APU Rembrandt, které je jádrem nových mobilních Ryzenů 6000, přináší mezigeneračně několik změn: První spočívá v nasazení 6nm procesu, tedy využití EUV litografie v rámci 7nm rodiny procesů TSMC. Druhá spočívá v dlouho očekávané náhradě grafiky generace Vega za architekturu RDNA 2, což v kombinaci s dalšími novinkami přináší velmi podstatný nárůst výkonu integrované grafiky. Aby ho mohlo být dosaženo, je tu třetí změna v podobě podpory DDR5-4800 / LPDDR5-6400, což umožňuje podstatné navýšení paměťové propustnosti o 50-100 %.

Další rozdíly se týkají výbavy platformy: PCIe povýšilo na PCIe 4 (jak pro grafiku, tak pro systém), USB na USB 4 s podporou až 40 Gb/s, k dispozici je HDMI 2.1 (to sice formálně bylo již s Cezanne, ale ne všechny platformy jím byly vybavené). AMD uvádí „DisplayPort 2 ready“, což by si osobně vykládal jako podporu vyšší výbavy a přenosové rychlosti než u DisplayPort 1.4, ale už bych si nebyl jistý plnými 80 Gb/s zaručujícími podporu připojení třeba tří 10k HDR monitorů (tohle asi moc zákazníků u notebooku postrádat nebude).

Grafické jádro ale samozřejmě s HDR počítá včetně aktuálních standardů a technologií (BT.2020, DCI-P3, sRGB, OLED, Mini-LED). Multimediální podpora se rozrostla o hardwarové přehrávání formátu AV1 (zde lze dodat: konečně). Z bezdrátových technologií je platforma připravena na WiFi 6E a BT LE 5.2.

Primárním cílem Zen 3+ v rámci APU Rembrandt bylo další posunutí energetické efektivity, čehož bylo spoludosaženo zhruba padesátkou vylepšení v řízení spotřeby, využitím 6nm procesu, adaptivním frameworkem pro řízení spotřeby a novými Deep Sleep States, tedy stavy hlubokého spánku, kdy jsou v daný moment nepotřebné části čipu uspávány do stavu spotřeby blízkého vypnutí.

Jedním z výsledků této kombinace je dosažení 24hodinové výdrže při přehrávání videa na jedno nabití baterie.

Ryzen-U

Řada „U“ nadále značí mobilní úsporné modely (v originále modely pro ultrathin notebooky) a dále platí, že všechny podporují 15W TDP. Podobně jako v minulé generaci tak i tentokrát AMD rozdělila portfolio a dává zákazníkovi na výběr mezi výkonnějšími modely postavenými na novější architektuře (APU Rembrandt) a levnějšími postavenými na refreshi předchozí architektury (APU Barcelo, v podstatě Cezanne-refresh). Malé bezvýznamné plus si AMD zaslouží za jejich výraznější odlišení. „Refresh“ zůstal v generaci 5000, novinky jsou generace 6000. Aby se refresh lišil od původních modelů řady 5000, má navíc „25“ (Ryzen 5x25U). Zde tedy již není co vytknout.

Druhou novinkou je podpora regulovaného TDP u řady 6000 (Rembrandt) až do 28 wattů. Není příliš obtížné přijít na důvody, které k tomu AMD vedly. Intel s generací Ice Lake totiž v prezentacích s oblibou srovnával výkon svých 28W modelů s 15W Ryzeny. Po kritice ze strany médií se s generací Tiger Lake trochu polepšil a některá srovnání provedl na 28W Tiger Lake oproti 25W Ryzenu. Ryzeny U totiž podporovaly zvýšení TDP maximálně na 25 wattů. Jenže v této části mobilního segmentu, kde je TDP omezené na nejnižší desítky wattů, znamená v praxi rozdíl každý watt, takže to vypadá, že AMD zkrátka umožnila nastavit ty 3 watty navíc, aby nedocházelo ke srovnání produktů pro různá TDP.

Ryzeny 6000 se Zen 3+ posunují taktovací frekvenci až o 800 MHz v základním taktu (pozoruhodné) a až o 300 MHz v boostu. Grafika RDNA 2 nepřináší pouze upgrade architektury, ale navýšení množství výpočetních bloků až o 50 %, k tomu až o 10 % zvýšenou taktovací frekvenci. Podpora DDR5 pak zajišťuje adekvátní zvýšení paměťové propustnosti.

Ryzeny 5025 zvyšují takty procesorových jader spíše kosmeticky (většinou kolem 100 MHz), takty integrovaného GPU spíše snižují. AMD zřejmě předpokládá, že komu jde primárně o výkon integrované grafiky, zvolí řadu 6000 (Rembrandt) a v případě řady 5025 tak přelévá pár wattů ušetřených na grafice procesorovým jádrům. Za pozornost stojí, že Ryzen 3 dostal upgrade L3 cache, jejíž kapacita se zdvojnásobila z původně 4 MB na 8 MB.

Ryzen-H

U výkonných mobilních modelů (řada „H“) nadále platí, že standardní TDP je 45W, „S“ navíc znamená energeticky efektivnější čipy s 35W TDP (takty HS oproti H se u generace 6000 neliší) a „X“ navíc znamená možnost zvýšení TDP vysoko nad 45W (třeba na 65W).

Všechny modely řady H jsou postavené na APU Rembrandt. Kdo chce levnější alternativu, bude mít zkráta k dispozici předchozí generaci. Top model Ryzen 9 6980HX posouvá boost procesorových jader o 200 MHz (4,2 %), Ryzen 9 6900HX o 300 MHz (6,5 %) a úspornější Ryzen 9 6900HS dokonce o 400 MHz (8,9 %). Přesto nelze očekávat výrazně vyšší posuny výkonu než naznačují tato čísla - Zen 3+, jak název napovídá, není Zen 4, ale prostě Zen 3 na 6nm procesu s lehce doladěným návrhem.

Za pozornost stojí, že u všech ohlášených modelů Ryzen 6000 / Rembrandt je buďto integrovaná grafika plně aktivní (768 stream-procesorů), nebo zpola deaktivovaná (384 stream-procesorů). Asi není potřeba mít obavy, že by třeba 1,9GHz RDNA 2 s 384 SP a DDR5 podávala nižší výkon než 1,6GHz Vega+ s 448 SP a DDR4, spíš se nabízí otázka, proč nejsou k dispozici nějaké mezistupně. Hypotetické důvody mohou být dvojího typu. Je tu jednak možnost, že to nejde a jednak možnost, že AMD nechce. V prvním případě by to mohlo znamenat, že AMD pro úsporu tranzistorů provedla nějaké úpravy grafického jádra, které jej zmenší, ale omezí možnost „jemné“ regulace počtu aktivních výpočetních bloků. V druhém hypotetickém případě zůstává záhadou, proč by AMD něco takového dělala.

Jak vidíte níže, rozhodla se AMD prezentovat výkon APU Rembrandt / Ryzen 6000M na modelu Ryzen 7 6800U. Výsledky jsou na první pohled výtečné:

Rovnou ale zarazím předčasné nadšení: AMD nám trochu Intelovatí. Zatímco Ryzen 7 5800U byl testovaný na 15W TDP, Ryzen 7 6800U byl testován na 28W. Pak jsou potřeba dodatky k jednotlivým testům: První, který ukazuje 70% nárůst výkonu (kódování videa) využíval GPU akceleraci (neodráží tedy procesorový výkon). Druhý, který ukazuje 130% nárůst výkonu, testuje vícejádrový výkon, kterýžto je u loňského Ryzen 7 5800U omezen 15W TDP. Třetí test, herní, pak reflektuje výkon integrovaného GPU, ovšem rovněž posílený vyšším TDP.

Poněkud střízlivější náhled nám dává CineBench R23, kde je dosaženo ~30% vícejádrového a ~10% jednojádrového nárůstu. Opět je potřeba mít na paměti, že v případě vícejádrového testu odráží výsledek vyšší TDP limit.

Na druhou stranu i s 28W TDP umí být Ryzen 7 6800U úspornější než Ryzen 7 5800U s 15W: Při videokonferenci mu stačí o 30 % nižší spotřeba, při procházení webu je o 15 % úspornější a při přehrávání streamovaného videa je spotřeba dokonce o 40 % lepší. Opět jeden dodatek: Jde o testy, ve kterých nejsou citelněji zatížena ani procesorová ani grafická jádra, ale spíše akcelerátory. 40% úsporu energie při streamování z Netflixu bych si troufal vysvětlit podporou hardwarové akcelerace formátu AV1.

GPU

Největší upgrade APU Rembrandt se bezesporu týká integrovaného GPU. Posun o téměř dvě architektonické generace v kombinaci s navýšením výkonu o více než 50 % (ten dvojnásobek berme do nezávislých testů s rezervou) skutečně nemá obdoby.

Jak bylo výkonnostního nárůstu dosaženo: Jednak zvýšením počtu výpočetních bloků z 8 na 12, tedy z 512 stream-procesorů na 768. AMD dále po dlouhých letech zdvojnásobila počet ROP jednotek, takže jich namísto 8 u dosavadních APU postavených na architektuře Vega a předchůdcích nabízí Rembrandt rovnou 16. To si vývoj mohl dovolit ze tří důvodů. Prvním jsou nativně nižší nároky architektury RDNA 2 na paměťovou propustnost. To ostatně bylo vidět už při desktopovém přechodu od Vegy k RDNA. Druhým důvodem je podpora DDR5 a LPDDR5, která zvyšuje o 50 % (DDR5 oproti DDR4) až 100 % (LPDDR5 oproti DDR4) paměťovou propustnost. Třetím důvodem je, že ač Rembrandt nedisponuje Infinity Cache, má grafickou cache 2× větší než Cezanne. Vzhledem k tomu, že byl Cezanne vybaven 1MB L2 grafické cache, by měl Rembrandt disponovat 2MB grafickou L2. To je pro představu stejná hodnota, jakou měla například GeForce GTX 980 (což byl obrovský mezigenerační skok z 512kb u GeForce GTX 680).

Další střípky výkonu přidává podpora vyšších taktovacích frekvencí a zbytek vyšší efektivita architektury RDNA 2 oproti Vega+. Výsledek je následující:

Nicméně opět musíme brát v potaz nastavení 28W TDP na Ryzenu 7 6800U, takže při srovnání na 15 wattech u obou generací by byl rozdíl menší (snad oněch 60 % nad Ryzen 7 5800U, uvidíme v recenzích).

O poznání zajímavější je srovnání grafického výkonu s Intel Tiger Lake Core i7-1165G7 a s notebookem vybaveným samostatnou Nvidia GeForce MX450. Začněme u Tiger Lake. Ten byl testován na sestavě Dell XPS 13 (9310), což - budeme-li věřit online zdrojům - je konfigurace s 28W TDP. Srovnáváme tedy jablka s jablky: Ryzen 7 6800U zde s nejvýkonnější dostupnou integrovanou grafiku vytírá podlahu se v průměru 2× vyšším výkonem. Pokud jde o srovnání s GeForce MX450, jde o sestavu vybavenou Dell Inspiron 13 (1510) s Core i7-11370H. Procesor sám o sobě má TDP 28-35 wattů (online zdroje nedávají jasnou odpověď, jakou hodnotu má nastavenou tato sestava, ale to je v podstatě vedlejší) a GeForce MX450 existuje v konfiguracích od 12W pod 31W. TDP CPU a GPU je tedy zhruba někde na 1,5- až 2násobku 28W TDP Ryzenu 7 6900U.  Ryzen je však oproti tomuto duetu Core + GeForce v průměru uvedených testů o 70 % rychlejší.

AMD si neodpustila, že dalších ~40 % výkonu lze ještě přidat použitím nově představeného Radeon Super Resolution (RSR), který lze zapnout z ovládacího panelu v tisících existujících her. Ve hře stačí nastavit nižší rozlišení a o rekonstrukci obrazu na (třeba) 1080p se postará RSR. Tímto způsobem pak lze notebooku s 28W SoC rozběhat i poměrně náročné hry jaké jsou zmíněné v grafu. Dalším stupněm pak může být využití FreeSync, který zajistí plynulejší obraz i pod 60 FPS.

Závěrem stojí za zmínku ještě integrace bezpečnostního procesoru Pluton do APU Rembrandt. Pluton je bezpečnostní řešení vzniklé spoluprácí Microsoftu, AMD, Intelu a Qualcommu. Ve své podstatě jde o pokročilý TPM integrovaný přímo v procesoru. Tím se omezí napadnutelná rozhraní, přičemž technologie nazvaná SHACK má zajistit, aby se šifrovací klíče nemohly dostat mimo chráněnou oblast hardwaru. Přístup k nim nemá ani firmware, což by mělo výrazně omezit počet exploitů, jejichž éru odstartovaly slabiny Spectre a Meltdown.