BullSequana XH3000 ve verzi pro Německo sice nebude patřit k největším a nejdražším superpočítačům, které v posledních letech vznikly - vyjde na něco přes €20 milionů - bude ovšem jedním z prvních superpočítačů postavených na Epyc Genoa (Zen 4) a Instinct MI300 (CDNA 3). Zákazníkem je německá MPCDF neboli Max Planck Computing and Data Facility v Garchingu, kde poslouží vyššímu počtu institucích sdružených v tzv. Max Planck Society.

Atos nezveřejnil konkrétní výkonnostní cíl, ale hrubou konfigurací se pochlubil: Systém bude tvořit 768 procesorových uzlů a 192 uzlů akcelerátorových. Jako úložiště poslouží IBM SpectrumScale. Pokud bychom si chtěli udělat alespoň řádovou představu o výkonu, musíme se zaměřit na oněch 192 uzlů postavených na akcelerátorech Instinct MI300A (AMD zatím oficiálně o variantě s „A“ nemluvila, takže nevíme, čím se liší). Z hlediska celkového FP64 výkonu můžeme v tomto ohledu procesorovou část zanedbat, řád sama o sobě neovlivní.

Problém je, že zatím není znám výkon Instinct MI300. Lze jej však extrapolovat. Pokud výpočetní výkon poroste zhruba tak, jako doposud, pak by Instinct MI300 mohl nabídnout zhruba 100 TFLOPS FP64. Budou-li v každém uzlu osazeny dva, dostáváme se na 100 × 2 × 192, tedy asi 38 PFLOPS. Dnes by to stačilo na 13. místo v žebříčku nejvýkonnějších superpočítačů Top500. Číslo ale berte opravdu orientačně, výsledek může být poloviční, ale i dvojnásobný (pravděpodobně však v řádu desítek PFLOPS). S méně než dvěma Instinct MI300 na uzel asi nemá smysl počítat, neboť MI300 je de facto APU, takže nevyžaduje samostatný procesor, v důsledku čehož může být prostor obvykle využitý procesorem (procesory) rovněž využit pro akcelerátor(y) Instinct MI300.

Procesorové uzly budou dodané během letošního léta. Kompletace akcelerátorových proběhne v prvním pololetí příštího roku. Instinct MI300 je zatím pouze ohlášený, k vydání a sériové výrobě teprve dojde a první várky půjdou na stavbu počítače El Capitan, nejvýkonnějšího (nebo alespoň jednoho z nejvýkonnějších) superpočítačů světa.