Připomeňme si stručně parametry:

• 1 procesor POWER8 (8, 10 nebo 12 jader, 8 vláken na jádro; TDP 130-190 W)
• 8 slotů pro DDR3 ECC registered paměti (max. 256GB RAM)
• 2x PCIe x16, 4x PCIe x8, 1x PCI
• 6x SATA 3 (6Gbps)
• 8x USB 3.0, 2x gigabit ethernet, 3x RS-232, 1xGPIO, 1xHDMI

Jak sami vidíte, o žádný mainstream jít nemělo, záměrem ale nebylo lišit se za každou cenu. Všechny komponenty včetně procesoru byly vybrány tak, aby se jednalo o bezpečný, zdokumentovaný a otevřený hardware bez skrytých překvapení v podobě různých black boxů s eufemistickými názvy jako   "management engine" atp.

Kampaň ukázala, že jistý zájem o absolutní kontrolu nad vlastním hardwarem tu sice je, ale pravděpodobně ne dostatečně velký na financování projektu těchto dimenzí, vybralo se totiž jen něco málo přes půl milionu dolarů. 

Podle autorů hraje ale čas v jejich prospěch. Jak se budou v budoucnu množit případy, kdy výrobce na dálku částečně omezí nebo úplně brickne nepohodlné zařízení (vzpomeňme jen v nedávné době Samsung Galaxy Note 7 nebo chytré termostaty Revolv), poroste i zájem o hardware, u kterého se to nemůže stát, protože jeho otevřenost ukrytí podobného mechanismu znemožní. Do doby, než bude možné kampaň úspěšně zopakovat,  doporučují dočasné řešení v podobě některého z produktů britské společnosti Ministry of Freedom, která implementuje Libreboot do vybraných notebooků a pracovních stanic, založených na klasické platformě x86/x64.

Nejsem si úplně jist, jestli autoři nejsou přílišní optimisté - většinovému zákazníkovi je úplně jedno, jaké skryté mechanismy jeho počítač (tablet/telefon/cokoliv) obsahuje, většinou se při výběru řídí úplně jinými kritérii. I tentokrát platí, že pravdu ukáže až budoucnost, jako podnět k zamyšlení je to ale rozhodně zajímavé.