Jsou totiž země, které jsou buď „zlé“ anebo prostě pod embargem. To se paradoxně týká i příspěvků do softwarových projektů amerických společností. A jelikož linuxová distribuce Fedora je vyvíjena pod křídly Red Hatu,. vývojáři ze zemí vyjmenovaných v nadpisu mají smůlu. Nemohou přispět, ani kdyby chtěli.

Je jediná možnost, jak mohou Kubánci, Íránci, Severokorejci, Syřané či Súdánci do Fedory přispět, a to zatajit svoji státní příslušnost, resp. místo pobytu. Tedy politika „don't ask, don't tell“, podobně jako v americké armádě za Reagana, kdy v ní sice mohli sloužit homosexuální osoby, ale o své sexuální orientaci musely držet ústa na zámek, jinak by byly odejíty.

A přitom lidé z těchto „nebezpečných nepřátelských zemí“ do Fedory již léta letoucí přispívají, prakticky od jejího založení. Do linuxového kernelu, do GNU nástrojů, potažmo GCC kompilátorů (moment, sakra, vždyť RMS je Američan! :-), do desktopových prostředí, do spousty dalších nástrojů, programů, utilit a udělátek. Zkrátka do všech open-source projektů, které nejsou vyvíjeny v rámci americké společnosti, ale ze kterých jedna americká společnost Fedoru skládá.

Celá tato věc se vyloupla na povrch, když vývojář Mohammed Isam ze Súdánu chtěl do Fedory přispět. Jemu to nakonec prošlo, jelikož v Súdánu nežije, momentálně bydlí v Kataru. Ale protože je toto opravdu poněkud zvrácená logika, Fedora přijala rozhodnutí aplikovat právě politiku „don't ask, don't tell“, aby nebyla ochuzena o příspěvky do projektu jen proto, že je zaslali lidé ze země „na černé listině USA“.

Ač chápu, proč mají USA zavedena takováto a podobná bezpečnostní opatření a jsem si plně vědom toho, že v době jejich vzniku nemohli politici a bezpečnostní experti počítat s takovýmito alternativami, mohu říci jen jediné: ještě že je Linus Torvalds původem z Finska :-).

Jinak v principu by se tato omezení měla týkat i dalších projektů jako třeba FreeBSD. Ale lepší asi bude v tom příliš nešťourat, nebo si mě NSA najde a …