Dosavadní metodika měření zdrojů včetně jejího vývoje popisuje, co bylo k měření zvlnění u zdrojů dosud používáno: Rigol DS1062CA z poměrně dávno vyřazené série. Zvládá sice měřit reálnou rychlostí až 2 GSa/s, nicméně je již po všech ostatních stránkách horší: menší displej, méně funkcí, pomalejší procesor i paměti, a vůbec podstatně méně operační paměti. S ohledem na velmi silný konkurenční tlak se objevilo v posledních dvou letech na trhu dost osciloskopů v segmentu kolem dvaceti tisíc korun, které silně zahýbaly s jejich parametry. Silně doporučován mi byl GW Instek GDS-2072A, který má sice paměti méně, zato ovšem ještě rychlejší. Údajně je také spolehlivější.

S ohledem na dodací dobu dalších šesti týdnů jsem se ovšem nakonec rozhodl znovu pro Rigol, a sice model DS2072A. Ten totiž dle mého názoru dostal víc než jen upgrade firmware ve druhé polovině loňského roku, jsem totiž přesvědčen, že oproti době, kdy jsem jej s GDS-2072A srovnával (před pár měsíci), měl nyní parametry nějak podezřele lepší. Zejména nyní má onu kapacitnější paměť; pamatuji se celkem přesně, že GDS-2072A byl nejlepší ve všech ohledech, Rigol tedy dost možná provedl tichý upgrade. Navíc byl o něco levnější, zatímco GW Instek nakonec na trh přišel za nemálo vyšší cenu než měl, a navíc není stále pořádně dostupný.

Oproti starému DS1062CA je každopádně kapacita záznamové paměti o tři řády větší. Díky rychlejší paměti a procesoru zvládne DS2072 v reálném čase vykreslovat mnohem více (úplné maximum 1000 sekund na dílek asi také nebude plynulé, ovšem s DS1062CA to byla slideshow již od 1 s/div), konkrétně až 50 000 křivek za sekundu (25× víc jak DS1062CA). I měřené rozsahy napětí jsou o řád jinde: citlivost začíná na 500 µV/div (2 mV/div u DS1062CA).

Osciloskop také nabízí větší displej s vyšším rozlišením (veškeré hodnoty, které umí měřit, se tak vejdou na obrazovku současně), v základu zabudovaný síťový modul pro Ethernet, rozšířené možnosti a funkce spouštění (trigger) či více matematických funkcí. Obslužný software konečně má i verzi pro Windows x86-64 (ač to vyžaduje velmi rozsáhlé pakly ovladačů pro použité mikročipy). Naprosto nejzásadnější výhoda je ovšem ta nejjednodušší: nemusím se neustále někam tahat přes buzerák v úzké denní okno na cizí oscilo, u kterého je navíc pořád tlačenice.

Pokud si vzpomenu, že chci něco dělat, tak zapnu oscilo a dělám. Pokud potřebuji něco zkontrolovat, tak konečně můžu zapnout osciloskop a zkontrolovat to (doteď jsem totiž oscilo k opravám skoro nepoužíval, někam se tahat s veškerou ostatní výbavou postrádalo veškerý smysl; i s těmi páječkami v místní elektrodílně jsem totiž nebyl schopen udělat nic). Bude tedy možné očekávat o něco více obsahu, ač ne nutně recenzí, poslední dobou se to míchá s opravami a nyní navíc jedním dalším redakčním projektem... ;-)