Jak možná víte či možná nevíte, li-ion akumulátory v noteboocích se skládají z jednotlivých dílčích Li-ion článků. Volně si to můžete představit jako pospojovaný řetězec „velkých tužkových baterií“, který v součtu dává určité napětí a určitou kapacitu. Ostatně když v popisu notebooku v e-shopu vidíte, že má čtyř-, šesti- či devíti-článkovou baterii, tak tím jsou myšleny právě ty jednotlivé dílčí články. A stejně jako sada tužkových Ni-Mh akumulátorů, i Li-ion články stárnou různým tempem (nelezou z výroby totožné na 100,000 %). Proto ten údaj IBM o sedmdesáti procentech.

Již nějakou dobu běží projekt UrJar, který se stará o recyklaci Li-ion článků z vyřazených akumulátorů. Zjistí se, které jsou ještě dobré pro další použití, z těchto článků se sestaví daný zdroj, dovybaví potřebnou elektronikou a může následně sloužit v rozvojových zemích jako dobíjecí zdroj pro večerní / noční osvětlení. V tuto chvíli kupříkladu projekt běží v Indii, v jejích rozvojových částech. Energetická kapacita použitých článků je přitom taková, že po denním dobíjení může nově sestavený akumulátor napájet osvětlení v obchodě po setmění dalších třeba 4 hodiny. A takto každý den znovu a znovu, dokud články v akumulátoru definitivně „neodejdou“. A jelikož z hlediska materiálů představují Li-ion akumulátory zátěž buď z hlediska životního prostředí (v případě nezodpovědného svozu na nějakou černou skládku v Africe), nebo financí (v případě korektně provedené recyklace), je toto celkem zajímavé a elegantní řešení.

Projekt UrJar v žádném případě není komerčním produktem. V tuto chvíli je to opravdu jen výzkumný projekt, který se snaží v praxi ověřit principy a prošlapat výše popsanou cestičku. A jelikož počet akumulátorů v oběhu v západní civilizaci v přepočtu na hlavu stále vzrůstá, nějaké takovéto řešení bude jedině ku prospěchu věci, tedy přesněji matičky Země.

Průběžná zpráva pak hovoří kupříkladu o případech, kdy takto renovovaný a nově konstruovaný akumulátor umožňuje jistému uživateli přes den dobíjet akumulátor solárním článkem s tím, že ten pak následně vydrží napájet osvětlení od 17. hodiny do půlnoci. Takto daná osoba využívá akumulátor již 1 rok. Jiný člověk po jednodenním nabíjení získává dost energie pro tři večery svícení.

Toto jsou samozřejmě jen příklady. Použitelnost dost závisí na kapacitě akumulátoru, možnosti jej dobíjet (hlavně solárně, bavíme se totiž o místech, kde nejsou elektrické rozvody - v tu chvíli by přece dávalo smysl svítit na elektřinu z normální rozvodné sítě) a v neposlední řadě na efektivitě poměru svítivost/spotřeba u světelného zdroje. To teoreticky může být cokoli, ale v praxi buď efektivní zářivky, nebo spíše LED žárovky s vysokou svítivostí. Tento projekt tak může být jednoho dne sklouben s dalším vývojem bílých LED, které jsou směrem budoucnosti, jímž se vydávají všichni výrobci osvětlovací techniky.

Vedle osvětlení mohou akumulátory samozřejmě pohánět cokoli jiného.