Jak mě Microsoft přesvědčil k používání Windows 10
Totiž - od doby, kdy jsem poprvé na PC vyzkoušel vedle systému od Microsoftu i něco jiného, uplyne v dohledné době dvacet let. Pózy typu "Windows již nikdy více" u mě většinou vyvolávají jen úsměv, protože je obvykle prohlašují lidé, kteří si mysleli, že to bez Windows nejde, ještě v době, kdy já si už roky tvrdil, že to nejde s nimi. No a vidíte, dneska mám na domácím desktopu Windows 10, a ač jsem si ještě nedávno myslel, že tam jsou jen dočasně, teď to tak nevypadá.
Software pro vyhodnocení použitelnosti rozděluju podle dvou kritérií: "za peníze"-"zdarma" a "štve mě"-"neštve mě". Ve výsledku tak jsou čtyři možnosti:
- Štve mě a je za peníze
- Štve mě a je zdarma
- Neštve mě a je za peníze
- Neštve mě a je zdarma
Samozřejmě jsou tu i různé další vlastnosti, jako například licence (BSD/MIT>GPL>zbytek). Občas se mi přihodí, že se chci podívat do zdrojáku a něco se z něj naučit nebo v něm něco změnit a pak se hodí, když to legálně jde, nicméně tyto vlastnosti pro mě nejsou primárním klíčem při výběru.
Když vybírám jakýkoliv software, zjistím si, jaké jsou možnosti, vyřadím ty, které mi něčím vadí a mezi zbytkem hledám variantu s co nejnižšími náklady. Zdroje jsou omezené a v životě je i spousta příjemnějších věcí, za které se dají utrácet peníze, než shluk pokynů k překlápění tranzistorů někde uvnitř hučící krabice. Je proto nabíledni, že je varianta číslo čtyři je při výběru preferována.
Nicméně varianta číslo tři za ní příliš nezaostává, finanční náročnost pořízení je až vedlejší osa rozdělení, nikoliv hlavní. Když mě totiž software vytrvale něčím štve, trvá mi práce s ním déle a jestli je něco ještě více limitováno než zdroje, pak je to čas. Pokud si mám vybrat software, který mi zdarma bude brát čas a funkčním softwarem za peníze, pak nebudu váhat dlouho. Například z Linuxu, který mi v té době už dlouhé roky vyhovoval a byl zcela zdarma, jsem jednoho krásného dne přešel na Mac OS X, ačkoliv v té době rozhodně nebyly náklady na takový přechod nulové, ba dokonce ani nízké. Pak jednoho dne přišla verze OS X, u které jsem už být nechtěl a pramálo na tom změnil fakt, že se Apple zrovna tou dobou rozhodl ceny výrazně zpříjemnit.
Ale zpět k Windows. Ani já jsem je nikdy nekupoval, v polovině devadesátých let jsem ve svých patnácti letech měl jen matné tušení, že se taková věc prodává za peníze, na osmibitech jsem si od kamarádů kopíroval kazety, na PC diskety a úplně stejně jsem si jednoho dne okopíroval instalační CD s Windows 95 pro skládačku, kterou jsem za letní brigádu pořídil. Ano, když se to takhle napíše, vyznívá to úplně hloupě, ale takhle to prostě u nás na venkově chodilo. Na Windows mi i přes tuto "pořizovací cenu" stále něco vadilo (a nebyl to tenkrát jen nějaký neurčitý pocit, ale konkrétní věci, které jen už dnes nemají žádný význam) a tak jsem u nich prostě nezůstal. I nadále jsem se s nimi denně potkával nejdříve ve školách, později v práci, ale kdykoliv jsem si k wintel PC sedl, měl jsem pocit, že se nic nezměnilo, stále spadaly do kategorie "štve mě".
Pak se mi ale doma objevil počítač s Windows 10 a vzdor tomu, že jsem byl přesvědčen, že se nebudeme znát dlouho, jsou na něm i po devíti měsících používání. Velmi rychle jsem zjistil, že už mi nevadí - neumím přesně popsat čím to je, asi to bude táž věc, která bytostně irituje skalní příznivce Windows XP a Windows 7. Pro mě je ten systém rychlý, funkční a věci konečně začaly být tam, kde je očekávám.
Po Anniversary update navíc přibyl Windows subsystem for Linux, který mi doplnil do systému funkční Ubuntu, dokonce Ubuntu lepší než Ubuntu samotné, protože se nemusím potýkat s Unity a zároveň nikde nevidím systemd. Integrace je úplně bezproblémová, linuxový bash se dokonce spouští ve windowsovém terminálu ConEmu, kterým jsem už dávno nahradil výchozí systémový, protože ten ani po dvaceti letech neumí normální klávesové zkratky. Vše je na místě, kde bych to čekal, skriptovat teď můžu normálně v Perlu jako každý jiný slušný člověk a ne pomocí nějakých .bat souboru jako zvíře. Celé dohromady bych to přirovnal ke kroku Apple před patnácti lety, kdy spojili svět Macintoshe a Unixu a ono to fungovalo a funguje dodnes.
Aby mě Microsoft přesvědčil k používání Windows, stačila jednoduchá věc - udělat je tak, aby mě neštvaly. To se povedlo a doufám, že mě štvát hned tak nezačnou, protože pokud ano, tak půjdou z domu a jejich nulová pořizovací cena na tom vůbec nic nezmění.