Nečekaně, tedy pokud nebudeme brát vážně staré spekulace, které hovořily explicitně o tom, že si Intel nakonec pro integrování do svých procesorů koupí GPU od AMD. Tyto spekulace ovšem patří do stejné škatulky jako „AMD bude do roka koupena Samsungem“, „AMD do roka zkrachuje“ a podobně. Tentokrát jde víc než jen o spekulaci a situace je trochu jiná. S oznámením přišel Kyle Bennett, dlouholetý šéf webu HardOCP, který je znám svým kontroverzním vystupováním, náladovostí a střídavou polarizací mezi jednotlivými výrobci. Zároveň je ale známý tím, že u všech významných výrobců má dobré kontakty a nekazil by si pověst šířením zpráv, o jejichž autentičnosti není přesvědčen. Jeho sdělení bylo stručné:

Pomiňme weby, které tuto zprávu opět přetransformovaly do verze, že Intel bude do svých procesorů integrovat Radeony. Licenční politika je o něčem jiném. V úvahu připadají dvě možnosti. Intel může potřebovat některou dílčí technologii, jejímuž využití se pro další technologický a výkonnostní posun svých grafik nedokáže vyhnout. Jen těžko lze odhadnout, která technologie by to mohla být. Nikde navíc není psáno, že musí jít o technologii 3D jádra a nakonec nemusí jít ani o technologii, jejíž alternativu by si Intel nedokázal vyvinout - jen ho licencování od AMD může vyjít levněji. V této souvislosti lze zmínit i zajímavou shodu okolností - Intel podepisuje licenční smlouvu nedlouho poté, co jedna z nejznámějších osobností jeho grafické divize - Andrew Lauritzen - po devíti letech opouští společnost (od ledna nastoupí v DICE). Což přinejmenším nabízí myšlenku, že licencované technologie mohou být i softwarového rázu. Ilustračním příkladem může být podpora pro technologii FreeSync, která je softwarovou nadstavbou pro DisplayPort AdaptiveSync a v současnosti již i pro komunikační protokoly HDMI.

• Intel a Nvidia uzavřely novou licenční dohodu, Nvidia získá 1,5 miliardy dolarů [leden 2011]

Druhou možností je, že Intelu nejde o konkrétní technologii, ale nabídka AMD byla na jedné straně natolik finančně zajímavá a Intel má na druhé straně natolik významnou motivaci držet si antimonopolní úřady od těla, že situace zkrátka využil. Případné patentové spory by totiž úřady mohly vnímat jako neférový konkurenční boj a zneužití dominantního postavení na trhu. Důvod může být ještě prostší - finance. V roce 2010 rozpoutala Nvidia patentový spor s Intelem a ve výsledku jej v lednu 2011 přinutila zaplatit $1,5 miliardy za licencování jejích technologií. Platnost šestileté smlouvy ale za pár měsíců vyprší (31. března 2017) a Intel nic nenutí k tomu, aby si technologie dále licencoval právě u Nvidie. Za výběrem AMD může stát finanční motivace, ale stejně tak prosté gesto, kterým chce dát Intel najevo, že z důsledků, které si Nvidia před pěti lety vynutila soudním sporem, nebude mít věčný zlatý důl.