K čemu je propojení dobré? V současné době jsou alternativní operátoři postaveni do role pouhých přeprodejců ADSL služby, aniž by mohli cokoliv významnějšího na službě změnit. Máme tak na trhu nabídku cca 23 operátorů a všechny jsou si podobné jako vejce vejci. Operátoři totiž nemůžou ovlivnit ani rychlost, ani objemové limity a ani tolik diskutovanou agregaci služby. To všechno bude už za několik dní minulostí. ČTÚ totiž vydal dlouho očekávané rozhodnutí o propojení u služby ADSL pod číslem 03/PROP/2004. Tento předpis však neřeší žádnou konkrétní kauzu, jak by se dalo očekávat, ale jedná se o rozhodnutí obecné. Žádosti, které na jaře minulého roku podaly společnosti Tiscali, Contactel a Czech OnLine budou řešeny odděleně v průběhu několika dní.

Co propojení přinese a co konkrétně přináší nejnovější rozhodnutí ČTÚ?

Nový předpis ČTÚ je dělán po vzoru rozhodnutí britského Oftelu z června 2002, které rovněž nařizovalo British Telecomu, aby poskytoval ADSL přes propojení.

ČeskýTelecom po celou dobu deklaroval, že nechápe, jaký je vlastně rozdíl mezi připojením a propojením, přesněji řečeno zastával názor, že propojení pokaždé jen jistou jinou formou připojení. Naopak alternativní operátoři měli od začátku jasnou představu. Chtěli být k zákazníkovi co nejblíže, aby si nemuseli zbytečně kupovat od Telecomu i služby, které umějí poskytnout sami a často i na lepší úrovni. Již ve staré prezentaci o ADSL vypracované zaměstnanci ČTc, byl tento princip popsán - viz následující obrázek a model vyznačený modrou barvou (2.fáze)

Celou prezentaci najdete také na této adrese, nebo je možné si jí stáhnout celou zde. Celý princip starého a nového řešení je zřetelně vidět na obrázku. V současné době je realizované připojení podle fáze 3, a již za několik dnů se začne s postupným přechodem na fázi 2 (právě na základě nejnovějšího rozhodnutí ČTÚ o propojení).

Na koncích místních smyček, které vedou od jednotlivých uživatelů, jsou umístěny lokální ústředny (či jejich pobočky, tzv. RSU). . Takových ústředen je po celé republice přibližně 2 500 a jen několik stovek je v současné době osazeno DSLAMy pro připojení ADSL uživatelů. Výstupy jednotlivých DSLAMů jsou "sváděny" do menšího počtu lokalit, a to skrze ATM síť (na obrázku reprezentovanou ATM ústřednami). Z ATM ústředen je následně sveden provoz do ještě menšího počtu lokalit - aktuálně 4 v ČR - a to již skrze datovou síť na bázi protokolu IP. Teprve zde si provoz od Telecomu přebírají alternativní operátoři. Taková je současná situace a je z ní patrné, že AO nemají moc šancí ovlivnit jakýkoliv z parametrů služby protože většina kritických částí sítě je pod plnou kontrolou ČTc.

Pro nás je důležité vědět, kde v současné době dochází k agregaci, tedy kde je úzké hrdlo sítě, které způsobuje nynější velmi kolísavou kvalitu a výslednou rychlost na úrovni dial-upu. K největším problémům dochází až v rámci IP sítě, zatímco v rámci ATM sítě nemusí k agregaci docházet, nebo je možné ji velmi dobře kontrolovat díky podstatně kvalitnějším algoritmům protokolu ATM.

S novým rozhodnutím získávají alternativní operátoři možnost propojit se se sítí ČTc již na ATM ústředně a ne až na konci IP sítě, jak je tomu dnes. Budou tak mít možnost velmi dobře ovlivňovat kvalitu služby, především pak agregaci (jelikož se k nim dostanou datové toky od uživatelů neagregované nebo agregované tak jak si oni sami určí). Současné rozhodnutí ČTÚ o propojení je tak velmi podobné principu "Bitstream access" (přístup k datovému proudu).

Jak to bude s rychlostí a limitem na objem přenesených dat?

Jestli v otázce agregace dává nové rozhodnutí ČTÚ alternativcům volnou ruku a možnost velmi výrazně ovlivnit agregaci a tím i kvalitu celé služby, tak v otázce rychlostí a limitů na přenesená data je ČTÚ nekompromisní. Co se týká rychlosti tak zde je rozhodnutí jasné. ČTÚ určuje 4 základní rychlosti a to : 256/64, 512/128, 1024/256 a 2048/384.

Zdá se vám počet rychlostí malý? Nás takto jasně definované rychlosti také překvapily, a tak jsme hned oslovili předsedu ČTÚ pana Stádníka, aby nám objasnil, jak to ČTÚ vlastně myslel. Pan Stádník doslovně uvedl:

"Jedná se pouze o 4 základní rychlosti, které budou povinné. Samozřejmě, když se operátoři rozhodnou nabídnout zákazníkovi i jiné varianty rychlostí, nikdo jim v tom nebude bránit. A variantu 256/64 jsme direktivně nařídili proto, že si myslíme, že je potřebná pro začínající uživatele, kteří se spokojí i s menší rychlostí, když jim za to poskytovatel nabídne atraktivní cenu"

Podobné řešení zvolila Francie, kdy uvedením pomalejšího startovního tarifu 128/64 kb/s získala za první 4 týdny od zavedení tarifu 60 tisíc nových zákazníků. A tento tarif je v nabídce francouzských operátorů do dnešních dnů. Zeptali jsme se pana předsedy také na tolik diskutované objemové limity a zde je jeho odpověď:

"S žádnými objemovými limity naše rozhodnutí nepočítá. Jednoduše tam nebudou, alespoň co se ATM sítě a místních smyček týká. Co si pak každý jednotlivý operátor se službou udělá je jeho věc."

Toto rozhodnutí je v celku logické. Již dříve jsme poukazovali na to, že o datových limitech by měl rozhodovat sám operátor. Buď nezatíží svoje služby žádným limitem a bude riskovat, že jeho služba bude díky "stahovačům" ztrácet na kvalitě, nebo se rozhodne zasahovat pouze proti těm, co stahují mnohonásobně více dat než ostatní. Ve hře je také třetí možnost, že už se jednotliví poskytovatelé poučili a každý si nějaký ten limit pro svoje ADSL určí a že uvedou jak varianty s limitem tak i bez něj. Ty neomezené však o něco dráž, aby mohli z vyšších příjmů pokrýt vyšší náklad. Každopádně to budou oni sami, kdo si bude moci rozhodnout o většině parametrů poskytované služby, tak aby vyhovovala potřebám jeho zákazníků a nebudou už tolik odkázáni na Český Telecom.