Pokud bychom měli začít od začátku (což zpravidla bývá nejlepší :-), pak se musíme vrátit do roku 2007, kde ještě ATi (tedy už ATI) ohlásila vývoj externího grafického řešení. To se jmenovalo ATI Lasso a vycházelo z externí varianty PCIe. ATI se tehdy zasadila o vlastní implementaci externího PCIe 2.0, protože dosavadní PCIe 1.0 nabízelo rychlost jen 2,5 GB/s, což úplně nestačilo. Vlastní varianta PCIe 2.0 od ATI se ale rozcházela s později standardizovanou verzí od PCI Sig, jejíž vývoj se ubíral trochu jiným směrem.

ATI Lasso (prototyp), 2007

V roce 2008, na CES, předvedla ATI ve spolupráci s Fujitsu-Siemens již sériově vyráběné řešení nazvané XGP, které s notebookem komunikovalo rychlostí až 4,0 GB/s. Disponovalo navíc USB 2.0 konektory a zvyšovalo počet monitorů připojitelných k notebooku. Roku 2009 přinesly ovladače možnost posílat obraz zpět do notebooku, takže bylo možné externí zařízení používat čistě jako akcelerátor (bez nutnosti připojení externího LCD) a zobrazovat přímo na notebooku.

ATi XGP v provedení Fujitsu-Siemens, 2008

Lasso alias XGP ale postupně umřelo. Důvodů bylo několik: První ten, že si řešení licencovala zmíněný Fujitsu-Siemens, což omezilo dostupnost a zastavilo vývoj. Na přelomu let 2009 a 2010, kdy licence vypršela, už bylo toto řešení poměrně zastaralé - nestandardní verze externího PCIe a především omezené napájení neumožňovaly využití pro nové generace grafických čipů (stačí vzpomenout, jak prudce tehdy stoupla spotřeba grafických karet).

PCIe 3.0 po kabelu bylo avizováno na rok 2013

Druhý pokus, či spíše příprava podhoubí pro druhý pokus, se datuje do roku 2011. Tehdy PCI Sig avizovala přípravu externího (kabelového) PCIe 3.0 s datovou propustností 8 GB/s po mědi, dosahem až 3 metry a podporou až 4 linek, tj. 32 GB/s. Specifikace byla avizovaná na rok 2013, ale tím situace více méně umřela. V roce 2013 sice uvedla společnost Netstor box připojitelný k PC externě přes PCIe, ale toto řešení zakládalo na dvojici PCIe ×16 karet propojených kabelem, z nichž jedna byla umístěna v boxu a druhá v PC. Nešlo tedy o produkt vhodný pro notebooky.

Za posledních deset let se objevila i alternativní řešení přímo od výrobců notebooků, ale ta mnohdy byla podobně omezená - buďto kompatibilitou s určitým grafickým hardwarem, nebo nestandardním způsobem připojení, kdy si uživatel po upgradu notebooku mohl externí box vystavit do vitríny. Nyní AMD prostřednictvím Roberta Hallocka avizovala přípravu standardizovaného boxu, který nevyžaduje externí monitor, integruje napájecí zdroj, nevyžaduje notebook konkrétního výrobce vybavený nestandardním rozhraním a dává prostor pro i pro dvouslotové grafické karty.

AMD se nový standard snaží koncipovat tak, aby mohl nahradit herní notebook. Upozorňuje, že herní notebooky jsou těžké a tuto hmotnost musí uživatel nosit, i když nepotřebuje jejich výkonnostní potenciál. Naproti tomu pracovní nebo ultrathin notebook lze doplnit externím boxem jen pokud je třeba. Nemluvě o tom, že výkon samostatného boxu může být vyšší, lze ho snáze upgradovat a může nabídnout i USB hub, případně další rozhraní. Detailní specifikace zatím nebyly zveřejněné, ale prý se dočkáme „brzy“.