Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
díky za info, už můžu konečně umřít s pocitem, že vím opravdu vše
Ze to nekto nedal na soud v USA, mohl vysoudit pekne prachy(zavadeni zakaznika!).
Vzdyt Raptor Lake Refresh neni nic jineho nez Alder Lake s vetsi L2 a vyssi porci energie...
Pokud to ale bylo vydáno s tím, že jde o refresh a ne novou generaci, neprošlo by to.
Jo dík za info, to se bude jako infomace v budoucnu hodit.
Klamath, to Intel vskutku dokáže. :-)
Tak tohle je hustej fór pro pamětníky! 👍😀
Všichni se nechali oKlamath :D
Tak takove to tedy bylo ...
Zázračné Pentium III, obzvlášť Coppermine, byl dost dobrý CPU. Nicméně Intel tehdy prohrál metu o 1 GHz. PIII se zaseklo někde na 733 MHz, kdežto Athlon už tikal na 1 GHz. Pak přišel Tualatin na 130 nm, to bylo ještě lepší, ale P4 bylo přece jen v některých ohledech vyspělejší: širší FSB, SSE2, trace cache a vysoké frekvence, které zajistily úspěch. AMD kontrolovalo povedeným K8 a jako první mělo vyspělejší dvoujádro. To byly tenkrát časy, závody v inovaci. Člověk koupil PC, za rok už to byla plečka. Dneska koupíš 6jádro a jsi v pohodě na 10 let.
ono by to ani nevadilo kdyz bys upgradoval co 5 let, problem je ze driv nejlepsi cena vykon mel nizsi mainstream, ale dnes to ma high end
Highendu se dneska musí pomáhat, protože víc jak 8 jader jasná většina nechce/nepotřebuje, jenže přidávání jader je mnohem jednodušší než zvyšovat výkon na jádro.
".. víc jak 8 jader jasná většina nechce/nepotřebuje .."
A proto (možná) dostanou 6P + 32E ...
Nebo "extra úsporné" 30W CPU pro ntb (pro jistotu nabízené jako 9W 2+8+2 Intel Core Ultra 7 164U) pro ty, kterým 1400 MHz u Ryzen Z1 / Z1 Extreme v základu přišlo málo.
400 MHz ~ 2100 MHz .. 2x LP-E
700 MHz ~ 3800 MHz .. 8x E
1100 MHz - 4800 MHz . 2x P
Tenkrát to ale nebylo ani tak novou architekturou, jako spíš tím, že se zvedaly frekvence.
První Pentium (I) okolo 100 MHz, poslední okolo 200 MHz. Dneska už se to fakticky po celou dobu ani nehne.
Okolo 60 MHz. :-)
Jj, to byla ta první Pentia (60 a 66MHz), co počítala rychleji jak 486, ale s chybou... :-)
Jo to si živě pamatuju, jak táta tenkrát říkal, že: "Vyšly nějaký nový Plentýny, či jak se to jmenuje" :D :D :D
Aby se zvýšila rychlost výpočtů dělení s plovoucí desetinnou čárkou na čipu Pentium oproti 486DX , rozhodl se Intel nahradit algoritmus dělení posunu a odečtení algoritmem Sweeney, Robertson a Tocher. A když vyráběli masky došlo k problému u pěti bitů. Výsledkem bylo, že při konkrétních kombinacích čísel se objevila chyba na 10. nebo 9. desetinném místě. Horší bylo, že v cyklu se mohla kumulovat a dosáhnout až na 4. místo.
Nicméně pamatuji si, jak se říkaly vtipy, že Pentium výsledky výsledky nepočítá, ale hádá. Z toho co vím, šlo o nepochopení principu spekulativního provádění výpočtů. U RISC procesorů již známém, ale ve světě PC novém. Nebo právě o kombinaci spekulativního provádění a chyby při dělení.
Pokud je mi známo, Pentium (P5) byl čistě "in order" procesor, tj. instrukce se zpracovávaly v pořadí, jak přicházely. Bylo možné párovat některé kombinace instrukcí, aby se vykonaly současně (superskalarita), ale to bylo vše.
Spekulativní provádění instrukcí ("out of order") přineslo jako revoluci až Pentium Pro (P6). Bohužel trochu předčasně směřovali jen na 32-bitové servery a výrazně ořezali velikost TLB, takže procesor velmi trpěl při vykonávání 16-bitového kódu (DOS, Windows 3.x-kompatibilní aplikace). Ale to je dnes vše už jen historie.
Děkuji za upřesnění: Pentium je mikroprocesor od společnosti Intel, který byl uvedený na trh roku 1993. Je to superskalární procesor, tj. během jednoho hodinového cyklu dokáže vykonat více operací, čímž se výrazně zvýší výkon mikroprocesoru. Toho dosahuje tím, že má ne jednu, ale dvě pipeline: U a V (některé instrukce ovšem bylo možné provádět jen ve V). Jednalo se o první mikroprocesor s architekturou x86 který tuto RISCovou vlastnost implementoval. Obsahuje také velmi výkonnou jednotku FPU.
Spekulativní provádění mimo pořadí umělo až Pentium Pro.
Presne tak, kedysi bežný smrteľník upgradoval v zmysle, 486DX 66Mhz, pentium 133-200Mhz, Celer 300-450MHz, Duron 600-1200Mhz, Athlon XP 1500-2200Mhz, takže každý upgrade znamenal zdvojnásobenie výkonu len frekvenciou. Vynechaním jednej generácie sa výkon po upgrade štvornásobil. Dnes sa oslavuje nárast výkonu nad 20% a za čias Intel core boli ročné nárasty na úrovni 5%. Takže upgrade dáva zmysel raz za 3-4 generácie.
Ale pak ty nárůsty už začaly zpomalovat. U P4 zpočátku rychle rostly takty, pak už to nešlo a přešlo HT a lepená dvoujádra včetně dvoujáder s HT. Když se pak objevily Core 2, HT najednou nebylo potřeba, aby se později zase v jiné podobě vynořilo. Ale po C2D a C2Q Intel začal vyloženě usínat.
Naopak, on neusinal(!) ale dale jel na plne obratky, prelomova nejprv byla 45nm generace ktera prinesla SSE 4.1, vetsi cache a rychlejsi pracovni takty a to jak jader tak FSB, po ni nasledne prisel jeste revolucnejsi Nehalem ktery prinesl 4-8 jader na jednom kusu kremiku, integrovany radic pameti, SSE 4.2, northbridge jiz zcela zmizel a navratilo se jiz zminovane SMT/HT, pak priklusal Sandy Bridge ktery byl jednak revolucni ve OC tak jiz zcela zjednotil procesorova jadra s iGPU na jedne podlozce, pak po ni to jiz bylo usinani, zacalo to Ivy Bridge s pastou a 3% rozdilem vykonu, generace Skylake pak byla jednak po stranach procesoru ohnuta tak k tomu zasrana/zabugovana az za usima(Spectre, Meltdown, RIDL):
https://diit.cz/clanek/ridl-je-nebezpecnejsi-nez-spectre-meltdown
Uznávám, tím se ale nápady vyčerpaly.
No Willamette byla tragedie (a to nezminuju saskarnu kolem predrazenych Rambus RAMek, a nasledne vadnem/chybnem intelim mustku/radici, ktery umoznoval osadit i DDR RAMy). Intel predcasne zarizl PIII architekturu - Tualatin na 1,4 GHz totiz videl jakekoliv P4 Willamette ve zpetnem zrcatku...
To az s Northwoodem se intel vratil na vykonnostni trun... Ale s uz nasledujicim Prescottem bylo jasne, ze mu dochazi dech (ale fakt je, ze inteli kralovani trvalo dlouho - AMD se trapilo nez [za pomoci IBM] uvedlo K8)... A inteli "slepene" P4 dvoujadro spojene pomoci FSB bylo tehdejsimu Athlonu X2 k smichu... Presto intel drzel P4 architekturu, jak se dalo - i kdyz uz "Core" byly pripraveny pro vydani i v desktopu...
Celý NetBurst je z historického hlediska super fail.
NotrhWood byl řekněme nějmenší zlo, ale špatně to bylo celé.
To nám přes noc ukázal Conroe.
Jak se to vezme. Těch architektur, které se nějak zjednodušily, aby uměly vyšší takty po vzoru Intelu bylo reálně víc. Některé varianty SPARC (vlastě skoro většina z doby panování SGI neuměla spekulativní vykonávání instrukcí a jela vlastně v režimu přesně dle programu jako Intely do 486 a Atomy.) Jedna generace IBM přesněji Power 6, u ní proti Power 5 šly takty v maximu z 2,2 až na 5 GHz (v laboratoři 6 GHz a to jde o CPU roku 2007), takže se to výkonově vyplatilo (2 jádra a 4 vlákna celkem - IBM muti-threading vyvinulo v 50. letech a uměly to sálové počítače v 60. letech.)
PIII už s takty asi moc dál jít nemohly, ta architektura byla stavěná na IPC, ale chyběla jí datová šířka pro lepší vektorové sety. Proto ji museli v Izraeli překopat. P4 sice zpočátku umožňovala vysoké takty, ale na úkor IPC. Pamatuji na poměr 1,4 GHz PIII a 1,8 GHz P4. S příchodem Athlonů 64 a X2 variant Intel asi moc nepočítal a s jejich úspěchem už vůbec. Chystal se totiž původně, že zjednoduší Itanium pro běžné PC a to měla být jeho 64 bit platforma. Asi proto se u P4 ke konci moc nesnažil. Prostě je jen narychlo dovybavil 64 bit setem a to bylo vše. Nedivil bych se, kdyby Core 2 byl náhradní plán. Přeci jen Core(1) bylo jen v NTB jako Centrino.
Centrino nebyla generace procesorovych architektur ale osobní intelí mobilní platforma:
Intel procesor, intel cipset a intel Wi-Fi modul, tohle delalo centrino:
https://en.wikipedia.org/wiki/Centrino
Ale součástí bylo Core (1) a na desktop nikdy oficiálně nemířilo. Bavíme se tu o procesorech a není nutno slovíčkařit.
PIII sa zaseklo na 733 MHz? Pan sa s konom zrazil? P4 bolo vyspelejsie ako PIII? Pan mal tazky uraz hlavy?
Frenvecnie PIII 400-1400 MHz podla generacie jadra (Katmai, Coppermine, Tualatin)
https://en.wikipedia.org/wiki/Pentium_III
P4 vs. PIII na rovn. freq:
https://www.cpubenchmark.net/cpu.php?cpu=Intel+Pentium+III+1400+%40+1400...
https://www.cpubenchmark.net/cpu.php?cpu=Intel+Pentium+4+1.50GHz&id=1053
Takze PIII vobec nekoncilo na 733 MHz ale 1400 MHz, kde sa pokusalo superit s K7 Duronmi a Athlonmi rovnako cca do 1300-1400 MHz, ktore stali/koštovali vyse polovicu (Athlony) ci vyse tretinu (Durony) a mali porovnatelny vykon ako PIII (-5% Durony a +5% Athlony).
Co sa tyka P4, prva revizia Wilamatte bola absoluuuuuuuutna katastrofa. Vidno ze P4 bolo projektovane na "bajnych 10 GHz". Je vseobecne zname ze prvucicke P4 na 1,4 GHz nemalo ani 2/3 vykonu posledneho PIII na 1,4 GHz. Absolut hruza. Northwood A (1,8-2,8 GHz) bol co k comu ale ziadna slava. P4 malo aky-taky vykon az s Northwood B (2,8-3.06 ci 3,2 GHz). Prescott/2M+Cedarmill v sumare do 3,80 GHz (4,00 GHz nevydalo) boli postupom rokov posledne smrtelne krce Netburst architektury, ktora sa nikdy nedostala na 4,0 GHz, nieto este na projektovanych 10 GHz.
První generace P4 rozhodně na 10 GHz dělaná nebyla. Intel těch 10 Giga plánoval do budoucna jako možné. Ve skutečnosti mluvili až o 20 GHz. A RAMBUS nebyl průser obecně, DEC Alpha si s ním před příchodem DDR báječně rozuměly. Ale tam se cena rozpustila v celé stanici nebo serveru. A to se tam na patici dávalo 10 kanálů. - 8 na data a 2 na paritu. Stanice mohly mít dvě patice na servery bych se z tohoto hlediska raději nedíval. Osobně jsem viděl Alpha server s 64. CPU.
"Pjetro de"
Proc tak utocne? Si spadl z kone na detskem kolotoci? To vyjadrovani by tomu odpovidalo.
To ze ma nekdo jiny nazor nebo uvadi neuplne nebo chybne informace neznamena za mu musis skocit na hlavu.
Mmch velikost samolepky odpovídala ploše čipu?
Ne to určitě neodpovídá
Nevím, jestli se pamatuju dobře, ale mám zafixováno, že Intel Core vzniklo na základě mobilního Pentia M.
A Pentium M na základě PIII tualatin.
A PIII byla vlastně hodně vylepšená architektura P6 (Pentium Pro).
Paradoxně Pentium Pro moc úspěšné nebylo protože mělo až 1MB L2 cache což na tu dobu byla obří hodnota a bylo to výrobně moc drahé
Dělaly se verze s 256, 512 a 1024 kB L2. S ohledem na to, že uměly i 2. a 4. paticové desky se to do serverů a workstations hodilo. Problém byl jinde. Byly tak optimalizované na Windows TN a tedy na 32 bitů instrukce, že jim šly 16. pomalieji, takže pod DOSem a Win 3.1 byly pomalejší a to byl problém pro menší uživatele. Ale pro AutoCad a podobné a do serverů to žádný problém nebyl. A P Pro úspěšné bylo na těchto pro trzích. V té době začínala pomalu končit dominance RISC / UNIX strojů právě díky lepšímu poměru výkon / cena Intelu a poději se i výkon srovnal, protože RISC CPU docházel dech.
Pentium M jsem měl tenkrát v notebooku a na svou dobu to byla celkem mašina...
Ja ho mel take, v notebooku ASUS A6VA model Intel Pentium M 740, luxusni kousek.
Mel Mobility Radeon X700, zase na druhou stranu me sralo ze nemel S-ATA ale IDE.
Měl jsem Pentium 3 1GHz Coppermine a Celeron 1,3GHz Tualatin.
Ve své době to byly opravdu dobré procáky.
Jo, ten Celeron na 1,3GHz s Tualatinovým jádrem jsem měl taky, ten byl fakt super
Ja mel 1.1GHz model, socket 370.
Zatraceně, a na to se přišlo až po tolika letech?
Asi nekdo hledal pozdejsi lhani intelu a dohledal, bude z toho Guinnessova kniha rekordů.
Ještě je mám 3 ze starých pc v šuplíku, musím se podívat...
PIII byly tam dobrý procesory. Já měl i nějaký 1,1 GHz a to snad běhalo líp něž P4 1,6 GHz (subjektivní názor :D). Já z P4 neměl dobrý pocit. Až z Core2 a E6600 jsem měl zas ten samý pocit jak z PIII. Snad intel jednou přijde s něčím podobným. Ale bude muset překonat magickou auru kolem X3D :D
Ja jiz kdyz sem nahodil E6300, to byl panove posun.
Tak záleží proti čemu.
Intel, kdyby se konecne(skutecne) snazil namisto otevirani sve huby dokoran, by mohl klidne byt tak uspesny jako je dnes AMD, cili prinest revolucni architekturu, vysrat se na atomy a dat cloveku vybavou co ma jednoduse dostat, klidne by se ta nova generace intelích procesoru mohla jmenovat Pentium 5, proc ne...? Za mne zcela OK!
Jenže vlastní chybou by to neměli jak vyrobit...
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.