AMD v prezentaci k architektuře Polaris nabídla obrázek jádra Polaris 10; netajila se ovšem tím, že nejde o skutečnou fotografii, ale jen schéma, byť částečně vycházející z reálných podkladů. Ke zveřejnění nedošlo ani tak proto, že by výrobce chtěl uspokojit touhy několika zvědavců, jako spíš k zastavením fám, podle kterých mělo mít GPU Polaris 10 fyzicky 2560 stream-procesorů (40 CU), což nebyla pravda.

Schematické znázornění jádra Polaris 10 od AMD

Některým zastáncům této teorie to však nestačilo a tlustou čáru za divokými spekulacemi učinila až fotografie od nešikovného uživatele, který si při montáži chladiče nepřečetl návod a mezi jádro a pasivní část namísto teplovodivé pasty aplikoval lepidlo. Při sejmutí chladiče šel pasiv dolů i s částí jádra, čímž se odhalila vnitřní struktura vykazující 36 CU (odpovídá 2304 stream-procesorům).

Letmý pohled na strukturu jádra v důsledku špatného postupu při montáži chladiče

Snímek polámaného jádra ale není to pravé ořechové a zvědavce plně neuspokojil. To dokázal až fotograf Fritzchens Fritz, mezi jehož záliby právě mikrosnímky počítačových čipů patří. Podomácku vyloupl jádro Polaris 10 z pouzdra (které původně patřilo Radeonu RX 470), plochu křemíkové destičky nejdříve zbrousil, aby odstranil povrchové vrstvy a po velmi opatrných úpravách a leštění se dopracoval k následujícímu výsledku:

Snímek, který připravil Fritzchens Fritz

Krom (opětovného) potvrzení faktu, že Radeon RX 480 nese plně aktivní jádro (více než 36 CU v jádře není) se například dozvídáme, že každý blok paměťového rozhraní se oproti předešlé generaci (Tonga) zvětšil o čtvrtinu, což bylo daní za stabilní podporu rychlejších pamětí (256bit rozhraní Polaris 10 zaujímá plochu cca 30 mm² zatímco 256bit část rozhraní Tongy měřila zhruba 24 mm²).

Pro ilustraci nároků paměťových rozhraní přidávám tabulku uvádějící srovnání s HBM.