Momentálně se věci mají tak, že president a CEO ST-Ericssonu, Didier Lamouche, podal rezignaci. Ve své funkci skončí 31. března a v tuto chvíli není jasné, kdo firmu povede po něm. I s ohledem na to, že STMicroelectronics shání kupce na svoji polovinu v tomto podniku a skutečnost, že za předloňský rok sice firma vykázala na příjmech 1,7 miliardy dolarů, ale do černých čísel se nedostala, visí nad její osudem velký otazník.

A v černých číslech vlastně ST-Ericsson nebyl nikdy. Ono je dost těžké dělat dnes byznys na ARMovém poli, pokud sedíte ve švýcarské Ženevě a tlačí na vás levná jihokorejská a superlevná čínská konkurence. Právě proto se STMicroelectronics snaží zbavit svého podílu, jelikož dle jejích analýz ani blízká budoucnost nevypadá na nějaký obrat k lepšímu. Již loni si tedy najala JP Morgan Chase & Co., aby pro ni prozkoumal možnosti prodeje ST-Ericsson.

ST-Ericssonův 3GHz čtyřjádrový ARM tedy možná je pěkné technické řešení - a do jisté míry i unikátní - otázkou ale je, jestli jej trh skutečně potřebuje. Možná jde o produkt, který svými parametry předběhl dobu, možná jde o produkt, jehož pořizovací cena přiměje výrobce ARMových přístrojů raději setrvat u levnější „konvenční“ konkurence, ale to není podstatné. Pokud poloviční vlastník firmy nevidí světlé zítřky ani ve stávajících produktech, ani těch chystaných, je jasné, že se něco musí zákonitě změnit. Ostatně třeba Siemens také kdysi dělával celkem oblíbené mobilní telefony. A kde je mu konec dnes.

ST-Ericsson může čekat několik možných scénářů, z nichž jeden smutný spočívá v rozparcelování firmy. Levná konkurence nepochybně velmi ráda skočí jak po patentech a technologiích v ST-Ericssonu vyvinutých, tak po expertech, kteří v tomto podniku dnes pracují. Vše je ale zatím otevřené.