Čtrnáctiletý  Henrik Dahl  z Norska si užíval víkend trávený u počítačových her. Překvapivě nešlo o Diablo III, ke kterému se Blizzardu podařilo přitáhnout na uplynulé dva dny řadu hráčů, kteří nonstop využívali jednorázové výhody v podobě 2× rychlejšího sběru zkušeností. Vše se semlelo na LAN-párty pořádané ve školních prostorách, které se Henrik Dahl účastnil s přáteli a spolužáky.

Po strávení 16 hodin při Call of Duty ale chlapec ztratil vědomí a teprve po převozu do nemocnice bylo zjištěno, že během akce zkonzumoval čtyři litry (litry, nikoli plechovky) energetického nápoje s obsahem kofeinu. Zatímco dosavadní případy zdravotních komplikací v těchto situacích pocházely pouze z „přirozeného“ vyčerpání organizmu nebo nedostatku kyslíku (špatně větrané prostory), předávkování energetickým nápojem je v tomto ohledu premiérou.

Chlapci, který upadl do komatu, diagnostikovali lékaři zasažení centrální nervové soustavy, kardiovaskulární soustavy, jater i ledvin. Zatím nelze jednoznačně říct, jaká složka měla na situaci majoritní vliv. Většina energetických nápojů krom  kofeinu obsahuje i vysoké dávky některých aminokyselin a umělých sladidel. Právě vybuzení organismu bez adekvátní dodávky cukru (přirozeně sladidla jsou pro výrobce levnější) vede k rychlejšímu vyčerpání a poklesu hladiny cukru v krvi. Také si zaslouží zmínit, že celosvětový boj s extrémním použitím umělých sladidel, který nedávno vyústil ve stanovení norem pro všechny povolené typy sladidel, většina výrobců snadno obchází tím, že pro dosažení požadované „sladkosti“ použije kombinaci více (nebo všech) dostupných sladidel v maximální povolené koncentraci pro každé (širší spektrum látek pak znamená zátěž na širší spektrum organizmu). V případě energetických nápojů, kde je výrobcem uvedena maximální denní dávka, navíc některé látky mohou být použity v koncentracích vyšších, než je povoleno pro běžné nápoje.

Vyšetřování a označení viníka celé situace asi nebude nejsnazší. Vlastně ani nevíme, jestli v Norsku platí podobné zákony jako u nás a akce pořádané na půdě školy musejí probíhat pod pedagogickým dozorem, nebo v danou chvíli nesou za žáka zodpovědnost rodiče. Jisté je, že za chlapce nese odpovědnost jiná osoba než on sám, hranice je v Norsku podobně jako v České republice nastavena na 15 let (plnoletost na 18, pouze konzumace nápojů s vyšším obsahem alkoholu je proti našim končinám posunutá na 20 let). Výrobce energetického nápoje zřejmě bude s obliga, tedy pokud na obalu uvedl povinný údaj o maximální denní dávce a složení se nevymykalo povoleným látkám a maximálním povoleným koncentracím.

Jaký druh nápoje Dahl zvolil, zatím nebylo zveřejněno. Ze slov lékařů lze usuzovat, že šlo o mix několika výrobků a u chlapce se mohla objevit přecitlivělost na složku obsaženou v jednom z nich. V podobném duchu se vyjádřila i zástupkyně norského Institutu veřejného zdraví Helle Margrete Meltzer, podle které nejsou příznaky typickou reakcí na předávkování kofeinem.