integrované grafiky?
Pokial clovek riesi len internet, prip. office alebo vyvoj/kompilovanie mensich projektov, staci mu ~8 rocny desktop alebo ~6 rocne NTB. A prakticky nikdy nebude musiet upgradovat.
Hry, veda alebo firemne veci (web services, databazy atd.) to uz je ina kava.
Viděl bych velký rozdíl mezi "stačí" a "komfortně a svižně se s tím pracuje". 6 let jsou ~3 generace procesorů a nemalý posun zaznamenaly také SSD. A to je sakra znát.
Já mám v práci desktop s procesorem který vyšel v červnu 2015, 7 let staré CPU, všechny mé pracovní požadavky zvládá dostatečně, pokud se někdy kousne, bude to těmi 8GB DDR3 a swapováním. Necitím ale žádný problém s tímže by ten počítač reagoval citelně jinak než třeba můj M1 Macbook.
Jak přesně poznám rychlost SSDčka, když píšu ve Wordu nebo koukám na YT? SSDčko možná pokročily, ale tak aby windows startovaly násobně rychleji? I kdyby, tak ten start jednou za měsíc kdy je třeba restart kvůli aktualizacím budu řešit? Nebo že mi aplikace místo 1s naběhne za 0,9s? Nesmysl.
Třeba poslední Bios time - čas nabootování win po nastartování/diagnostikách biosu - je u toho 7 let starého CPU 5,4s - W10 Pro a to ještě se spoustou korporátních politik. Takhle rychle mi nenastartuje 10. gen CPU s daleko rychlejším NVMe diskem. Ty časy jsou delší a to nestartuje žádný korporátní bordel. Klukova 10100F s podřadným SATA SSD (WD green) má bios time přes 10s
Rychlost naběhnutí Windows je irelevantní, protože to se děje - jak ostatně píšete - jednou za měsíc, to vás žádný čas nestojí. Na čistě psaní menších dokumentů ve Wordu nebo koukání na YT samozřejmě stačí kdejaká plečka.
Pokud ale potřebujete třeba ve zmiňovaném Wordu otevírat a procházet větší počet dokumentů, tak rychlost SSD a výkon systému znát je a ušetří nějaký čas. Stejně tak je to znát při kompilaci už menších projektů - pokud něco potřebujete ladit a spouštíte to dokola, tak je rozdíl, jestli debugovaný systém naskočí za minutu anebo 3. A to všechno se celkem nasčítá.
Já nehaním starší PC, mám v sekundárním desktopu i7-4790K + SSD WD Blue SN550 a ten leccos ještě zvládá excelentně a něco dostatečně, ale když to samé dělám na primárním desktopu s Ryzen R9 5900X + Samsung 980 Pro, tak to zrychlení je prostě cítit a je příjemné.
"Pokud ale potřebujete třeba ve zmiňovaném Wordu otevírat a procházet větší počet dokumentů"
Co to znamená, víc dokumentů? 5? 10? 100? Kdo má otevřených víc než řekněme těch 5 dokumentů najednou? Co v nich dělá, jak jsou velké a kolik vkládaných externích objektů v tom je aby se projevila rychlost disku?
Stejně kompilace menších projektů? Běžný uživatel není programátor a nic nekompiluje. Navíc z vlastní praxe nevidím rychlost disku jako limitující faktor, stojí to na CPUčku, Když vzpomenu třeba doby kompilace Apache serveru a MySQL databáze na Pentiu 133MMX, bylo to každé na půl hodiny, pak jsem svůj vývojovéý server upgradova, dal tam nějaký 800MHz duron, stejně paměti, stejný disk a kompilace běžela 5 minut. A od té doby už mě výkonem žádné kompilace nikdy v ničem nebrzdily, byť třeba výrazně silnější CPU by mohlo kompilaci urychlit, ale tohle už nedělám, kdyby ano, a živilo by mě to, tak samozřejmě vyšší výkon využiju, teď kdybych si z nostalgie něco kompiloval, tak si klidně počkám.
Určitě náročnější činnosti na novém stroji budou citelně lepší, už jen odezva systému a aplikací, ale jak moc to limituje normálního uživatele? Já třeba párkrát do roka zedituju nějaké video a při exportu, když to trvá 10 minut nebo 20 minut vůbec neřeším. Jednak ten počítač můžu dál používat a dělat něco jiného, nebo si po 4+ hodinové editaci rád dám chvíli oraz. Neživí mě to takže delší čas neomezí množství práce kterou udělám, ale to platí třeba i pro content creatory, kteří třeba dělají YT a uživí je to. Pokud vydává 1-2 videa do týdne, tak ho fakt čas exportu netrápí. Ano, kdo exportuje takových videí 10 denně a když to půjde rychleji udělá toho víc a víc vydělá nebo bude mít víc volna, tak vyšší výkon smysl dává, snadno se zaplatí
Nemam vyzkoušeno ale 8 roční desktop bude mít Haswell tj. max 4 jádra. Výkonově jako 2 soudobá, to už dnes nebude nejspíš stačit ani na ten internet (komfortně).
Mě teda 4c Haswell v pohodě stačí... :)
Mne tiež, mám ho v záložnom PC, t.j. neslúži mi ako primárny počítač na prácu, ale skôr na testovanie. Mám tam i7-4790S Haswell, 4x 8GB DDR3 1600 MHz, a 960 GB Samsung SSD 2,5" S-ATA. A možno vďaka 8 vláknam je to ešte celkom použiteľné. Samozrejme, že na primárny PC, kde mám i7-8700 a 4x 16GB DDR4 2666 MHz, nVidia Quadro T600 grafiku a 1,92TB NVME SSD sa to nechytá. Rozdiel je badať aj voľným okom.
Mám jej ve starém notebooku a jako jo, stačí. Na web, na Original War a podobně. Takže na kancl práci asi ok, akorát jenom 8 GB RAM - to by chtělo posílit a 240 GB SSD by také chtělo větší. Jenomže baterka kaput total, takže se mi do toho nechce moc investovat. Pro děti na studia či online u elektřiny furt dost dobrý. Blender jsme na tom do nedávna taky, ale tam je bída ta paměť hlavně (+ pochopitelně renderovat se na tom dá jenom Eevee, jednoduché shadery, fyzika špatně a tak).
Mám 4 jádra Skylake v práci, 7 let starý, dokonce je k tomu jen SATA SSD, kdoví jaké (128GB) a 8GB DDR3 paměti a běžně to chroustá 4GB do swapu. Ale už ty samotné DDR3 jsou docela brzda. A nepociťuji problém, vývoj, architektura, kancelář, nějaké speciální udělátka v Java (včetně vývoje), Oracle DB...Paměť navíc by pomohla odstranit nějaké vyjímečné zadrhnutí kvůli swapu, ale jinak ta mašina běží naprosto OK, a Internet? To je to nejmenší
"8 rocny desktop"
.. to je 2014 alias doba Haswellu. To nekomu stacit muze :)
"~6 rocne NTB"
.. tady bych uz moc nesouhlasil. To je napr. doba, kdy ULV rada, mela pouze 2 fyzicke jadra, v lepsim pripade s HT. To je dneska na jakoukoliv kompfortnejsi praci malo. Zlom nastal az 2017/2018 s prichodem 4C/8T Skylake "U" rady a 4C/8T Zen+ "U" rady.
Tak si zajdi na některé české servery a koukni co všichni doporučují když chce člověk nějaký hodně levný laptop - doporučují právě 6-8 let staré korporátní workstation, které dnes sundá nový low end za 7-9 tisíc v o polovinu lehčím těle.
Zkus si precist co jsem napsal jeste jednou.. Pokud se bavis o workstation laptopu 6 let zpet, mas to vetsinou TDP 45W, ktere melo nejky 4c/4t nebo 4c/8t haswell. Ta ti sunda dnes maximalne tak nejake Pentium.
Ve vetsine firem, ve kterych jsem delal poslednich rekneme 10 let, se kupuji "office notase" s ULV procesorama. Pokud se podivas do tehle oblasti 6 let zpatky, tak s 2c/2t v lepsim pripade 2c/4t muzes dneska vis co.. Tohle se zmenilo prave az na prelomu 2017/2018, kdy prislo 4c/8t do 15W kategorie ULV.
Však v tom nejsme v rozporu. Když dnes v diskuzi najdu dotaz, že chce někdo laptop a má na to hodně pod 10 tisíc, tak tam vidíš doporučení přesně na stroje s Haswelly a za podobnou cenu dnes koupíš klidně moderní i3 11.generace, výrazně lehčí, i ten displej bude pravděpodobně lepší, hlavně to bude zcela nové a výkonově to překoná ty staré mašiny.
A to co nakupují firmy neřeším, řeším to co lidi doporučují když se někde zeptáš že máš třeba 7-8 tisíc na koupi notebooku. Proti tomu ti nabídnou právě nějaké historické čtyřjádro. A Ty staré Učkové procesory, v repasech kolem 5-6 tisíc, často dvoujádra, dnes překonají nejnovější Jasper Lake Atomy.
Notebook za 7-8 tisíc koupí jen masochista...použitelné notebooky začínají na 25 tisících...
To vysvětli tomu, kdo má v kapse těch 7-8 tisíc a víc si dovolit nemůže.
Jinak souhlasím, pro mě je to spíše nad 30 - Macbook Air, u x86 strojů s Windows zajímavé stroje začínají někde u 45 tisíc a vtipné je že mají jen 8GB paměti - Dell XPS 13 Plus :) v rozumnější konfiguraci je to za 55k a za to už je tu zase 14" Macbook Pro, který ten Dell setře provozními vlastnostmi a hlavně displejem.
Těším se na první x86 mašinu která bude mít výkon alespoň i5-1135G7 nebo lépe nové i3-1210U, bude to pasivně chlazené a bude to v nějakém 13-14" tabletovém provedení s plnotučným OS. Jsem zvědavý, jestli bude Microsoft se Surface Pro rychlejší než Apple se svým zařízením stejného typu. Současné iPady mají adekvátní HW a jsou pasivně chlazené, ale brzdí to systém. V tom je dál Samsung se svým DeXem, ale i když je Galaxy Tab S8 Ultra se svým 14.6" displejem ultimátní tablet zařízení, tak to bohužel zase kazí bídný Android software, ani by mi nevadil poloviční výkon M1 iPadů.
Mám tu teď Dell XPS 13 Plus a konkurence k Apple to fakt není. Nevím, jaký očekáváš výkon Intelu limitovaný pasivním chlazením. Zatím to vždycky dopadlo, jak to dopadlo. Dále, Surface Pro a obecně všechny Cortexy, jsou roky pozadu za Applem. Takže proč najednou předpokládáš, že by měl dotáhnout Apple, nebo dokonce být rychlejší? A nakonec Samsung DeX a "bídný Android software" - pouze ten první byl plnohnodnotný desktopový OS (Linux), včetně 3D akcelerace. Ty další jsou už jen standardní Android Desktop Mode (to umí i další telefony) - a v případě Samsungu ten DeX znamená jen, že vidíš aplikace z telefonu na PC s Windows (něco jako Citrix, kde každé okno/aplikace je "vzdálená plocha" do telefonu).
U 13 Plus mě osobně vadí řada senzorových tlačítek, super je ten "neviditelný" toouchpad. Rozhodně patří k tomu nejlepšímu ve Win světě.
Samsun DeX jen že vidíš telefon na PC.. To myslíš starý DeX, ten už ale dlouho funguje jinak. U Samsung telefonů to funguje výhradně při připojení k monitoru, ale na tabletech stačí pustit aplikaci DeX (nebo patřičnou klávesovou zkratku) i bez připojeného monitoru a najede ti desktopový mód, dokonce to jde nastavit tak že se automaticky zapne s připojením klávesnice. https://smartmania.cz/vyzkouseli-jsme-bezdratovy-samsung-dex-funguje-skv... jde to ale samozřejmě i drátově. Omezení je na 5 aplikací které lze na obrazovce zobrazit najednou, puštěných může být víc. Při použití monitoru s tabletem je možné dále využívat display tabletu v tabletovém módu. Tab S8 umí až 3440x1440@60Hz. Dex ale není jediný, "produktivní" mód ala desktop umí Lenovo, Motorola, Sony a možná i někteří další, ale Samsung je v tomto nejdále. Za chvíli dostanou "desktopový" mód i iPady s M1, ale Stage Manager, jak se tomu říká, ale není tam taková kontrola nad okny aplikací jako u DeXu, na druhou stranu aplikace jsou lepší.. Třeba můj hojně užívaný OneNote je na androidu naprostý joke.
A pasivní chlazení.. je jedno zda Intel nebo kdokoli jiný, ono dnes se i třeba ta 1135G7 dokáže většinu času chladit pasivně a 1135G7 je cca na 70% M1, což mi bohatě stačí. i3-1210U má zatím z minima vzorků single o kousíček horší než M1 a v multi ztrácí nějakých 10-15%, takže výkonově OK, ale zřejmě neběžel na 9W limitu. Protože je ve srovnání s 15W 1215U dokonce o něco výkonnější. Takže realita bude horší, ale i kdyby 1210U s 9W příkonem dosáhlo jen na výkon 1135G7, tak naprosto OK.
A jelikož Apple v Airu uchladí 10W reálného příkonu chladit dlouhodobě pasivně, tak nevidím problém aby 9W reálného příkonu nešel chladit u jiného výrobce. Na cca 9W jede M1 v iPadech a taky to jde.
NTB (spíš net book) z léta páně 2016 ... N3350 (2C/2T) z kategori pod 8 tisíc ... pořád dostačuje na konzumaci obsahu i hraní
NTB z roku 2020 za 18.000 Ryzen 5 3500U rozhodně použitelný je.
Zkuste opustit svou bublinu a podívat se, co a jak používá zbytek světa (nebo aspoň ne-IT-guru sorta lidí).
"NTB z roku 2020 za 18.000 Ryzen 5 3500U rozhodně použitelný je. "
.. presne. Delam v praci na dnes obstaroznim 4C/8T 15-20W ULV Skylake (podobny vykon jako 3500U) a notebook je naprosto v klidu. Samozrejme to neni na nejake narocne MT ulohy.
To já právě vím. Taky jsem měl firemní DELL Latitude 7440 s Core i7 2C/2T za 45k a byl to děs, protože do toho dali 5400 ot. HDD!!! Muselo se to vyměnit za SSD, aby to začalo normálně fungovat...ale i tak to dvoujádro bylo děsné líný, prakticky výkonem na úrovni desktopové Core i3, ale ta bývala už 4 jádro...no a to byl ntb skoro za 50k...
Bráchovi jsem teď vybíral rozumný ntb za 25k a moc výběr teda nebyl. Ale aspoň už to mělo 46GB RAM a jen 512BG SSD!!! V dnešní době? V cenové kategorii pod 15k je to jen 8GB a 256GB SSD, to je dneska nevyhovující...
Co je nevyhovující na 250GB SSD? Systém spolkne 30-40GB, aplikace řekněme 5-10GB, nějaké cache apod vezmou dalších dejme tomu 10... Nějaké drobné dokumenty jsou v jednotkách MB...Mám MBA s 256GB diskem, mám tam fakt dost aplikací od kanceláře, tvorby grafiky, videa a kódování. Aktuálně 144GB volného místa...
Manželka má v macbooku všechny své digitální fotky, z 250GB disku ji zbývá 100GB místa
Syn má PC kde má office, Minecraft, Fortnite a nějaké dětské hry (dohromady max pár GB), na 240GB disku měl 100GB volného místa...
Proč by pro nás byly 250GB disky nevyhovující? Ano kdybych kupoval nové SSDčko, tak koupím minimálně 500GB, protože rozdíl je cena jednoho oběda. Dokonce bych uvažoval zda nekoupit rovnou 1TB SSD, protože to je zase jen pár stovek navrch. A může se hodit na zálohování (jedna ze dvou offline záloh + cloud záloha) nebo na nějaké velké věci, které nemusím mít v počítači, výhoda pak je, že když střídám Macbook, PC a dva tablety, nemusím data tahat na jejich úložiště a synchromizovat, vše mám na jednom a připojím tam kde potřebuji (ideálně to mám píchnuté do monitoru a co je právě na monitoru, to má ten disk k dispozici.
A 8GB je pořád ok. Pro běžného uživatele to stačí, v ničem ho to nelimituje, pokryje to swap, který v kombinaci s rychlým SSD člověk ani nepocítí. Opět příklad s mým Macbookem, měl jsem ze začátku 8GB variantu na pronájem. Typicky to swapovalo 300-500MB max, vyjímečně něco přes 1GB., když jsem to vracel a kupoval si vlastní vzal jsem 16GB model, ten neswapuje, typicky využívá 10-12GB RAM, ale proti 8GB modelu jsem nezaznamenal žádný výkonnostní problém.
Problém 256GB SSD je ten, že pro Windows (narozdíl od macOS) jsou i hry. Jedna několik let stará hra desítky GB (některé nové i přes 100). Nezapomeňte, že potřebujete místo i pro instalaci updatů - jak těch her, tak samotného Windows. A 8 GB RAM? Sám píšeš, že to konstantně swapuje. Ano, většina SSD neodejde na wear leveling, ale spoustu lidí to deptá, když ví, že - zvlášť v dnešní době nevyměnitelných SSD - mu dřív nebo později odejde (může zapomenout na to, že bude počítač fungovat 10 let, např. zděděný v rodině).
Světe div se hry jsou i na MacOS, ale bavíme se o běžném použití počítače. Do toho rozhodně hraní her, alespoň těch AAA nepatří, samozřejmě pro hráče AAA her bude větší disk potřeba, ale herní využití je pořád velká minorita celkového počtu počítačů. Navíc, pokud máš desktop i laptop a hraješ dle potřeby na jednom i na druhém, pak je ideální mít herní knihovnu na externím SSDčku, nemusíš mít data na dvou místech.
Swap se nevyužívá konstantně ale když je potřeba, to že pak máš ve swapu několik GB neznamená že to tam píše jak divé. Šáhne do toho až je potřeba, tzn potřebuje pracovat s tím co nemá v paměti ale ve swapu, tak musí z paměti něco uvolnit a uložit na disk, z disku pak zase něco dohrát do uvolněné RAM, to se může dít klidně jednou/dvakrát za den, nebo taky několikrát do minuty, pokud děláš něco opravdu paměťově náročného. Ale to se zase bavíme o nadprůměrném využívání počítače a nebudeš cílovkou base modelu.
A opotřebení normálního uživatele vůbec nezajímá. To řeší možná entuziasté a podobní, třeba MaxTech YT kanál, udělat ze všeho strašnou aféru, zvláště ve spojení s Apple = hooodně views. A chudáci co neví o co jde, ale když to říkal oblíbený jůtuber, tak to bude pravda.
Tak jak se objevilo krátce po vydání M1 že se SSD strašně opotřebovává, kdy někdo asi za 3 měsíce natočil snad 350TBW, realita je naprosto jiná. Měl jsem 8GB model, používal 7 měsíců, 4,52 TBW. Žena má base model a za půl roku má 3,98TBW...
Můj 16GB model má po 13 měsících 4,91TBW, denní průměrný zápis je cca 13,5GB. Na herním PC mám 7TBW za 1,5 roku. Předchozí PC mělo po 3 letech co šlo pryč na systémovém disku 24TBW, tzn 8/rok, cca 22GB denně a to to PC mělo 32GB RAM. Používal jsem ho ale daleko intenzivněji
Pokud ten swap citelně nesnižuje rychlost, tak bych to vůbec neřešil, natož s ohledem na opotřebení SSDčka nehledě na to zda jde nebo nejde vyměnit. Je to elektronika a může se podělat cokoli. Když ti vyhoří v laptopu VRM, tak si ho taky nevyměníš a vyměnitelná RAM nebo SSD ti nepomůže.
> Světe div se hry jsou i na MacOS, ale bavíme se o běžném použití počítače. Do toho rozhodně hraní her, alespoň těch AAA nepatří
Tak tady se hodně mýlíš. Pokud by člověk aspoň občas nechtěl zahrát nějakou pořádnou hru (tj. ne casual portovaný z mobilů), tak by marketshare Windows byl poloviční (pro spoustu lidí je to jen game loader - vše ostatní jde plnohodnotně dělat i v jiných OS). Si vem, kolik starších AAA her vychází zadarmo na Epic Store. A díky tomu, že jsou starší, tak jedou i na iGPU v notebooku (já tak nedávno na notebooku např. odehrál půlku BioShock Infinite - ta hra vypadá skvěle, ale díky tomu, že je 9 let stará, běží dnes na všem).
Ten swap se využívá furt. Koukni na ikony v traybaru, polovina těch aplikací je v Electronu (nejvíc RAM žere asi Teams). Ano, už jsem psal, že většina těch SSD neodejde na opotřebení. Jenže když je disk nově připájený, tak na to prostě občas myslíš, a i to snižuje zážitek z používání daného počítače.
"Pokud by člověk aspoň občas nechtěl zahrát nějakou pořádnou hru (tj. ne casual portovaný z mobilů)"
No tady se rozhodně neschodneme. Dle dostupných uznávaných zdrojů bylo například v roce 2008 miliarda počítačů, v roce 2015 už to bylo dvě miliardy. A teď to zase bude víc...
Další veřejně dostupné informace říkají že průměrné stáří počítače je cca 7 let.
Prodeje počítačů v posledních 7 letech přesahovaly 300 milionů ročně - https://www.canalys.com/newsroom/global-pc-market-Q4-2021 loni to bylo za to období nejvíc 341M.
za posledních 7 let (6x300 nechci to přesně dohledávat+340) = 2,14 miliardy nových počítačů kde 1,84mld je mladších než průměr 7 let, teoreticky tak tad ymůže být 3-4mld počítačů v provozu celkem.
V posledních 7 letech se dodalo, zaokrouhleně 323 milionů diskrétních grafik - https://wccftech.com/crypto-miners-not-gamers-were-the-primary-buyers-of...
Při 2,14mld prodaných počítačů vychází jedna diskrétní grafika na 6,62 nového počítače, ale ne všechny ty grafiky končily v herních počítačích ale v minging rigu. a nebo nahrazovaly starou vysloužilou grafiku v existujícím počítači., takže s klidným srdcem můžu říct že jen 1 ze 7 nových počítačů má diskrétní grafiku (a ne vždy k hernímu účelu, třeba jen k akceleraci kreativní tvorby), také v tom počtu počítačů jsou jen hotové počítače, nikoli domácí skládačky, takže pokud hypoteticky na 7 OEM sestav spadá jedna skládačka, tak už se bavíme o tom že jen jednen počítač z 8 má diskrétní grafiku. Pokud ale v miningu končilo výrazně více grafik může to být i 1 z 10.
Ne každý kdo chce hrát hry je hraje na počítači, máme tu spousty konzolových hráčů, nemálo hráčů přešlo na hraní v mobilu/tabletu a nebo využívají cloudového hraní, sám jsem používal GFN půl roku, kdyby na GFN bylo pár her co mám koupené a chci si je někdy zahrát, tak bych u GFN zůstal, dá se to kombinovat s hrami na Macu a hrami na konzoli (tam kde se necítím omezený ovládáním gamepadem nebo podporují myš+klávesnici)
A opravdu normální uživatel netuší co je opotřebení disku, ani netuší jestli je něco v té krabici pájené, nebo to má konektor. Takže na to ani nemůže myslet.
Vtipné, donedávna se lidi chlubili, jak je na PC super, že si můžeš aspoň vyměnit disk (LPDDR v nových notebookách už musí být pájené). A disk je první, kde jim dojde kapacita, např. kvůli těm hrám (u RAM to na první pohled nevidí - jak sám píšeš, nemají přehled o swapování, když swapuje na rychlé SSD). Hraní na specializovaných zařízeních (konzole) nebo službách (GeForce Now) je jen výmluva Macařů. Jak říkám, i člověk, co má hluboko do kapsy, má každý týden zadarmo hru na Epic Store a občas i dalších službách. Jsou to starší hry, takže běží i na starších Intel iGPU. Pak tvoje sáhodlouhá statistika o tom, jak je dedikovaná GPU jen v jednom z 7 až 10 počítačích, byla trochu zbytečná (polovina z nich budou asi PC v kanceláři). Mimochodem je úplně jedno, kolikrát je výkonnější iGPU v base M1/M2, když tam ty hry neběží. Teď hraju s bráchou kooperaci v Diablo 2: Resurretion - mně to běží na 10letém PC, brácha má s MacBook 13" Pro M1 smůlu (streamuje z hlučného serveru na půdě).
A kteří lidi? Myslíš ty uživatele firemních počítačů a počítačů které slouží ke konzumaci obsahu v domácnostech? Nebo které? To je totiž právě ono, nejvíce počítačů je pracovních. Pak jsou v domácnostech počítače, protože je to pohodlnější než třeba mobil nebo tablet a to i když vůbec hrát nechceš.
"jen výmluva Macařů"
O čem přesně mluvíš? GFN bych používal i když bych neměl Mac, neměl jsem v té době herní PCčko, XBOX Series S tu mám i když mám Mac i herní PC a Android + iPadOS tablet, protože na počítači si s klukem NHLko nezahrajeme,nezahrajeme si tam mobilní hry a hrát na prťavém telefonu fakt nechceme.
Celé vlákno jsem začal reakcí na to že "256GB disk je nepoužitelný". Jenže to je zase naprosto nesmyslné zobecnění.
Ano hráči AAA her potřebují větší disky, ale právě všemožné pracovní počítače a to často i výkonné pracovní stanice a všehcna data jsou v cloudu nebo na síti, klidně 10Gbit. Jednotlivci mohou mít externí disky, nebo vlastní NASy. V domácnosti máme 14 zařízení, které využijí +- stejná data, proč mít ale 200GB fotek na každém a nonstop? Mám to v cloudu, lokálně jen to co právě potřebuji, případně mám offline externí disky s kopií cloudu.
Z praxe kdy čas od času někomu opravuju počítač, nebo ugraduju, případně jen z toho co u nich vidím a slyším, tak 8 z 10 nemá na disku víc než 100-150GB, někteří jen holý Windows, oblíbený browser a nějaký prohlížeč dokumentů/fotek - 30-40GB. 1 z 10 je hráč AAA her a má adekvátně vyšší diskovou kapacitu (jednu dobu jsem měl coby hráč v PC 6TB SSDček, teď už jen 1TB), Z toho tak 2-3 si občas zahrají nějakou tu hru. Typicky něco z LoL, Dota, WoT, CS:Go, Fortnite, Overwatch... typicky hrají 1-3 z těhle her. Tohle se ti na 250GB disk v pohodě vejde, a když máš třeba oblibenou kombinaci LoL a Fortnite, tak se dokážeš vejít i na 120GB disk.
I počítač "jen" na práci potřebuje dostatečně velký disk. Právě proto, aby se mu tam ta práce vešla. Ne každý má doma optikou spojení na NAS, aby nepoznal výkonově rozdíl.
No právě, pracovní PC funguje 5,5 roku, W10, office, několik různých IDE, EA, XML Spy, nějaké ty Java JRE a SDK, a nějaké drobnosti... K tomu několik pullnutých repozitářů z bitbucketu...
Je v tom 128GB SSDčko a aktuálně kolem 50GB volného místa, to tam smrdí 3GB soubor pro hibernaci (nejde díky politice vypnout) a cca 6GB pagefile (ten je nutnost protože to má 8GB paměti). Před těmi 5,5 lety to bylo "nadstandardní" PC pro ty co potřebují od počítače víc než web, office a poštu.
Hodně lidí u tohoto zákazníka dělá primárně administrativu - fungují jen s citrix terminály a RDP na VDI, s lokálními soubory vůbec nepracují, maximálně mají rozpracovaný dokument někde v temp. Jinak to směřuje do Sharepointu nebo DMS
A optika? Na co? 10Gbit LAN omezí jen opravdu hodně náročné uživatele, běžného uživatele nebrzdí ani Gbit LAN nebo prostá Wifi a domácí levný NAS. Co by to brzdilo? Otevření dokumentu o pár desítkách až stovkách kB? 10MB fotky? Pouštění videa? Audio? Vůbec.
Tak pokud je počítač jen tenký klient a všechno dělá vzdáleně, tak disk opravu nepotřebuje. Ale jestli tam má stáhnutý repozitáře, tak s takhle malým diskem musí blbnout s klonováním jen vybraných podsložek a jejich promazáváním.
Zrovna tady mam takovy hezky priklad, rizika terminal sluzeb. "Maly vypadek" vzdalenych ploch u jednoho velkeho nejmenovaneho zakaznika. Co jsem nemel zkopnute na lokal, k tomu se uz treti den nemuzu dostat :))
Teď zrovna vypadl vesnický WiFi internet, takže jedu na mobilních datech, které nehodlám plýtvat.
"Česko má 72. nejrychlejší internet světa. Přeskočila nás kdejaká banánová republika"
https://www.zive.cz/clanky/cesko-ma-72-nejrychlejsi-internet-sveta-presk...
Můj problém je spíš kvalita než rychlost.
Upřímně N3350 už je za horizontem, jako minimum N4000+ má o slušnou porci vyšší single, takže lepší odezvu, pokud je to fakt jen na web a video, občasný office, tak OK, ale pocitově je to zatracený skok dolů, zvláště když dnes za 7 tisíc koupí člověk i3 11 generace a stroj stejné konstrukce s menším diskem a třeba N6000 stojí stenjě
Žena ještě letos používala N4000, a vše co dělala jí to zvládalo, ale koukala po Macbooku, tak dostala k valentýnovi M1 aira... Dnes už by ale zpět rozhodně nechtěla. Ale i ta 1115G4 by byla obrovský skok ve výkonu
Problém je, že když koupíš za těch sub 10000 NB s moderním CPU, tak to bude funkčně "pojedu záruku + 6měs a pak chcípnu" + tam bude hnusné LCD (jo, rozlišení bude OK, ale jas bude nízký a barevné podání tragické)
Servis budeš řešit už během záruky. Stačí se podívat do hodnocení kupujících, co všechno odešlo a muselo se řešit.
Je to tak, bráchovi na novém Asusu odešel display asi po měsíci a musel to posílat na servis...
Jo a pak máš laptopy jako DELL XPS 13 Plus který začíná na 45 a v různých konfiguracích jde i přes 60 a lidi to museli vracet hned po tom co to uchodili, protože se chovaly špatně (například nevypínaly ventilátory když byly bez zátěže). Chyba se najde všude a ano u stroje za pár tisíc to bude vzhledem k celkové kvalitě pravděpodobnější.
ALe od toho je záruka a když to umře po záruce tak se to vymění za nový, protože je to levný spotřebák, dyť i rozumný mobil stojí víc než ty levné laptopy (a to nemluvím o těch co mají Atomy) ale třeba 11. gen i3 za 7 nebo i5 za 9. Za 12,5 i5 s 600 nitovým DCI-P3 validovaným OLEDem...
Mám ale zkušenosti s levnými laptopy. Třeba žena měla notebook za 12 tisíc v roce 2012, což bylo téměř to nejlevnější co se dalo koupit. V roce 2018 jsem ho ještě za litra prodal, ano měnila se baterka a původní HDD kvůli vadným sektorům nahradilo SSDčko, ale jinak až na vyleštěné místa dotyků na klávenici byl ve výborné kondici. Následoval to téměř nejlevnější UMAX za 6 tisíc, konstrukčně naprostá plastová hračla, používal se 3,5 roku, prodáno za 2 tisíce letos, kromě jednoho vrypu do krytu a vyleštěných často používaných kláves, jako nový...
Problém hodnocení u levných strojů navíc vyplývá z očekávání lidí, vybírají v kategori ultra low cost strojů v cenách jednotek tisíc a očekávají prémiovou kvalitu strojů za 50 tisíc.
Ten DELL XPS 13 Plus je fakt hrůza. Brácha ho dostal zapůjčen a pěkně ho smete na sociálních sítích. Např hučí, i když ho uspíš. Protože skutečný spánek tam už není, jen ten "Connected Stand-by". Přinejmenším je rozm*daný preload systému od Dellu. A jako třešnička na konec, ve tmě se nedá používat, protože ta dotyková horní řada kláves nejde dost ztlumit, natož zhasnout.
Ten problém co popisuješ je nejspíše související s tím nevypínaním ventilátorů v idle. Někdo zase hlásí výkonové problémy a bezdůvodný throttling, kdy to prostě drží frekvence hodně nízko jako by byl v minimální zátěži, přotom po tom chceš náročnou činnost, další lidi si stěžovali na praskání v reproduktorech nebo zcela výpadek audia. Dnes jsem četl článek, kde se popisuje další problém u modelů s OLED displeji, kdy se uvolňují a Dell připustil že lepidlo nebo co to drží moc dobře nedrží a budou to zřejmě svolávat do servisu nebo měnit.
XPS 13 Plus je designově neotřelý, díky použitým materiálům a zpracování drží vysokou laťku v prémiové třídě, ale Dell naprosto nezvládl kontrolu kvality a pouští do prodeje kusy, které jsou špatné.
A to je ta pointa, že i u prémiových strojů se prostě někdy něco nepovede, když koupím low end tak s tím tak nějak počítám, že kvalita bude mizerná, ale když kupuju stroj za jehož cenu bych měl 7 low endových, tak čekám že bude z výroby bez vad.
Tragické displeje mají často i laptopy za 20-30 tisíc, třeba vybavenější HP 455, 450, Různé Delly, Lenova. Stejně tak už za 12,5 seženeš 600 nitový OLED, ale v bídném zpracování, bez thunderboltu, bídnou klávesnicí....
nepolepsili, je to fiasko
ale minuskari nabehnu, pravdu nemozes pisat
Oprava: bludy můžeš psát, ale budou patřičně omínusované.
bludy ti rastu na hlave
Pokud vezmeš osmijádrový 5700X tak ušetříš 40W spotřeby, akorát to bude mít o fous nižší ST výkon.
O 20% nizsi ST vykon a v ST bude ta spotreba rovnaka. :)
ja teda naopak vidim zen3 jako mrtvej.. kdo ma zen3, toho stejnak zen4 nezajima.. a kdo resi upgrade z neceho staryho nebo z intelu, by fakt byl blbej, kdyby dal prednost am4 s 5800x proti am5 s 7600x..
za prvy si zazdi moznost budouciho upgradu (moznost poridit zen5/6 v tahu)..
za druhy vyhodi penize za desku, do ktery uz nic lepsiho neda (ale na to muze bejt zvyklej z intelu)..
za treti vyhodi penize za ddr4, ktery uz taky nikam nestrci..
za ctvrty se pripravi o lepsi herni vykon..
za paty se pripravi o hw prehravani av1, ktery mu usetri spotrebu na youtube..
drobnosti jako pcie5 m2, avx512 a podporu am5 ani nepocitam..
jo, klidne si ted usetri tisicovku koupi stary ddr4 platformy, pri dalsim upgradu te to bude stat o 7-10 tisic navic za desku a pameti.. to se vyplati..
Pokud mám ještě celkem slušnou AM4 desku a v ní r5 3500X, tak mi upgrade na 5800X3D příjde v pohodě... prostě první generaci AM5 vynechám.
no proto pisu ''kdo resi upgrade z neceho staryho nebo z intelu''.. upgrade na zen3 ze zen2 neberu jako upgrade z neceho staryho.. tim myslim stary apu, piledrivery nebo phenomy..
Tak já spíš reagoval na to, že má být Zen 3 už mrtvý... to mi nepříjde.
Já plánuju upgrade ze starýho Core i5 6600K a taky bych teď mohl upgradovat na 5800X za hubičku, ale pak už nic...takže taky půjdu do nové platformy, i když to bude raketa...
Nebo teď ta 5800X za hubičku, a pak nová platforma za hubičku.
Ale to bude až za několik let...
Tak snad ti chvíli vydrží.
Je to tak. chviličku mi přišlo, že by to asi šlo, vzít AM4, 5800X/5900X, ale potom je to už jenom 5950X, jestli ještě vyjde nějaký jiný CPU pro AM4 (třeba 20jádro, nebo 16jádro s 3D-V$) je ve hvězdách. A potom by to znamenalo zahodit jak CPU, tak desku, tak RAMy, "a to se vyplatí".
Takže když už "velký" upgrade, tak rovnou na novou AM5 platformu a kdyuby náhodou, tak spíše ušetřit na CPU, ale lepší desku. Bude možnost upgrade a snad to vydrží alespoň co AM4.
No já kdybych kupoval, tak chci něco co bude v singlu výkonné jako Intel 12. gen a pak mi stačí 4c/8t, a cenově to musí stát méně než 12100F/12100 pokud chci grafiku.
Co tam AMD má, nic, a platit víc za výkon který nepotřebuju.. proč? :)
Tak si AMD nekupuj :-) Podle stejné logiky není problém najít požadavky, kde zas nic nenabízí Intel.
Určitě, ale má reakce byla na to že Zen3 je mrtvý, nemyslím si to, jak bylo třeba oblíbené 1600AF, když stálo polovinu 3600. Stejně tak může být Zen3 díky sníženým cenám proti Zen4/Intelu zajímavou alternativou.
No, mimořádně s tebou souhlasím... :)
Hlavně si polepšíme si ve výkonu na jádro.
To znamená, že i s blbou 7800X bude mít převážná aplikací a her (včetně těch vícevláknových), co dokážou naplno využít s bídou maximálně tři, čtyři jádra a zbytek jader už vytíží jen od nuly do dvaceti procent, větší výkon než na 5950X za patnáct litrů (o tom, že stával přes dvacet, nemluvě).
Asi je lepší, když s každou generací vyšší výkon za vyšší cenu, než když Intel dával s každou generací stejný výkon za stejnou cenu. :D
Nejlepší by byl vyšší výkon za stejnou cenu, o tom žádná. :D
Fakt dává intel stejný výkon za stejnou cenu?
2015 - i7-4790k - 10k
2018 - i7-8700k - 9k
2021 - i5-10400F - 3.8k
2022 - i3-12100F - 2.8k
2022 - i3-10100F - 1.7k
Za 7 let je tu skoro 2x tolik výkonu za cca 1/4 ceny. Nebo o něco lepší výkon za sotva 1/5 ceny
Hm... a co tak začít u i7-2600K, že?
Kolik to bylo generací, než u 8700K ti mamlasové milostivě přilepili dvě jádra, protože je k tomu dotlačilo AMD, když už to čtyřjádro nestačilo na Ryzeny?
Nebýt osmijádrových Ryzenů, tak Intel prodává doteď v na desktopové platformě jenom čtyřjádra a víc má jenom v HEDT. :D
Argumentovat rokem 2021, kdy už jim do bot nejen že neteklo, ale vysloveně chcalo, jako sorry...
A ne, i3-12100F fakt nemá dvojnásobný výkon jak i7-4790K. Ani skoro. Obzvláště ne, když se přetočí.
Do roku 1999 jsem byl Amigista, první PC jsem pořidil v roce 1999 a v desktopu jel do rpoku 2004, od té doby jsem používal laptopy, až v 2015 jsem zase postavil desktop a popisoval jsem procesory které jsem kupoval a kdy, až na 12100F, ten jsem nekupoval, ale kdybych pro sebe stavěl desktop nyní, tak je to CPU které zvolím.
8700k jsem nekupoval kvůli jádrům navíc, ty mi byly ukradené, potřeboval jsem vyšší single thread výkon na letecké simulátory. Přechod z 4790k@4.6GHz na 8700k v defaultu mi v X-Plane zvýšilo výkon o 30%, po OC na 5GHz to to bylo o 50% více výkonu. X-Plane byl výhradně single thread rendering.
Loni jsem celé herní PC prodal za výhodnou cenu díky cenám grafik a záhy pořídil náhradu, tehdy jsem zvolil 10400F protože už tu byl MSFS 2020 a i X-Plane za tu dobu optimalizacemi snížil nároky na single výkon CPU o cca třetinu, takže 10400F o 5% nižší single a asi 10% multu bohatě stačí a za. 3700 tu v té době byl R5 3600 se stejným herním výkonem ale o 50% vyšší cenou. Kdybych to měnil letos, koupil bych 12100F která je ještě o tisíc levnější než ta i5 a má o cca třetinu vyšší single a 15% multi.
A máš pravdu 12100F má v singlu o cca 40% vyšší výkon a v multi asi o 80%, ale 80 nebo 100? Však je to jedno - https://www.youtube.com/watch?v=D627qxGf7Xw - ve hrách to je pak typicky 40-60% ve FHD v AVG, v 1% low, které mě osobně zajímají více to je o něco větší rozdíl. Nemít tehdy potřebu vyššího výkonu pro ten X-Plane, tak bych možná tu Haswell i7 měnil až teď s 12. gen. Hraju s konstantními 60FPS (letecké simy na 30FPS) a bohužel v 1% low už to těch 60 přestává v moderních titulech dávat.
Jo. A mezi i7-2700K a i7-7700K zvedli ve stocku za šest let a pět generací procesorů výkon s bídou o padesát procent. A když se oba přetočily na 4,8 GHz, tak už byl ten rozdíl jenom mezi 25–30 %, což dělá v průměru krásných šest procent nárůstu na jednu generaci procesorů. A cena za tu dobu klesla ze 332 na 305 doláčů, teda o necelých třicet dolarů.
Kdo si v roce 2011 pořídil 2700K a přetočil to, ten v podstatě neměl pět let na co upgradovat, protože to nemělo smysl.
Kdyby nepřišly ty Ryzeny, kvůli kterým museli přidat dvě jádra, tak je teď u Intelu v mainstreamu vrchol šestijádro na 4,5 GHz s boostem na pěti a byli bychom rádi.
Tak v té době vývoj CPU stagnoval na všech frontách, ať Intel, AMD nebo i Qualcomm, Mediatek, Huawei... Na druhou stranu se v tom období poměrně radikálně zvyšovaly nároky na běžné činnosti, zvláště na web, kdy ve velkém všechno přecházelo na asynchronní načítání dat a renderování HTML obsahu pomocí JS na straně klienta, místo na straně serveru.
A jádra nejsou vše. Třeba ta 10400 6c/12t vs 12100 4c/8t... I když méně jader, tak více výkonu. Stejně tak třeba Apple silicon a M1, 4 performance jádra a 4 efektivní (odhadem maí dohromady cca 70% výkonu jednoho perfromance) a ejhle, výkonově je to srovnatelné s tou 12100 a to při spotřebě 10W a pasivním chlazením.A14 Bionic co mám v iPadu, 2 perfromance jádra a 4 efektivní, 7nm, proti tomu 4nm Snapdragon 8 gen 1 v tabletu, má 8 jader a z toho jedno extra výkonné, tři výkonné a čtyři efektivní a přesto ani nedorovná tu A14. Na druhou stranu, jak ta 10400, synova 10100, pracovní 6700, M1, A14 i SG 8 Gen 1, i když odlišné výkony, tak pocitově jako uživatel nevnímám při drtivé většině činností žádný rozdíl.
No, nemusel by stagnovat, kdyby si v Intelu neřekli, že těch 200 MHz navíc za rok musí stačit každému a vykváknou se na vývoj, protože AMD stejně nic nemá, a tu rezervu, co měly Sandy Bridge, pak neservírovali zákazníkům postupně pět let. Zneužívali toho, že mají oproti AMD lepší architekturu a lepší výrobní proces a aby měli lepší procesory, nemusejí dělat nic několik let.
Jo, měli problém udělat lepší procesy. I když nevymysleli významné změny v architektuře, ta dvě jádra mohli přidat v podstatě kdykoliv. Udělali to, až když je Ryzen výkonem v multithreadu předjel. Ani ten blbý hyperthreading nebyli u toho čtyřjádra ochotní zapínat, ještě v roce 2017 měla 7600K za sedm tisíc jen čtyři jádra a čtyři vlákna. Jádra nejsou všechno, když má člověk v současnosti dvanáctijádro nebo šestnáctijádro, rozdíl mezi čtyřjádrem a šestijádrem už byl v roce 2015 i ve hrách znát.
Na těch aktuálních Ryzenech i na dvanáctitisícových Core je na IPC vidět, že u architektury ještě bylo co vylepšovat.
Proč to svádíš na Intel, v té době stagnovali všichni, takže proč právě ten Intel?
Nebudu tady tahat dávnou minulost. Ale vývoj zcela nové architektury pár let trvá a AMD jaksi moc peněz nemělo. Intel byl v pozici, kdy mohl zabrat daleko víc, ovšem... 3x po sobě přecenit síly ve vývoji výrobního procesu, který se tím zpozdí, to už chce talent. V Intelu už tehdy byly problémy, které se nyní naplno projevují i navenek.
Jako já chápu, že tady někteří nadávají na to, že AMD "přidalo i +40% spotřeby" a takové věci, jenže tohle je dost omezený pohled na věc.
AMD sice zvýšilo TDP u 12 a 16 jader na 170W, jenže samo řeklo, že pokud si nastavíte limit na 105W TDP u 16 jádra, tak se výkon zvedne oproti Zen3 o 37 %! Stejně tak si můžete TDP nastavit na 65W a stejně budete mít vyšší výkon než 5950X při 105W! Každý tam ty volby v UEFI má a každý si je může nastavit podle potřeby a podle toho, co sám preferuje. AMD ukazuje všechny možné scénáře, ale sám preferuje ty zvýšené hodnot TDP a tak je ukazuje v testech. Nechceš aby ti to tolik žralo a topilo? OK, hoď si nižší limit a je to.. stejně budeš mít víc výkonu.
Já to teď psal o 7950X, ale to samé lze i na tom 7600X...
Výchozí musí být ten nejžravější mód, protože jinak by recenze byly, že Intel sice žere dvakrát tolik, ale koukejte, má o 5 % větší výkon.
Takze pri stejnem TDP ma +37% lepsi vykon a pri +40% vetsim TDP ma +40% lepsi vykon? Takze kdyz pridam 40%TDP ziskam o 3% lepsi vykon? No tedy velmi zajimave skaluje :D Jestli to AMD dela kvuli marketingu, tak me teda nepresvedcili. Jsem zvedavy na vysledky nezavislych testu na porovnani energeticke efektivity. Stejne jak je to s vykonem s dual/single ramkama. Tam ta podstatne snizena rychlost ma uroven ddr4 v dual modu taky dost smrdi.
snazis se hezky, ale porad si nepochopil ze tdp ≠ spotreba.. treba mezi r5-3600x r9-3950x (oba 105w tdp) je realne rozdil 30w ve spotrebe.. a mezi r5-3600 (tdp 65w) a r3600x (tdp 105w) je realne rozdil 25w ve spotrebe.. takze michanim tdp a realny spotreby tu predvadis ze nevis ktera bije..
Tak hlavně je to dost omezené v tom ohledu, že jak na tom intelu, tak na tom AMD z toho člověk těch 100 % TDP vyrazí maximálně, když na tom jde něco renderovat. :D
Jinak se to běžně plácá v zátěži třeba ve hrách na třetinové spotřebě.
Já nevím, ale mi to jejich porovnání teda připadá upřímně dost zavádějící... 170W Zen3? A jaky prosím pěkně žral tolik, když PPT bylo 142W???? To se to pak porovnává efektivita, když Zen3 tam musíš mít jedině s aktivním PBO, aby to mělo tolik, takže je úplně honěn na svůj limit a efektivita jde pak kam jinam než do háje, kdežto Zen4 IMHO rozhodně neběží na svém limitu při 170W, takže by bylo asi dost smutné, kdyby v tomto případě efektivnější nebyl.
Spíš by to chtělo nastavit Zen3 na sweetspot a Zen4 stejně tak a v takovém stavu to porovnat a jak ten nárůst výkonu odpovídá té spotřebě... ne že stejné TDP, když pro jednoho to bude znamenat, že bude jak přetaktovaný a je pro něj vysoké a pro druhého naopak, toto mi nepřipadá zas tak spravedlivé, i když to tak na první pohled vypadá.
Žádný Zen3 neměl TDP 170W. Jestli jsi koukal na prezentaci nebo slejdy, tak jsi mohl vidět, že tam ten 170W Zen3 nasimulovali z interních dat. Oni vědí, jak stoupá výkon v závislosti na TDP u Zen3 a tudíž tam tu křivku dokreslili jen čárkovaně a hodnoty dopočítali.
Jaký zas sweetspot? To je zas termín... Nevymýšlej si ptákoviny, máš tam ukázané výkony a porovnání 16ti jader na 65W, 105W a 170W ... tak to musíš být asi natvrdlý, aby jsi to nepochopil nebo ti tam nějaká informace chyběla.
hlavne, že ich bude dosť
AMD CEO Lisa Su Says Ryzen 7000 Launch Availability to be Strong
Yesterday, 18:02
"From an AMD standpoint, we have dramatically increased our overall capacity, in terms of wafers, as well as substrates and on the back end. So with our launch of Zen 4 we don't expect any supply constraints."
https://www.techpowerup.com/298358/amd-ceo-lisa-su-says-ryzen-7000-launc...
a ono je to logické, keď AMD strojnásobuje test and packaging kapacitu a predaj klesá
TF-AMD expands its semiconductor manufacturing facility in Penang
14 June, 2022
TF-AMD has growth momentum in the semiconductor industry and is becoming one of the world’s best assembly and test service providers for high-end processors.
The new facility, spanning 1.5 million square feet and occupying approximately 14 acres, will manufacture advanced integrated circuit 3 technology and is expected to be completed in 2023. Once completed, the facility will bring TF-AMD’s total manufacturing capacity to over 2.3 million square feet.
https://techwireasia.com/2022/06/tf-amd-expands-its-semiconductor-manufa...
AMD set to Open Manufacturing Plant in Malaysia in Early 2023
Jun 14th, 2022 17:17
AMD's Malaysian joint venture, TF-AMD Microelectronics is in the middle of the construction of a US$452 million manufacturing plant on the island of Penang off the west coast of Malaysia
The plant will allow AMD to expand the chip packaging side of its business, something that is going to be key for many of its future products, considering AMD appears to be focusing on manufacturing a wider range of chips that are made up from multiple chiplets.
https://www.techpowerup.com/295836/amd-set-to-open-manufacturing-plant-i...
Q2'22 Saw a Significant Decline in GPU and PC Shipments Quarter to Quarter: JPR
Today, 02:13
Overall GPU unit shipments decreased by -14.9% from last quarter. AMD's shipments decreased by -7.6%, Intel's shipments decreased by -9.8%, and NVIDIA's shipments decreased by -25.7%.
https://www.techpowerup.com/298378/q222-saw-a-significant-decline-in-gpu...
https://www.tomshardware.com/news/jpr-unit-sales-of-nvidia-gpus-down-26-...
Uvaha o tom, jaké TDP číslo uvádět, zdali vůbec... udělal bych to asi uplne stejne jako u aut. Máte oktávku 110kW, které ale dosahuje opravdu jen vyjímečně a k tomu průmernou spotrebu. Takže je to MAX údaj. Takže bych do recenzí dával ofiko TDP + Maximální povolený limit odběru Wattáže.
Takže třeba u intelu by to bylo 105(450W) u ryzenu 170(250W). X-ko sice píše výše, že konfigurace záleží i na výrobci desky a nastavení, ale test a výsledek přísluší právě k jedné konfiguraci, kterou by bylo fajn tam uvádět.
Hlavně se těším, až budou mít procesory i grafické karty energy eficient kody jako lednicky a pracky:) Od A++ po G
Ten limit W ale neurčuje CPU ale deska, takže máš desku do které dáš to CPU a umožní mu třeba max 100W, jiná deska mu klidně pustí 200W. To je problém když pak člověk porovnává různé testy za různých okolností.
A CPU ani GPU nedává smysl známkovat energetickou třídou, pokud, tak je třeba hodnotit celek, tzn celý počítač. Ale problém je jak by to mělo být počítáno? Spotřeba v kW za 1000 hodin? Ale v idle? nebo v 100% zátěží? A v jaké 100% zátěži (různý druh instrukcí například)... Když se udělá něco jako u auta kde se zprůměruje idle, střed, max, to může od reálné spotřeby být na hony daleko a to na obě strany stejně jako u těch aut. Třeba AMD laptopy v současné generaci procesorů začnou být marné, když se jim pustí víc jak 35W, kdežto Intel procesory škálují dále až někde ke 100W. Takže pro mobilní workstation jsou lepší Intely, protože tam jsou běžné power limity někde kolem 60W, kdežto do Ultrabooku bude lepší AMD které má lepší efektivitu při nízkých power limitech
Nebyl by problém uvádět energetikou třídu pro různé situace. U stolního monitoru na krabici vidím třídu a spotřebu zvlášť pro SDR a HDR mód.
Ale tam není moc co. SDR režim se liší od HDR primárně jasem, který poměrně konstantně ovlivní spotřebu, zvláště pokud nejde o OLED/MiniLed, kde bude hrát roli i zobrazený obsah. Ale u toho monitoru to taky může být radikálně jinak. Představ si třeba můj monitor, 32" při SDR 40W, při HDR 60W, ale on bude mít klidně spotřebu přes 150W když bude právě dávat 65W připojenému laptopu a připojeným zařízením do USB hubu. Realita tak neodpovídá energetickému štítku :)
U počítače máš tisíce programů, tisíce her, různé use case, každé z toho má jiný vliv na spotřebu a provoz počítače je do značné míry individuální, Má smysl možná řešit idle a max. možnou zátěž. Ale to ti řekne jen spotřebu, neřekne ti to jak efektivní to je.
> Představ si třeba můj monitor, 32" při SDR 40W, při HDR 60W, ale on bude mít klidně spotřebu přes 150W když bude právě dávat 65W připojenému laptopu a připojeným zařízením do USB hubu. Realita tak neodpovídá energetickému štítku :)
Těch 65 W je jen průchozí, to monitor nespotřebovává.
No nějakou režii to má, 100% efektivitu zdroj a elektronika pro Power Delivery určitě nemá, pointa byla že to na měřáku na zdi ukazuje zcela jiné čísla, ale bylo to napsáno jako nadsázka.
V každém případě u počítače je daleko více proměnných které ovlivní spotřebu. Pro mě je třeba zajímavá nálepka Intel EVO. Garantuje to nějaký výkon, nějakou kvalitu displeje, garantuje to thunderbolt, rychlé nabíjení a minimální výdrž baterie 9 hodin. Ale samozřejmě že těch 9 hodin nebude render 3D nebo export videa, ale nějaký specifický test za specifického nastavení, třeba jas displeje, na Macbooku při minimálním podsvícení mívám při přehrávání 4K YT do 2,5W, s plným jasem k 5W, to je rozdíl 10 vs 20 hodin výdrže při stejné činnosti. Apple to ale měří při vyšším jasu, a přehrává jen FHD video, takže deklaruje 17h playbacku. Při běžné office práci a webu to vydrží 13h.
Tohle se znalostí kapacity bateri poměrně dobře naznačuje jak efektivní to je. Typická spotřeba do 4W, co jsem měl na stole naposled 14" laptop s 1135G7, tak to při cca 1/3 jasu bralo mezi 6-7W a na baterii to bylo k 10 hodinám, výrobce deklaroval snad 11, ale offline videa, ne wifi+bt.
Spíše A++ až Z----
Stejne by me zajimalo, proc tak masivni navyseni tranzistoru je 13% IPC. 512bitive instrukce?
"large branch-prediction unit, enlarged micro-op cache, TLB, load/store unit, and dual-pumped 256-bit FPU that enables AVX-512 support. A quarter of the core's die-area is also taken up by the 1 MB dedicated L2 cache." https://www.techpowerup.com/298338/amd-zen-4-dies-transistor-counts-cach...
Co se zvětšilo:
- L2 Cache (žere hodně tranzistorů a navíc se blbě zmenšuje)
- Dekódovací jednotka
- Preditor větvení
- mikro-op cache
Navíc celá architektura upravena na rychlejší frekvence (to si taky vyžádalo tranzistory navíc)
Dekódovací jednotka má vyšší rozpočet tranzistorů než kdysi kompletní procesor (Pentium i s MMX). Tohle je daň za zpětnou kompatibilitu až do roku 1978.
Apple se s tím nepáralo a kompletně změnilo ISA (už počtvrté). Tím se jim velmi zjednodušil front-end a může snadno krmit prováděcí jednotky, kdežto x86-64 se hrabe v prehistorickém kódu a prováděcí jednotky nemají co dělat.
Opravdu je i nový CPU od AMD kompatibilní do roku 1978? Intel třeba už myslím zrušil podporu 16bit, takže z (USB) disketovky nenabootuješ do DOS. Jinak problémové dekódování instrukcí na x86 je dlouhodobě známá věc. Intel i kvůli tomu už chtěl tuhle architekturu několikrát opustit. Apple si přechod na lepší architekturu může dovolit, protože nemají problém přidat hardwarovou akceleraci emulace předchozí architektury (bez toho by ten přechod byl dost bolestivý).
Některé režimy se časem vypouští, určitě zde nebude kompatibilita až do počátku v roku 1978. Něco bylo vypuštěno jako nepotřebné a něco kvůli zabezpečení.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.