Ať už jde o moduly Zen (1), čiplety Zen 2, Zen 3 nebo i Zen 4 do vydání řady Ryzen 7000X3D, měly jednoho společného jmenovatele. Křemíky vybavené procesorovými jádry byly v rámci jednoho procesoru stejně konfigurované, symetrické (zanedbejme drobné rozdíly v taktech dané variabilitou výroby). Až do Ryzen 7000X3D se v podstatě neobjevovaly úvahy, že by tomu mohlo být někdy jinak.

Jenže může. Nejde přitom jen o Ryzen 7000X3D. Objevují se i zprávy, že v budoucích serverových procesorech by mohly být některé čiplety vybaveny specifickými akcelerátory a jiné ne. Podle požadavků trhu nebo poptávky zákazníků semi-custom divize. To nám dává signál, že asymetrie u Ryzen 7000X3D nebyla náhodnou anomálií, ale že s konfiguracemi o nestejných čipletech AMD pro budoucí produkty počítá.

Pokud se zaměříme na desktop, proslýchalo se jako ve vztahu k Zen 4, tak ve vztahu k nadcházejícímu Zen 5, že AMD experimentovala i se vzorky AM5 procesorů vybavenými více než 16 jádry. Těžko říct, jak jsou tyto zprávy spolehlivé, nicméně z technologického hlediska pro takové konfigurace prostor byl a je. V případě 5nm Zen 4 by šlo spíše o 24 jader na trojici osmijádrových čipletů, třeba takto:

V případě Zen 5 by mohl být prostor i pro 32jádrovou konfiguraci, což by však bylo podmíněno použitím 3nm procesu. Všechny dostupné zdroje se shodují na tom, že k nasazení 3nm procesu u první generace čipletových konfigurací Zen 5 nedojde. S procesem to šlo pomaleji, než TSMC původně předpokládala, musela dělat nějaké technologické změny a výtěžnost stoupala trochu pomaleji. AMD proto dala přednost 4nm procesu, který sice neumožňuje vměstnat na jeden čiplet tolik tranzistorů a procesorových jader, ale umožní procesory vydat včas. Standardní čiplety Zen 5 tedy budou osmijádrové a 4nm

Podle leakerů nicméně u dalších produktů osazených jádry Zen 5 3nm proces zůstal. Krom top modelu APU Strix Point má jít o Epyc v dense-variantě Zen 5c, pro který se počítá s až 192 jádry Zen 5c, což by naznačovalo použití 12 čipletů s 16 Zen 5c jádry na každém, které vzniknou na 3nm procesu.

Jak budou produkty AMD vydat, záleží krom stavu procesů TSMC (a řadě dalších faktorů) také na konkurenční nabídce. Konkurence v podobě Intelu chystá na konec letošního roku procesory Meteor Lake v mobilním provedení. IPC jejich velkých jader by mohlo být blízké Zen 5, nicméně výtěžnost procesu Intel 4 se jeví jako problematická, a tak se tato architektura asi nedostane mimo mobilní segment a pokud ano, tak jen do desktopového mainstreamu (tam by dorazila až v příštím roce). Ve druhém pololetí příštího roku (H2 2024) má dorazit nová generace Intelu, Arrow Lake, která výrazně zvýší IPC a stane se novým desktopovým high-endem.

Protože je pravděpodobné, že IPC velkých jader Arrow Lake bude vyšší než IPC Zen 5, lze předpokládat, že AMD bude mít potřebu na tyto procesory nějak reagovat. V herním segmentu může jít o Zen 5 s V-cache. Pokud by však Arrow Lake dosahoval vyššího výkonu než šestnáctijádrový Zen 5, bylo by asi potřeba něco výkonnějšího. Jde stále o poměrně vzdálenou budoucnost (~18 měsíců či více), takže lze jen těžko věštit, jak se přesně situace vyvine, ale rámcově jsou tu dvě možnosti: Buďto bude prodleva mezi Zen 5 a Zen 6 poměrně krátká a AMD třeba v polovině roku 2025 přijde s 3nm Zen 6, nebo je Zen 6 vzdálený a situaci bude potřeba řešit rychleji a jinak.

Hypotetický 24jádrový Zen 5 pro AM5: osmijádrový 4nm Zen 5 čiplet + šestnáctijádrový 3nm Zen 5c čiplet

Řešením by mohly být právě asymetrické konfigurace. Vezmeme-li v potaz, že zhruba půl roku po 4nm osmijádrových čipletech Zen 5 by mohly být hotové 3nm šestnáctijádrové čiplety Zen 5c, nabízí se možný scénář sám. AMD by mohla vydat refresh postavený na kombinaci osmijádrového Zen 5 čipletu, který by dosahoval vysokých taktů (jednojádrový výkon) a šestnáctijádrového Zen 5c čipletu, který by zajišťoval výkon vícejádrový. Tím by vznikla konfigurace o 24 jádrech Zen 5(c) s výkonem zhruba čtvrtinu až třetinu nad konfigurací 16 jader Zen 5.

Řízení (scheduling) by v takové konfiguraci bylo ještě snazší než u Ryzen 9 79x0X3D: Zátěž by byla primárně delegována na osmijádrový čiplet a teprve po vyčerpání primárních osmi vláken by byl využit čiplet šestnáctijádrový. Postup by tak byl stejný jako u současných procesorů Ryzen 9, kdy je primárně využíván čiplet s „lepšími“ (rychlejšími) jádry.