Zdrojovou desku s invertorem drží tři šrouby, kabel do signálové desky je na této straně připájen a je nutné ho z ní odpojit. Chce to trochu grif, hlavně při připojování zpět (nebo sundat signálovou desku, připojit a zase vrátit zpět).

Zdrojová deska je klasická AOC s pětivoltovou stand-by větví a hlavní cca 14,5 V pro napájení invertoru. Na první pohled žádný problém, transformátory jsou v pořádku, kondenzátory se zdají také.

Tranzistory v invertoru ani usměrňovače na výstupu nejsou proražené. Toto asi nebude běžný problém s výstupem. AOC poslední dobou osazuje kondenzátory Hermei, čemuž sice nevěřím, ale zatím jsem je neviděl špatné. Zatím.

No ale tenhle tranzistor se docela pekl, společně s rychlým pravidelným blikáním diody, krmené ze stand by větve, to ukazuje na jednoho podezřelého…

Áá, tady ho máme, klacka hermejovskýho. Měnit na potkání, zase jsem měl pravdu a dobře dělal. V AOC tu zvolili napájení řídicího obvodu přímo odbočkou ze síťového napětí, jednocestným usměrněním a filtrováním malým 1μF (400V) kondenzátorem, který je samozřejmě trvale zatěžován a časem jako šunt odejde. Nebyl absolutně důvod si tu šarádu neodpustit a nevzít si usměrněných a vyhlazených 325 V rovnou ze vstupního kondenzátoru a jen si rezistory snížit napětí.

Jestli toto není schválně, tak je buď návrhář impozantní mimoň a já čínskej bůh srandy. Pak mi bude někdo tvrdit, že ne, ono se to nenavrhuje schválně tak, aby to odešlo… "Zlatý voči."

Mimochodem, bez ESR metru to nenajdete, opticky se všechno tváří v pořádku, kapacita daleko v normě. ESR samozřejmě úplně mimo, tohle vůbec nefiltrovalo, řídicí obvod tak byl krmen velmi zvlněným napětím a v podstatě fungoval vždy jen zlomek sekundy, proto ty oscilace, které zvládly nakrmit jen samotnou diodu.

Nahradil jsem ho nějakým starší použitým Nichiconem co byl při ruce, toto úplně běžně nevedu, nicméně i ten nejspíš vydrží napříště tak 10 let. Ale ve výrobě mám Rubycony nové speciální řady pro zářivky a LED světla, které se nyní velmi rozmáhají, ale přitom jsou kvůli ceně plné čínského šuntu, který kvůli malým rozměrům odchází ještě mnohem dříve, jak normálně a běžně to nepřeklepe ani záruku. Kapacita 3,3 μF na 400 V, rozměry pouze 8×11,5 mm a držte se… životnost 15000 hodin při 105 °C. Budou někdy v květnu.

Tady jsme hotoví. Na což jsem zapomněl a není to nutné, ale může se hodit, nebyl zde osazen varistor, ten možno tedy doosadit.

Možným řešením problému bez nějaké újmy je v podstatě i obejití celého tohoto nesmyslu a úpravu do podoby, ve které je obvykle tak 99 % podobných monitorů: vyndání diody a kondenzátoru a natažení drátové spojky z anody vstupního kondenzátoru na místo anody.