Chystaný procesor nese v podstatě krycí jméno CN-R (současnému čtyřjádru se říkalo CN-Q) a nepracují na něm nikde jinde než v Centaur Technologies, což je firma plně vlastněná VIA Technologies (koupila ji v roce 1999 od IDT, která ji založila, aby pro ni dělala levné konkurence k Pentiím s názvem WinChip), prakticky jde o její procesorovou divizi, neboť stojí za řadou procesorů od VIA C3 až po současné (i budoucí) procesory VIA (tedy v podstatě celou historickou řadou x86-kompatibilních procesorů VIA s výjimkou několika prvních modelů, které pocházely ještě od Cyrixu). Fakticky jde ale o „nezávislou dceřinku“, její sídlo zůstalo v americkém Texasu.

První varianty monolitického čtyřjádra CN-R budou stále staré dobré procesory bez integrovaného čehokoli, co má dnes běžně konkurence. Paměťový řadič tak bude nadále vně v severním můstku a ten bude s procesorem komunikovat přes starou dobrou proprietární sběrnici VIA V4 (ne nepodobné podobně staré a podobně dobré Intel FSB). Varianta typu SoC (System-on-Chip) je teprve v plánech.

Avšak monolitičnost, kdy všechna čtyři jádra budou součástí jednoho kousku křemíku, nebude jedinou změnou k lepšímu. Lepší by měl být určitě výrobní proces, vše se optimalizuje pro 28nm technologii TSMC. Procesor dostane navíc po vzoru svých konkurentů konečně i L3 cache (ta by měla být sdílena mezi všemi čtyřmi jádry, což by mělo zrychlit jejich vzájemnou výměnu dat, která doteď probíhala prakticky výhradně přes sběrnici). Té L3 cache budou nakonec „jen“ 2 MB, původně byly v plánu 4, ale z důvodu úspor jak finančních tak i energetických (co se spotřeby čipu týče) nakonec došlo na 2MB kompromis.

Nakonec čip dostane ještě něco nového do vínku: AVX2 instrukce, jaké bude mít i Intelův Haswell. Na rozdíl od něj však nebude mít FMA3 a podporu instrukcí pro transactional memory (tu bude mít Haswell jako Transactional Synchronization Extensions neboli TSX).

Když se ještě vrátíme ke Centaur Technology a konkrétně k jejím příjmům, je dobré zmínit, že výroba procesorů není, nebo přinejlepším nebude to jediné z čeho hodlá firma žít. Právě proto, že jde o firmu americkou a ne „asijskou“, je o něco větší šance výhry v soudních přích, máme na mysli zejména ty v Americe tolik oblíbené patentové. A Centaur nějaké zajímavé patenty skutečně vlastní a její zakladatel a šéf Glenn Henry si je jist neprůstřelností některých z nich. Dva z patentů jsou např. využívány ve všech procesorech ARM a Centaur nenapadlo nic smysluplnějšího než podojit nějakou bohatou firmu. Skoro by se dalo říci, že spojila příjemné s užitečným, když se s tímto patentovým arzenálem vydala k soudu žalovat Apple. Případ je rozjetý a pokud to „dobře“ dopadne, v březnu příštího roku by měl být znám výsledek, tedy alespoň jeden z prvních výsledků (neboť je velmi pravděpodobné, že dojde na odvolání, ať už to dopadne jakkoli). První náznaky, kterým směrem se bude situace ubírat, by měly být známy velice brzy, už za tři dny.