Když došlo před měsícem k vydání procesorů Ryzen 7, potvrdily novinky v aplikačních testech očekávaný výkon ve srovnání s konkurenční nabídkou. Jiná ale byla situace v herních testech. Přestože se našly hry, ve kterých dosahovaly výsledků mírně lepších nebo srovnatelných s konkurencí, zdaleka tyto případy nebyly v převaze. Celkově herní výkon kontrastoval s aplikačním výkonem a nejednomu uživateli způsobil nákupní dilema.

AMD tehdy situaci vysvětlila konstatování, že vlastně všechny stávající hry byly vyvinuté a optimalizované pro jinou procesorovou architekturu a řešení přinesou patche, které podporu pro Ryzen zahrnou. Dále bylo zmíněno vysoké množství procesorů, které společnost předala herním vývojářům, aby zajistila, že u nově vydaných her už bude situace bezproblémová.

Herní výkon Ryzen 7 1800X při vydání, ComputerBase

Nedlouho poté se objevily zprávy od prvních uživatelů, že v některých hrách pozorují nezanedbatelně vyšší výkon pod Windows 7 než pod Windows 10. První pokusy analýzy situace s programem Coreinfo v3.31 ukázaly, že Windows 10 nevhodným způsobem přidělují vlákna procesorovým jádrům - namísto, aby nejdříve byla obsazena všechna jádra jedním vláknem a teprve později docházelo k využití HT / SMT, indikovala aplikace, že tento operační systém nejdříve přidělí jádru dvě vlákna a teprve poté využije další. Zanedlouho se k situaci vyjádřila AMD a konstatovala, že sice k určité rozdíly mezi Windows 7 a Windows 10 existují, ale jde jen o důsledek odlišnosti softwarových architektur obou systémů a k popsaným anomáliím ve skutečnosti nedochází. Chyba byla v programu Coreinfo v3.31, který chybně vyhodnotil situaci. AMD při té příležitosti zopakovala, že herní výkon spíše než se schedulerem operačního systému souvisí s absencí optimalizací her pro architekturu Zen.

Mezi tím se objevily další teorie, které se snažily spojit herní výkon s konfigurací CCX bloků a odlišnými latencemi při komunikaci jader uvnitř a vně CCX. Přestože nelze říct, že neexistuje situace, kterou by to negativně ovlivnilo, ukázaly testy, že ve většině reálných situací nemá na výsledný výkon vliv, zda jdou použitá jádra v rámci jednoho CCX nebo v rámci různých CCX (více na Hardware Unboxed). Další hypotéza tudíž padla a opět nezbylo než se vrátit k tvrzení AMD, že hlavní příčina výkonnostního odstupu ve hrách, kde výkon Ryzenu zaostává za konkurencí, je absence herních optimalizací.

Že na tom něco bude, prokázali vývojáři hry Ashes of the Singularity, kteří do patche na verzi 2.11.26118 zahrnuli optimalizace pro Zen. AMD avizovala, že s novou verzí je na procesoru Ryzen 7 1800X možné dosáhnout o 30 % vyššího výkonu…

…což obratem potvrdila redakce webu PCPerspective, podle jejíchž testů v závislosti na nastavení hry a použitých pamětech může být pozorován výkonnostní nárůst o 17-31 %:

Kromě záplaty na AotS došlo i na patch pro DOTA 2 obsahující poznámku „Improved threading configuration for AMD Ryzen processors“. Co tato věta znamená v praxi? Podle AMD především zvýšení minimální FPS, které jsou nyní o 15 % vyšší:

Pokud už je řeč o hrách, výkonu a optimalizacích, bylo by škoda nezmínit videoukázku Daniela Silvera, který oprášil svůj softwarový OpenGL renderer pro Quake II. Napsal ho v roce 2003 a optimalizoval na základě doporučení AMD pro tehdejší procesory. Přestože výchozí softwarový renderer Quaka staví na vyšší výkonnostní úroveň architekturu Intel Kaby Lake, Silverův OpenGL renderer, který implementuje oproti výchozímu i filtraci textur a perspektivní korekci, hodnotí jako rychlejší architekturu Zen. Inu, tady je celé srovnání k dispozici: