Vzpomeňme nikoli dlouhým přežvýkáváním původních textů, ale stručně a jasně, co se tehdy, v listopadu roku 2005, stalo. Mark Russinovich ze společnosti Sysinternalls (později koupené Microsoftem) vysledoval nebezpečný rootkit na Sony CD, který nejenže tajně „zasvinil“ Windows, ale otevřel i závažné bezpečnostní díry do systému. Bezpečnost IT tehdy dostala nový význam a Sony si za to nakonec vysloužila pokutu (byť v poměrně směšné výši).

Tehdejší poselství je platné i dnes. Vlastně dnes daleko více, neboť víme mnohem víc o tom, co vše NSA umí a jak moc se nám dokáže nabourat do soukromí. Sony Rootkit by nás i dnes měl učit obezřetnosti, byť zejména majorita mladé populace na sebe na sociálních sítích vyzvoní takřka cokoli a nějakých rooktkitů a složitých lámání systémů tolik netřeba.

Berme tedy dnešek jako připomínku doby, kdy zákazník byl nedůvěryhodná osoba, braná jako téměř jistý pirát, ať již šlo o hudební CD s rootkitem, nebo o hry s dnes problematickou ochranou SafeDisc, nebo třeba HDCP v HDMI a ochrany ve Windows Vista a vyšších. Dodnes mocní audiovisuálního světa považují své zákazníky za zloděje, kteří „kdyby mohli, by zkopírovali/ukradli i to auto“ (nepsal bych to, kdyby na mě tato otravná reklama nevylézala na každém druhém z mých legálně zakoupených DVD filmů, ukrajujíce tak prostor DVD a tedy i bitrate vlastnímu filmu).