Eurocase po přestavbě: zvládne specifikovaný výkon?
Kapitoly článků
Shrnutí měření – neupravená verze
Začnu měřením nízkých výkonů, příkon naprázdno se opravdu pohyboval v desetinách wattu jak by měl, to je tedy v pořádku. Díky čipu VIPer 22A navíc zdroj bez problémů dal i takřka 2A zátěž +5V SB větve, jelikož se ale rezistor na mé zátěži bez chlazení začal trochu opékat, příkon a pododbné hodnoty jsem již neodečítal (zvlnění si pak můžete odečíst ze snímku z osciloskopu).
Pro odečtení veškerých proudů bylo využito zpřesnění v podobě vytvoření vícenásobných smyček v klešťovém ampérmetru. Jednotlivé vodiče (+5 V SB, -12 V) jsem omotal třikrát, tudíž nepřesnost +-8 digitů se zmenšila na třetinu. Více vodičů (+3,3 V, +5 V a +12 V) jsem zvládl jen dvakrát, zde se tedy dostáváme na +-4 digity, což v konečném důsledku znamená u menších proudů zpřesnění až o téměř půl procenta. V dalších recenzích toto zpřesnění již budu využívat vždy. Přesnost měření celé účinnosti mi pak vyšla jako +-5 až +-7 %, na nižších hodnotách zátěže tak došlo ke zpřesnění o procento. (účinnost u velmi nízké zátěže je vskutku pouze orientační, přesnost je tam velmi nízká, asi +-17 %)
Výsledky měření větších výkonů každopádně mluví za vše. I oproti mé úpravě, kdy došlo k přestřelení větve +3,3 V, je to myslím hrůza, protože Partis má tu odvahu toto uvést na trh. V podstatě pouze při minimální zátěži je vše v pořádku, pak začnou napětí střílet někam do nebes. Jako důvod bych viděl osazení usměrňovači ze schottkyho diod. Výrobce desky s tím nejspíš původně nepočítal a opět předimenzoval vinutí transformátoru, pak ale osadil šotky namísto superfastů a je vymalováno.
Zátěž | Zátěž/ napětí +5 V SB | Zátěž/ napětí +3,3 V | Zátěž/ napětí +5 V | Zátěž/ napětí +12 V | Zátěž/ napětí -12 V | Příkon | Účinnost | Teplota vstup/výstup |
20 %/ 71,16 W | 0,48 A/ 5,04 V | 2,97 A/ 3,41 V | 3,41 A/ 5,15 V | 2,92 A/ 12,51 V | 0,37 A/ -12,30 V | 92,3 W | 77 %/0,79 | 27 °C/ 28 °C |
40 %/ 143,65 W | 0,48 A/ 5,04 V | 6,902 A/ 3,44 V | 7,58 A/ 5,12 V | 5,8 A/ 12,74 V | 0,38 A/ -12,62 V | 197,9 W | 73 %/0,83 | 28 °C/ 31 °C |
60 %/ 215,13 W | 0,46 A/ 5,03 V | 9,26 A/ 3,46 V | 11,29 A/ 5,08 V | 9,11 A/ 12,96 V | 0,43 A/ -12,91 V | 303,4 W | 71 %/0,78 | 28 °C/ 36 °C |
80 %/ 297,41 W | 0,45 A/ 5,03 V | 12,14 A/ 3,37 V | 16,92 A/ 5,03 V | 12,37 A/ 13,24 V | 0,40 A/ -13,25 V | 441,5 W | 67 %/0,75 | 28 °C/ 48 °C |
100 %/ ~230 W | ~0,45 A/ 5,03 V | ~15 A/ 2,47 V | ~15 A/ 3,69 V | ~12 A/ 10,88 V | ~0,4 A/ -10,18 V | - | - | - |
1,8 %/ 6,15 W | 0 A/ 5,06 V | 0 A/ 3,40 V | 0,37 A/ 5,16 V | 0 A/ 12,47 V | 0,36 A/ 11,88 V | 20,6 W | ~30 %/0,66 | - |
Při pokusu o maximální zatížení narazíte do zdi. Pravděpodobně jsou regulační obvody nastavené alespoň tak, aby to neshořelo, což se naštěstí nestalo, zhruba od 2 A odebíraného proudu ze sítě totiž napětí padnou do kanálu. V opačném případě by došlo k okamžitému průrazu vstupního usměrňovacího můstku, a kdyby náhodou ne, tak k saturaci malinkého jádra transofmátoru a výbuchu primárních tranzistorů. Jelikož ale prostě existuje tento limit někde pod 300 W, za touto hranicí již neroste množství výkonu přenášeného transformátorem na sekundární část zdroje, ačkoli zde roste odběr.
Snížení napětí tak mělo za následek také snížení proudu protékajícího zátěží a i při zapnutí kompletně všech zátěží na nižších napětích (nominál zde mám asi 30 A) byl reálný protékající proud přibližně 15 A. Při pokusu o zvýšení zátěže na +12 V, kde jsem měl dalších zátěží k dispozici dostatek, došlo k vypnutí zdroje. Při dalších pokusech docházelo k vypínání již asi kolem 150 W, další doměřování příkonu, teplot apod. jsem tak již vzdal jako zbytečné, „kvality“ tohoto výrobku se myslím projevily dostatečně.
Zvlnění
O zvlnění raději nebudu mluvit, rozložení barev je jasné. Totální katastrofa, dělá se mi z toho nevolno. Obrázky naznačují příčinu problémů, jelikož zvlnění je až podezřele pravidelné, vsázím na nedostatečnou kapacitu primárních kondenzátorů.
Zátěž % | Zvlnění +5 V SB | Zvlnění +3,3 V | Zvlnění +5 V | Zvlnění +12 V | Zvlnění -12 V |
20 | 80 mV | 26 mV | 40,8 mV | 172 mV | 180 mV |
40 | 92,8 mV | 27,2 mV | 63,2 mV | 170 mV | 178 mV |
60 | 104 mV | 110 mV | 110 mV | 166 mV | 192 mV |
80 | 114 mV | 100 mV | 130 mV | 186 mV | 222 mV |
1,8 | 72 mV | 206 mV | 182 mV | 200 mV | 234 mV |
Hodnocení a závěr
Jelikož objektivita je u recenze produktu základ, hodnocení je jasné. Originál zcela jistě nemohl projít, ovšem ani mnou silně modifikovaný zdroj Eurocase ATX-350W nezvládl fungovat v mezích normy ATX a nezvládl dodat specifikovaný výkon. Jednoznačně tak obě verze neprošly a dále nemá smysl je hodnotit. Byla to myslím ovšem cenná lekce jak pro mne (do dalších oprav a úprav zdrojů), tak pro čtenáře, kterým doufám jasně naznačila, že těmto zdrojům je nasnadě se obloukem vyhnout (tedy těm, kteří to dosud snad ještě nevěděli). Čistě jako zajímavost přikládám srovnání účinnosti obou zdrojů.
Výsledky v tabulkách nahoře ukazují jasně, že neupravená verze je špatná od začátku do konce a normu ATX nesplňuje v podstatě za žádných okolností. Tento „zdroj“ prostě nemá na trhu co dělat. Nekupujte to.
V dalších recenzích se budu snažit zaměřit zejména na zdroje, jejichž kvalita zatím není známa, tu a tam se ovšem pokusím získat i nějaký ten lepší zdroj, či naopak podobné smetí jako zde, aby bylo možné jednoznačně takový zdroj posoudit v podobě, v jaké se dá koupit v obchodě.
Poděkování
Za přístup do Fotoateliéru SH a focení děkuji Pavolu Vittkovi. Za přístup do MacGyvera SH a zapůjčení osciloskopu děkuji bastlířům.