Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Nevim proc Samsung pouzil dB na mereni dynamickyho rozsahu, ale po trochu googleni sem nasel prevodni vzorec pro beznejsi jednotky. Takze lidsky oko ma rozsah 20EV, nejlepsi (bezny) fotaky kolem 14EV, tenhle chip 16,6EV. Ovsem optika celkem drasticky dynamicky rozsah snizuje, takze samozrejme mobil s timhle cipem nebude mit lepsi dynamicky rozsah nez nejlepsi klasicky fotaky.
Zajmavej clanek k problematice: http://www.imatest.com/solutions/dynamic-range/
Nevím jaké jednotky na co používá váš kmen, ale Dynamický rozsah je poměr mezi nejmenší a největší hodnotou fyzikální veličiny, která se v daném případě může "objevit / zpracovat" a pokud je tento poměr velmi velký používá se její vyjádření v logaritmické stupnici tedy v decibelech.
Tolik definice toho co je a není dynamický rozsah, čili Samsung použil správné vyjádření a fakticky jediné možné.
Kdežto to vaše EV je cosi co s dynamickým rozsahem primárně mnoho společného , není to žádná mezinárodně uznaná a definovaná "hodnota" ale druhý logaritmus druhé mocniny clonového čísla a doby expozice, tedy něco s čím rozhodně nelze cokoliv vyjadřovat u snímače.
Nemohu s vámi zcela souhlasit. V první části vašeho postu máte pravdu, pokud se bavíme o obecném dynamickém rozsahu. Na druhé straně pokud se pohybujeme v oblasti fotografie (což zde platí), tak EV (exposure value) je zcela běžně mezinárodně používaná jenotka a dynamický rozsah ve fotografii se v EV běžně udává. Pokud tedy hovoříme o fotografickém snímači (což je nesporné), tak nepovažuji za nesmysl vyjadřovat dynamický rozsah v těchto jednotkách.
Myslím že nebylo od věci od tohoto označování upustit. Pokud vím tak toto značení se transponovalo na digitál z filmu, kde to řekněme mělo opodstatnění z povahy záznamového média. Nicméně dnes v době digitálního zpracování mi příjde na hlavu to stále uvádět v těchto jednotkách. Výsledkem je pak bordel kdy si to každý výrobce značí jak se mu zrovna hodí a nelze tak fakticky mezi sebou produkty rozumně porovnávat.
Proc by neslo, 1EV nebo 1 stop = 6.0205 dB = 0.30103 D, viz http://www.imatest.com/solutions/dynamic-range/ ale vzdy tam musi byt i druhy parametr urcujici kritickou mez kde to splyne do sumu (urcity druh zaokrouhlovaciho faktoru, v logaritmickem meritku)
Pokud na to přejde celý fotografický svět, ať se klidně jednotka změní. Zatím to od Samsungu vidím jako snahu o vylepšení přes méně známou jednotku, která vypadá líp, protože 100 je více než 20 :)
Úsměvné jsou takové inovace zvláště v americkém kontextu, kde stále používají meganepřesné jednotky typu palce, stopy, yardy, míle, libry, bushely, barely, kilopondy atp. Prostě sbírka všech muzeálních měr a vah v praxi... Tam je to myslím hlavně práce automobilek, které se chovají přesně opačně než Samsung v tomto případě, protože průměrný Američan je v základu odkojen auto-kulturou.
V čem jsou jejich jednotky "meganepřesné"? Nevidím důvod proč u nich dosahovat nižší přesnosti než u jiných jednotek.
Když je délka definovaná nějakým dřevěným pravítkem nebo objem vědrem, a to je uložené v nějakém ústavu (nemluvě o tom, že se pak pro běžnou potřebu dělají kopie kopií, které se navíc liší oblast od oblasti) tak jak chcete zaručit dlouhodobou přesnost? V současnosti, kdy se měří na nanometry nebo miliony km v případě kosmických technologií.
A to nemluvě o kostrbatých přepočtech, protože jednotky spolu nesouvisí, čímž vznikají další nepřesnosti.
"Když je délka definovaná nějakým dřevěným pravítkem nebo objem vědrem, a to je uložené v nějakém ústavu (nemluvě o tom, že se pak pro běžnou potřebu dělají kopie kopií, které se navíc liší oblast od oblasti) tak jak chcete zaručit dlouhodobou přesnost? V současnosti, kdy se měří na nanometry nebo miliony km v případě kosmických technologií."
1, jste vedle https://cs.wikipedia.org/wiki/Metr
2, Platí pro celý svět, amerika se ničím neliší. Jak mezinárodní definice délky způsobuje americe, že jsou jejich jednotky "meganepřesné"?
"A to nemluvě o kostrbatých přepočtech, protože jednotky spolu nesouvisí, čímž vznikají další nepřesnosti."
a, Ten kostrbatý přepočet je jedna konstanta. Nechápu jak může vynásobení jednou konstantou snížit přesnost, natož jak vznikají ty "další nepřesnosti". Můžete to nějak rozepsat?
Prostě: Když změřím nějakou hodnotu s přesností 1% a vynásobím to konstantou, tak mám stále přesnost 1%.
b, Mohou měřit přímo v jejich jednotkách. Proč by měli dosahovat nižší přesnosti?
Nemluvil jsem o metru, to jste to všechno úplně špatně pochopil. Metr je nyní nově definovaný ne podle etalonu, ale na základě fyzikálních konstant (tak jako všechny ostatní jednotky SI).
Přepočty jsem myslel přepočet mezi Imperiální a SI soustavou. Z nepřesné jednotky nedostanete nikdy přesnou, to je základ matematiky.
Změříte něco s přesností 1% vůči etalonu, který tím, že není definovaný přes fyzikální konstanty, je nepřesný už z principu tj. za několik, let nebo desetiletí se nepřesnost může zvýšit. 1% to je tak akorát pro Imperiální soustavu, která byla dobrá pro období obchodu 19. století (a předcházejících). Pochopitelně to můžete změřit třeba na 0.001% což ovšem bude platit jen v daném čase a místě. Samozřejmě výhoda těch jednotek obecně byla v tom, že jednotně pokrývala skoro celý svět. Nicméně dneska je to totální anachronismus. A jak říkám, když měří v jejich jednotkách vždy dosahují nepřesnosti. Navíc mezi Británií, USA, Austrálií a dalšími státy se ty etalony liší tj. každé zařízení musí mít novou kalibraci, což je další problém. Jako pro mně je tenhle systém v 21. století totálně odkecanej shit. Na druhou stranu dobře se s tím měří třeba vodovodní trubky, páč ty jednotky jsou přirozenější než milimetry :)
"Přepočty jsem myslel přepočet mezi Imperiální a SI soustavou. Z nepřesné jednotky nedostanete nikdy přesnou, to je základ matematiky."
V čem jsou jejich jednotky nepřesné?
Jejich jednotky jsou odvozeny od SI: https://cs.wikipedia.org/wiki/Imperi%C3%A1ln%C3%AD_jednotka
https://cs.wikipedia.org/wiki/Angloamerick%C3%A1_m%C4%9Brn%C3%A1_soustava
.
"Pochopitelně to můžete změřit třeba na 0.001% což ovšem bude platit jen v daném čase a místě."
To platí vždy a pro každé měření! Jestli tím myslíte, že se etalon v čase mění, tak tomu tak není viz výše.
.
"A jak říkám, když měří v jejich jednotkách vždy dosahují nepřesnosti."
Ano, to říkáte, ale nedává mi to smysl. Jak ta nepřesnost vzniká? Přepočtem to není, svoje etalony mají navázané na mezinárodní, tak kde se ta nepřesnost bere?
.
"Navíc mezi Británií, USA, Austrálií a dalšími státy se ty etalony liší tj. každé zařízení musí mít novou kalibraci, což je další problém."
Ano, zřejmě mají každý jiné jednotky s podobným názvem, ale to nijak nesnižuje přesnost. Prostě každý používá jiný systém. My máme jiný a také nám to nesnižuje přesnost měření. Ufoni mají jiný a neovlivňuje to přesnost našeho ani ufoního měření.
Pokud používají jiné jednotky je jim kalibrace(=porovnání s etalonem!=seřízení) k ničemu.
https://www.cmi.cz/node/537
.
Nemohu si pomoci, ale přesnost měření je dána fyzikálními vlastnostmi měřidla a jak potom naložím s naměřenou hodnotou(nějaký procesor v měřidle) je už jenom detail.
Např. Uvědomte si, že každé digitální měřidlo zpracovává signály odvozené od měřené hodnoty a zobrazený výsledek je výsledkem nějakých výpočtů. Přesnost výsledku neovlivní jestli je to nakonec vynásobeno takovou nebo makovou konstantou, než se to někde zobrazí.
Jsme na IT webu, tak jednoduchý příklad z IT:
Pokud změřím frekvenci CPU jako 1000MHz +-1MHz(0,1%), tak se přesnost měření nezmění pokud to převedu na jiné jednotky vynásobením konstantou a dostanu 1,000 GHz +-0,001GHz(stále 0,1%). Totéž platí pro jakoukoli konstantu.
Tohle fakt nemá smysl. Už jen kolik bodů a výjimek se musí kvůli téhle obskurnosti rozebírat, to děsí. A
ještě jednou opakuji vstupní jednotka byla vždy myšlena imperiální, tak do toho nepleťte SI, to je jen okrajová záležitost všech těch problemů. A pro mně za mně, klidně si používejte palce, míle a galony, ale mně z toho laskavě vynechte...
Nepoužívám je a nemám to v úmyslu, pouze upozorňuji, že Váš nenávistný koment by se měl opřít o něco jiného než jsou imperiální jednotky.
Pointa celého vysvětlování je, že dnes jsou ty Vámi nenáviděné imperiální jednotky navázané na jednotky SI a tedy na stejné etalony(odkaz jsem dal výše). A nevidím důvod dosahovat v nich nižší přesnosti jak jste tvrdil.
Proč dělat něco jednoduše, když to jde maximálně komplikovaně, že. Teoreticky jde zařídit skoro všechno, samozřejmě ale praxe vypadá jinak. Třeba zničené kosmické sondy kvůli chybnému přepočtu.
Hlavne DR je nicnerikajici hodnota (ohledne kvality fotek), takze kdyz se rekne A, musi i B.. a to je SNR. To bude u techto pidi snimacu velice spatne vuci tem fotakovym, takze o tom vyrobce radeji pomlci.
Já bych zase řekl, že dynamický rozsah je jednou z vůbec nejpodstatnějších hodnot co do kvality fotek, protože rozhoduje o tom, jestli obloha bude vykreslená jako obloha a ne vypálená plocha a krajina pod tím bude krajina a ne černý stín.
Tak zrovna tohle zvladaj digitaly nekdy od zacatku stoleti. Na to takhle extremni dynamickej rozsah neni potreba. Dalsi vec je co s tim dynamickym rozsahem udela SW prevod do JPEGu. Neschopnost SW vyhodnotit expozici a nastavit jasovy krivky v extremnich situacich je hlavni duvod proc vetsina zkusenejsich fotografu foti do RAW.
Přesně tak, určitě bych u takového snímače očekával nějaké RAW režimy, připadně TIFF nebo cokoli podobného, možná i PNG. Ztrátový JPEG to vždycky hezky zprasí, nebo spíš vytvoří určitou hezkou "virtuální realitu".
To přece není věc snímače, ale obslužného softwaru.... :o/
No právě, dá se pochybovat o tom, že ten sw v přístroji bude lepší než profesionální raw editor, který ty snímky může zpracovat různým postprocessingem na základě požadavků uživatele. Jak jednou proběhne konverze do jpegu, tak už se s tím nedá nic dělat, z rozpitého nepřesného snímku (který prošel nějakou AI, která si něco myslela, že je správně) ztracené detaily, původní barvy a jiné věci nedostanete,
A jaky vidis problem v tom, fotit s tymto snimacom do RAWu?
Žádný, pokud to zaprvé přístroj bude podporovat a zadruhé bude dost paměťového prostoru, protože těch dat bude hodně dost.
Tento highend cip sa bude davat do vlajkovych lodi 20+k, kde je dnes RAW a 128+GB samozrejmost..
Ses si jako jistej ze specifikovat jenom DR postaci? Treba dynamicky rozsah 32 EV (coz musi byt fakt vice nez dost pro kazdyho) lze vyjadrit i cislem v peti bitech - tj. pro kazdou hodnodu bude intenzita bodu dvounasobna. Postaci ti to na krajinku vcetne prokresleneho slunce? Asi tezko.
Tento priklad ukazuje co se stane, kdyz SNR bude temer nulove a zaroven DR fakt hezka a libiva hodnota.
V praxi to nejde sice takto do extremu, ale byva to nejvetsi potiz snimacu ktere maji vyfejkovanej DR skrze dvoji-troji expozici, dvoji konverzi a jakoukoliv jinaccsi pomuckou nez opravdovym linearnim snimanim (nizky sum a velika kapacita bunky).
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.