Celé se to vleklo čtyři roky proto, že HTML5 byl až donedávna jen vyvíjený návrh standardu, který mimo jiné postrádal z hlediska videa podporu pro ABR (adaptivní bitrate). Vyvíjela se postupně i podpora ve webových prohlížečích, kde je dnes situace prakticky vyřešena: jak Internet Explorer 11 či Safari 8, tak aktuální Chrome / Chromium (40.x) a Firefox (35.x) již toto zvládají bez větších potíží. Vždyť HTML5 je kupříkladu díky použití Firefoxu OS srdcem letošních TV firmy Panasonic.

Adaptivní bitrate byl dle lidí z Googlu tím stěžejním, co bránilo v přechodu na HTML5 přehrávač jako výchozí. Umožňuje totiž za běhu měnit rozlišení a datový tok videa podle propustnosti linky k uživateli. Ve výsledku redukuje datové objemy pro bufferování o více než 50 %, na silně přetížených sítích i o 80 %. MediaSource Extensions pak obecně nabízejí i možnost streamování videa ze zařízení jako Xbox One a Playstation 4 či Chromecast a obecně se to týká i webových prohlížečů.

A to by to nebyl Google, aby s HTML5 současně jedním dechem nedodal VP9. Kodek, který firma sama vyvíjí, dozrál do fáze, kdy dle Googlu přináší redukci datového toku v průměru o 35 % [pozn.: myšleno oproti H.264, nikoli H.265]. YouTube již (skrze HTML5 přehrávač) naservírovalo divákům stovky miliard přehraných videí.

S HTML5 videem se ale také pojí Encrypted Media Extensions a Common Encryption, tedy šifrování/ochrana přenosů, tolik kontroverzní téma v souvislosti s otevřeným světem HTML5. Ale pro velké hráče typu Netflix je to prostě nezbytná součást platformy, na které své služby poskytují.

V souvislosti s YouTube také Google zmiňuje WebRTC, tady ale dejme firmě čas, co vše na bázi této technologie uvede do praxe. Jinak prý fullscreen HTML5 video už je také bez problémů. Z hlediska HTML kódu pak již embeddované video logicky není servírováno jako <object>, ale primárně jako <iframe>.

Takže sbohem Flashi. Byly doby, kdy s tebou možná i byla sranda („Žába v mixeru“), ale doba pokročila…