Nápad s předstíráním, že měníme identitu z cdr.cz na diit.cz, vznikl víceméně během chviličky. Realizace samozřejmě nebyla tak okamžitá, museli jsme vymyslet název domény, který by vypadal hezky, skoro až atraktivně, i když by třeba nic neznamenal. Podmínkou bylo, aby vypadal alespoň trochu věrohodně a nás nenapadlo v rámci věrohodnosti nic lepšího, než je tam musí být „IT“. Zároveň jsme nechtěli používat již existující něčí doménu, aby nás ten někdo pak nenařknul, že si děláme legraci za použití něčeho, co nám nepatří, s čímž se hned objevila myšlenka nová, která nakonec zabrala. Volba padla na docela krátkou doménu diit.cz, která skrývala grafický potenciál pro pěkné logo a toto logo se pak také na našem serveru objevilo namísto původního (vpravo vidíte, jak to vypadalo). Samotný vtípek „měníme se z cdr.cz na diit.cz“ i podle reakcí v diskuzi nebyl nic světoborného, kdyby ovšem neskýtal tu možnost, že si někdo doménu skutečně zaregistruje právě proto, že byla volná. Asi žijeme v nějaké zvláštní nezdravé době, ale první, co nás napadlo, že to bude určitě nějaký spekulant a tak o něm rovnou napíšeme zprávu, že nám skočil na špek.

Na špek nám tedy skočil pan David Veselka, jenže se ukázalo (a nemáme důvod tomu nevěřit), že pan Veselka není doménový spekulant, ale člověk se smyslem pro humor, který si doménu diit.cz promptně zaregistroval, aby na ní vytvořil nějakou další taškařici reagující na tu naši. Jenže to nestihl, protože my jsme skutečnost registrace hlídali a jakmile jsme to zjistili, vystavili jsme zprávu o tom, kdo nám skočil na špek. A právě z důvodu výše zmíněné podezřívavosti jsme neuváženě volili slova a do zprávy napsali výraz „doménový spekulant“. Ten jsme sice krátce po reakci pana Veselky preventivně odstranili, ale diskuze už byla rozjetá a na panu Veselkovi téměř nikdo nenechal nit suchou.

Pan Veselka nás velice rychle po tomto „případu“ kontaktoval přes náš webový formulář určený pro kontaktování autora s vysvětlením, že není doménový spekulant a že nám klidně doménu přenechá. Jenže se stalo, že se zpráva někde zasekla a nám dorazila do naší e-mailové schránky až druhý den ráno. Mezitím ovšem diskuze gradovala a na adresu pana Veselky se snášely nepříjemné reakce. S panem Veselkou jsme si to tedy druhý den vyříkali a tímto se mu ještě jednou veřejně omlouváme za způsobené potíže (které se podepsaly i na jeho podnikání – pošpinit jméno je tak snadné, ale když je špína zažraná, jde to fakt těžko dolů).

Zároveň tímto vyjadřujeme náš obdiv k jeho osobě, protože ačkoli byl pan Veselka naštván celkem oprávněně (i když se to stalo na prvního apríla), nakonec jsme se spolu dohodli a ačkoli to dělat nemusel, doménu diit.cz na nás převedl. Nám se prostě zalíbila a jsme rádi, že je nyní naše, když už jsme s její pomocí způsobili to, co se stalo. Myslíme, že už nyní víme, jak ji zužitkujeme, ale bylo by určitě předčasné teď něco prozrazovat.