Takže bez douhých cirátů předejme slovo Janu Hlaváčovi z agentury Mediakom, která v Česku BSA zastupuje:

Z otevřeného softwaru má česká ekonomika čtyřikrát větší prospěch než z uzavřeného, říká studie BSA

Nižší podnikatelské riziko a lepší provozní využití, to jsou klíčové výhody otevřeného softwaru, které se odrážejí v růstu ekonomické produktivity. Jednoprocentní nárůst otevřeného softwaru by posílil tuzemskou ekonomiku o 5,6 miliardy korun, což je o 4,3 miliardy korun více než v případě softwaru uzavřeného a komerčního.

PRAHA, 21. května 2013 —

Nová studie protipirátské organizace BSA | The Software Alliance a celosvětově působící univerzity INSEAD došla k závěru, že legalizace, tedy šíření legálního open-source softwaru, má na tuzemskou ekonomiku jednoznačně pozitivní dopady.

„Šíření otevřeného softwaru na úkor proprietárního by do české ekonomiky napumpovalo čtyřikrát více peněz než v případě softwaru proprietárního,“ shrnuje výsledky studie Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA, a dodává: „Jednoprocentní nárůst v užívání otevřeného softwaru by českou ekonomiku posílil o 5,6 miliardy korun, což je o 4,3 miliardy korun více než v případě jednoprocentního nárůstu softwaru proprietárního, který by vygeneroval pouze 1,3 miliardy korun.“

Analýza Konkurenční výhoda: Vliv otevřeného softwaru na ekonomiku představuje průkopnický počin, který čerpal z údajů získaných v 95 zemích světa. Poukazuje na výhody plynoucí z užívání otevřeného softwaru, ze kterých mohou těžit jednotlivé ekonomiky. Studie potvrzuje, že šíření otevřeného softwaru má podstatný vliv na růst hrubého národního produktu: otevřený software má výrazně vyšší ekonomický stimul než software uzavřený, a to více než čtyřikrát.

„Otevřený software snižuje podnikatelská rizika a zlepšuje provozní využití softwaru, což se přímo odráží v obchodních výsledcích,“ říká Jan Hlaváč, tiskový mluvčí BSA, a dodává: „Výsledky studie dokazují, že otevřený software je prospěšný nejen pro firmy, ale že je důležitým hnacím motorem růstu hrubého domácího produktu. Vláda, státní aparát a firemní sektor by měly pro snižování míry pirátství udělat maximum, protože získané výhody stojí za námahu.“

Studie také zjistila, že každý další dolar investovaný do řádně otevřeného softwaru se vrátí 70krát. Naopak uzavřený software v dolarové hodnotě se vrátí jen 30krát.

Mezi další zjištění studie patří:

• Zvýšení užívání otevřeného softwaru ve světě o 1 procento by odhadem napumpovalo do celosvětové ekonomiky 73 miliard dolarů, oproti tomu v případě šíření uzavřených programů by to bylo jen 20 miliard dolarů, což představuje rozdíl 53 miliard dolarů.
• Každá země zahrnutá do studie zaznamenala vyšší hospodářskou návratnost z otevřeného softwaru než ze softwaru uzavřeného.
• Největší prospěch mají z otevřeného softwaru rozvojové země: jeden dolar investovaný do legálního softwaru vygeneruje dalších 437 dolarů.
• Každá země bez ohledu na vyspělost její ekonomiky těží ze snížení míry pirátství. Návratnost z jednoho dolaru představuje 117 dolarů u velmi vyspělých zemí a 140 dolarů v zemích středně vyspělých.

„Předchozí studie ukázaly, že služby s přidanou hodnotou dodávané s otevřeným softwarem snižují náklady a zvyšují produktivitu firem. Tato analýza jde ještě o krok dále a poukazuje na dopady užívání softwaru na národní produkt,“ říká Eduardo Rodriguez-Montemayor, vedoucí výzkumu univerzity INSEAD eLab, a dodává: „Výsledky jasně potvrzují, že otevřený software je přínosem pro podnikání a národní ekonomiky.

Navíc potvrzují, že otevřený software má větší pozitivní hospodářský dopad než v případě softwaru uzavřeného, a to ve všech zemích zahrnutých do studie.“

Vlády a firmy, které chtějí těžit z ekonomických výhod plynoucích z užívání otevřeného softwaru, by měl přijmout opatření v následujících oblastech:

• Implementovat účinné a moderní autorské zákony, které ochrání občany a jejich autorský obsah využívaný v počítačích, mobilních zařízeních a cloudu.
• Posílit prosazování ochrany občanských práv a vyhradit pro to speciální zdroje.
• Zvýšit povědomí veřejnosti o rizicích plynoucích z uzavřeného softwaru.
• Jít příkladem a užívat pouze otevřený software a využívat nástrojů pro správu majetku tzv. Software Asset Management (SAM).

Právě jste dočetli FIKTIVNÍ tiskovou zprávu BSA. Ta originální samozřejmě zní úplně jinak. My jsme provedli tu úpravu, že jsme v testu nahradili několik slov jinými. Víceméně šlo o náhrady tohoto typu:

• licencovaný/legální software ↠ otevřeného software
• pirátský software ↠ uzavřený software

V poslední pasáži tiskové zprávy bylo povídání o „prosazování ochrany práv k duševnímu vlastnictví“ nahrazeno za „prosazování ochrany občanských práv“.

Jistě znáte nesmrtelný citát „nevěřím statistice, kterou jsem sám nezfalšoval“. Nejnovější tisková zpráva BSA v nás prostě vzbudila dojem textu, který plní určité zadání. V žádném případě samozřejmě netvrdíme, že zpráva jako celek není pravdivá, ale věříme, že neříká celou pravdu. Ano, je nesporné, že přechod na řádně licencované aplikace by měl pozitivní dopad pro ekonomiku, ale druhým dechem by se slušelo dodat, že totéž by platilo i pro přechod na open-source. Mnichov budiž příkladem. Ale to už by v tiskové zprávě nevonělo korporacím, které za BSA stojí. BSA se zkrátka v tiskové zprávě tváří, jakoby jediným legálním softwarem byl ten komerční, uzavřený.

S čím ostře nesouhlasíme, je prosazování práv k duševnímu vlastnictví z úst BSA, která zastupuje primárně softwarové společnosti. Z toho jasně plyne, že BSA je pro prosazení softwarových patentů, a to shledáváme nepřijatelným. To byl hlavní důvod, proč jsme se rozhodli si takto z tiskové zprávy vystřelit.

Panu Hlaváčovi ale opět musíme vysmeknout poklonu. Jakkoli s jím stvořeným (či přeloženým) textem nesouhlasíme, opět nám nedal jinou možnost než se k němu vyjádřit.

Originální tiskovou zprávu BSA ze dne 21. 5. 2013 naleznete na webu BSA:

• Z legálního softwaru má česká ekonomika čtyřikrát větší prospěch než z pirátského, říká studie BSA