A jak dodává engadget, který měl možnost si tento fotosmartphone vyzkoušet, i 20Mpix vlajková loď Sony Xperia Z1 se ve srovnání se snímky z Oppo Find 7 může jít stydět do kouta. Smartphone přitom nenese nijak ultrazázračný čip ve stylu Nokií Lumií. Používá běžný 13Mpix snímač Sony IMX214. Jeho funkce „Super Zoom“ kombinuje 10 po sobě jdoucích expozic do výsledného snímku o rozlišení 8160×6120 (podle všeho by mohlo jít o licencovanou technologii Super Resolution Zoom od společnosti Almalence). JPEG má přitom velikost zhruba 10 MB.

Však se sami podívejte na ukázkové snímky. Ano, zázrak to není, digitální zrcadlovky dávají per-pixel detaily na daleko vyšší úrovni, ale to je jiná liga. Tady se bavíme o relativně běžném lepším smartphonu, jemuž dal tvůrce do vínku softwarovou část schopnou vypočítávání finálního snímku z 10 po sobě jdoucích expozic.

Dovolil bych si to přirovnat k tomu, když postavíte vedle sebe na kopci hi-end zrcadlovku a nejlevnější kompakt na trhu. Zrcadlovkou, například 36Mpix Nikonem D800E vyfotíte snímek, kompaktem naopak zazoomujete na maximum a uděláte řekněme matici 3×3, nebo klidně 10×10 snímků (podle toho jak moc velký zoom budete mít k dispozici, zkrátka aby kombinace snímků pokryla záběr, který vyfotí Nikon). Je velká pravděpodobnost, že co do detailnosti záběru bude tento panoramatický kompaktový slepenec lepší než výstup z Nikonu. Pokud mu někde nebude ani tak stačit, pak to bude dynamický rozsah scény, tedy pokud záběry nepořídíte rovnou s bracketingem. rozdíl je pouze v tom, že v případě našeho hypotetického kompaktu budete muset snímky poslepovat ručně sami (třeba v Huginu, což je poměrně výpočetně náročné), zatímco Oppo Find 7 to za svého majitele udělá sám.

Principielně bych se nedivil, kdyby se tento způsob obcházení limitů fotoaparátů ve smartphonech rozšířil daleko více, ostatně pro takovéto slepování, což je z nemalé části paralelizovatelná úloha, lze s úspěchem využít třeba OpenCL a sílu GPU v ARM SoC smartphonu.