Spotřeba celé sestavy

Brzy se oprostíme od měření spotřeby celé sestavy, dnes to tedy ještě vydržte. Měření celé sestavy sice není úplně bezvýznamné, ale má špatnou vypovídací hodnotu při měření spotřeby procesoru. Daleko lepší je měřit odběr na 12V větvi, z níž jsou živeny obvody, které dále napájí procesor. Toto měření však bylo učiněno pouze s Athlonem 64 FX-60, a to ještě nepřetaktovaným (s přetaktovaným je údaj v klidu zkreslený, neboť nebyla kvůli přetaktování aktivována technologie Cool’n’Quiet).

Částečně se tedy dá porovnávat vše, kromě Athlonu 64 FX-60, který běžel na jiné základní desce. Pro srovnání s ním máme ještě tento graf, který měří odběr pouze na 12V větvi pro napájení procesoru:

Všechno ostatní, až na dnes proklepávaný Core 2 Extreme QX6700, běželo na desce D975XBX. Core 2 Extreme QX6700 běhal na D975XBX2, což je skoro totéž, ale jisté rozdíly tam přeci jen jsou. Pokud jde tedy o spotřebu v klidu, je to díky EIST krásné. Naopak vytížení procesoru na maximum si řekne o pořádný příděl energie. Takto vytížit čtyřjádrové Core 2 Extreme je však pro běžného smrtelníka skoro nereálné. Podívejme se, co o fungování EIST říká SiSoft Sandra XI:

Všimněte si zajímavé věci: Ačkoli SiSoft Sandra XI tvrdí, že procesor zvládne nějakých 22 820 MIPS (pokud jde o práci ALU), ani při stoprocentním vytížení nestoupne frekvence procesoru v x86 režimu na plnou hodnotu, zatímco v x64 ano. Zde bych si však dovolil tvrdit cosi o přesnosti a metodice testu, neboť z grafu zátěže procesoru vyplývá, že jej SiSoft Sandra XI na 100 % nevyužívá (ukázka je z konce testu, graf se obnovoval dle nastavení rychlosti „nízká“, což je nejpomaleji, jak to správce úloh umí).

Každopádně je fakt, že zapnutí EIST má na výkon procesoru vliv více negativní než u předchozích generací procesorů. Zaměstnat čtyři jádra totiž umí málokterá běžná desktopová aplikace, takže při dostatečně nevytíženém procesoru tento běhá na pomalejších frekvencích. Z nejnižších 1,6 GHz se začíná probouzet až u zhruba polovičního vytížení procesoru, což v tomto případě může také znamenat intenzivní běh dvou jednovláknových úloh.

Co na to Windows 2000?

V souvislosti s uvedením čtyřjádrových procesorů jsme vám položili „kontrolní otázku“, co se stane při pokusu nainstalovat na počítač se čtyřjádrovým procesorem operační systém Windows 2000 Professional. Nebudeme vás napínat, operační systém se bez nejmenších protestů nainstaluje, ale využije pouze dvě jádra. Vlevo je ukázka z CPU-Z verze 1.37, vpravo pak možná ještě důležitější ukázka z CPU-Z verze 1.35, která ještě ukazuje, která jádra vlastně vidí, což je dost podstatné (s dovolením jsem se pro tento pokus ani neobtěžoval s instalací ovladačů grafiky).

I ve správci úloh naleznete pouze dva procesory a žádná aplikace čtyři jádra tím pádem nemůže využít.

Ptáte se, která dvě jádra vlastně Windows 2000 vidí? Sdílejí spolu tato dvě jádra L2 cache? Možná to uhádnete pohledem na CPU-Z 1.35, ale přesto si pro odpověď dojdeme do BIOSu, kde vypneme CMT, pak nastartujeme Windows XP a v něm starý CPU-Z 1.35.

Je to jasné, CPU-Z ukazuje naprosto totéž. To znamená, že dvě jádra, která jsou schopna Windows 2000 Professional obsloužit, spolu L2 cache nesdílejí a každé jí má tedy pro sebe k dispozici celé 4 MB. Jestli je to dobře, nebo by bylo lepší, kdyby obě jádra sdílela dohromady 4 MB, to necháme na vás. Každopádně s Windows 2000 Professional čtyř- a vícejádrové procesory nevyužijete. Tento systém totiž nedokáže rozlišit mezi fyzickými procesory a jádry, takže licence na dva procesory se zde rovná licenci na dvě jádra. S Windows 2000 Serverem je to obdobné, jen s tím rozdílem, že u tohoto systému licence umožňuje využití více procesorů, takže čtyřjádrový procesor bude fungovat celý. Naproti tomu Windows XP dokáží rozlišit mezi procesorem a jeho jádry, takže licence na dva procesory znamená, že těch skutečných jader můžete využít hodně, jen to nesmí být ve více jak dvou procesorech. A tomu vyhoví i platforma AMD „QuadFather“ alias „4×4“, kde bude možné později příští rok provozovat až osm jader. Jestli se nepletu, dovedou Windows XP obsloužit teoreticky až 32 jader, čehož by se tento systém snad neměl během své podpory ani dočkat.