Boeing 787 Dreamliner si za oněch více než 15 let vývoje prošel poměrně strastiplnou cestou danou přechodem k moderním kompozitním materiálům. Uhlíková vlákna nahrazující hliník přinášejí vedle pružnější konstrukce stejnou pevnost při nižší hmotnosti i s tím související nižší spotřebu paliva o zhruba 20 %. S těmito materiály se ale pojí i náročnější údržba a další specifika, která si spolu s novými výrobními technologiemi vyžádaly výrazně zpoždění projektu.

Původně měly ANA obdržet první stroj již v roce 2008, realitou se tak stalo až o 3 roky později. Každopádně Boeing 787 je schválen k provozu, cestujícím dává větší komfort (větší prostor pro nohy, modernější vybavení atd.) a aerolinkám úsporu nákladů na provoz. Cena za kus se pohybuje dle varianty od ~150 do ~200 miliónů dolarů. Stroj pojme dle varianty od 210 po 330 cestujících při doletu až více než 15 000 km.

Celkově v tuto chvíli registruje Boeing objednávky na 821 kusů stroje 787 Dreamliner. Konkurenční Airbus připravuje vlastní letoun s kompozitními materiály, model 350. Ten ale teprve čeká na svůj první let (podle plánů v příštím roce) a tak není divu, že firma zatím registruje zájem "jen" o 567 strojů. Naproti tomu ale kupříkladu varianta A350-1000 pojme v (spíše teoretické) maximální konfiguraci 550 cestujících, varianta A350-900R (pro 314 až 420 cestujících dle počtu tříd) nabídne dolet až 19 100 km. V obou případech (Airbus i Boeing) jde o dvoumotorové letouny.

Souboj mezi oběma majoritními světovými výrobci je již tradiční záležitostí. 787 vs A350 bude bojem na podobné téma jako 747 vs A380. Aktuálně tedy s úsporným strojem poslední generace tedy vítězí Boeing, ale byl to Airbus s letounem A300 (u Air France létal od května 1974), který předvedl na svou dobu nevídaný podíl kompozitních materiálů v konstrukci a stejně tak Airbus jako první implementoval pokročilou automatiku letového inženýra a umožnil tak létání s posádkou dvou pilotů. Koncem 80. let to pak byl Airbus A320, který jako první zavedl do praxe fly-by-wire řízení dopravního letounu, tedy technologii s níž přistávali američtí astronauti na Měsíci a která byla nasazena třeba také v raketoplánech.

Jediný souboj, kterého se Boeing nezúčastnil, byla konstrukce nadzvukového dopravního letounu. Jeho projekt Boeing 2707 skončil ve velmi rané fázi a pouze britsko-francouzský Concorde a sovětský Tupolev Tu-144 se dočkali nasazení do provozu.

Tak držme 787 palce, ať zlí jazykové hovořící o složitějším odhalování mikrotrhlin v uhlíkové konstrukci nebo neschopnosti dost dobře izolovat proti blesku jako hliníkový trup (fungující jako Farradayova klec), nepřinesou projektu Dreamlineru žádné černé puntíky.