Dosavadní rekord držela firma Hitachi, jejíž harddiskovou divizi Hitaghi GST, v té době již nazývanou Viviti Technologies, nedávno definitivně spolkl Western Digital. Hitachi se chlubila u svých disků hodnotou 636 Gbit/palec², což dokázalo udělat na jedné 3,5” plotně terabajt dat. Seagate posunul hranici na 1 Tbit/palec².

Nyní trocha matematiky, spočítáme, jak velký je jeden bit: Lineární hustota dat je podle Seagatu 2 Mbity na palec, takže jestliže je na čtverečním palci jeden terabit, pak je vedle sebe půl miliónu řad (v podstatě stop) bitů. To znamená, že poměr stran plochy potřebné pro jeden bit včetně roztečí je 1:4 a z toho se dá vypočítat velikost prostoru potřebného pro jeden bit. Tento prostor má na délku 50,8 nm a na šířku pouze 12,7 nm. Zkrátka máme cosi do činění s bity, jejichž velikost je srovnatelná s výrobním procesem procesorů Intel Ivy Bridge (ty jsou vyráběny 22nm procesem).

Konečně se dostáváme k tomu, jak vlastně Seagate dostal na tak malou plochu tolik informací. Můžeme říci, že technologie kolmého zápisu je s dechem u konce, jejím limitem by měl být shodou okolností také 1 Tbit/palec². Seagate však už nasadil technologii novou, kterou představil poprvé na CESu už v roce 2006: Heat Assisted Magnetic Recording neboli zkráceně HAMR. Abychom byli přesní: tato technologie sama o sobě nikterak nová není, prakticky jde o variaci na magnetooptický záznam.

V principu jde o to, že pokud určitou část záznamové vrstvy zahřejete, jde ji snáze zmagnetizovat. To je u takto hustého záznamu potřeba, neboť bity jsou již tak blízko u sebe, že by se mohly navzájem ovlivňovat. Záznamová vrstva tak musí být z materiálu s trochu větším stupněm odolnosti proti změně orientace magnetického pole, což ovšem znamená, že bude potřeba trochu více „přitlačit na magnetickou pilu“, aby bylo možné data vůbec zapsat. Magnetická hlava tak nastaví pouze zahřátou část v daný moment více ochotnou ke změně magnetického pole a nebude ovlivňovat okolní bity. Zní to možná jednoduše a jasně, ale udělejte to v těch malých rozměrech, o nichž byla v předchozím odstavci řeč ;-).

Pointa této technologie, co se kapacit týče, je stejná jako pointa kolmého záznamu, když začínal: jsme rovněž na začátku. V tuto chvíli se tedy Seagatu povedlo kapacitu přibližně zdvojnásobit, ovšem potenciál této technologie je to, oč tu běží. Seagate tvrdí, že je teoreticky možné dostat na jeden čtvereční palec 5 až 10 Tbitů. Pak už bude tloušťka bitů počítána v jednotkách, až zlomcích nanometrů a to už by mohla být opravdu definitivní konečná magnetického záznamu, alespoň co se plošné hustoty týče. To znamená, že poté, co se objeví 30TB 3,5” disk, bude na čase se ptát, kam dál.

Když už jsme u toho objevení 30TB disku, je nutné říci, že Seagate v tuto chvíli neuvádí žádný disk technologii HAMR zahrnující. Pouze informuje, že už se mu podařilo dosáhnout dané hustoty záznamu touto technologií. Uvedení samotných disků na trh je ještě otázkou nějakého toho roku, Seagate dokonce hovoří obecně pouze o tomto desetiletí (slovy „introduction later this decade“).