V polovině minulého století si IT společnosti kladly zásadní otázku, kam zaznamenávat výsledky svých výpočetních operací. Konstruktéři IBM se na ní rozhodli hledat odpověď v nové technologii – magnetické pásce. Ta byla dosud používána pro zachycení zvuku a slibně vypadalo i její použití pro velké počítačové systémy. Bohužel pásky nebyly dostatečně pevné. Velké kotouče s páskami poháněly silné motory, které se rychle rozjížděly i zastavovaly, takže se páska často přetrhla. 

Právě tento problém se konstruktéři IBM rozhodli řešit a 21. května 1952, když společnost uváděla na trh první komerční počítač s názvem IBM 701, představili i úložný systém, jenž znamenal naprostý přelom ve využití magnetické pásky. Problém s přetrháváním pásky vyřešili "vakuovým sloupcem", který mírně natahoval část pásky mezi dobou přístupu. Vytvářel tak vlastně jakousi vyrovnávací paměť, díky níž se páska dokázala vypořádat s náhlými starty a zastaveními. Inovace se rozšířila napříč odvětvím a odstartovala moderní éru výpočetní techniky. 

Magnetická páska se využívá dodnes, mimo jiné třeba v televizním vysílání. Přední řecká televizní společnost AlphaTV provedla souběžně s 60. výročím magnetické pásky generální opravu své úložné infrastruktury, k níž použila vysoce výkonné a vysokokapacitní pásky od IBM. Ty jí umožňují rychlejší přístup k videím a umožňují ukládání více videí v podstatně menším prostoru. Přechod stanice AlphaTV na úložné řešení IBM podtrhuje význam a hodnotu výzkumu v oblasti magnetické pásky, který probíhá od "revolučního" roku 1952.