Fujifilm X-Pro1 netřeba fotografům příliš představovat. Ve své době šlo o vlajkovou loď výrobce, který se snaží oživit svoji digitální slávu (která nikdy nebyla velká) a právě s bezzrcadlovkami / dálkoměry s výměnnými objektivy (i bez nich) se jí to celkem podařilo. Prvnímu modelu X-Pro1 ale už dávno došel dech a na upgrade se netrpělivě čekalo.

• 24Mpix X-Trans CMOS III
• X-trans maska (nikoli klasická Bayerova)
• APS-C, 1,5× crop
• rozlišení 6000×4000
• procesor EXR III
• ISO 200 až 12800
• rozšířeně ISO 100 až 51200
• 14bit bezztrátový RAW + JPEG
• 273 AF bodů (77 z toho fázových)
• 3,0" LCD, 1620k bodů, pevný
• hybridní hledáček, 92% pokrytí, 2360k bodů, 0,6× zvětšení
• závěrka 1/8000 - 30 s
• elektronická až 1/32000
• X-sync 1/250
• MPEG-4/H.264 video až 1920×1080/60p/50p/24p + stereo + MicIn
• 2× SD/SDHC/SDXC vč. UHS-II (1. slot)
• USB 2.0, microHDMI, WI-Fi
• Li-ion, výdrž 350 snímků
• 141 × 83 × 56 mm, 495 g

Tolik tedy parametry a teď si povězme, čím je Fujifilm tak speciální. To hlavní je, že nepoužívá klasickou Bayerovu masku. Má vlastní specifickou, které říká X-Trans a o které tvrdí, že podporuje lepší dynamický rozsah, lepší podání barev a je méně náchylná na moaré.

Druhou významnou inovací je hledáček, který funguje současně jako elektronický, tak i optický ve smyslu klasických dálkoměrů typu Leica. Nicméně pokud lze Fujifilmu věřit, tak u tohoto těla by mohl jeho význam pro ostření dále klesat, jelikož nový autofocus je výrazně lepší než ten z modelu X-Pro1 (nejrychlejší v řadě fotoaparátů Fujifilm X).

Jinak šasi X-Pro2 je zase o něco bytelnější, převážně z hořčíkové slitiny a těch 61 bodů na jeho těle, kudy by dovnitř mohlo něco vnikat, je izolováno proti prachu i vlhkosti. A na závěr jedna drobnost ze specialitek Fujifilmu, známého výrobce výtečných filmových materiálů: mezi režimy je nově k dispozici simulace černobílého materiálu Fujifilm Acros.

Fujifilm X-Pro2 se objeví v prodeji v únoru za 1700 dolarů.