The Document Foundation uvádí, že sleduje dění v Mnichově s velkými obavami. Rádi by vyjádřili své zklamání z toho, jak minorita politiků zjevně ignoruje doporučení rady expertů. Připomínají, že tyhle náznaky přechodu zpět na Windows se objevily se zvolením starosty Dietera Reitera, kterého třeba časopis StadtBild v roce 2014 v rozhovoru označila za fanouška Microsoftu.

Právě Rieter si vyžádal od Accenture, partnera Microsoftu, 450stránkovou zprávu o situaci IT infrastruktury města Mnichov. Ta celkem jmenovala jako hlavní potíže organizační problémy, nikoli to, že je nasazen open-source operační systém a aplikace. Zprávu si lze přečíst online [pdf]. Dle ní pouze minorita uživatelů (mezi 18 a 28 %, dle jednotlivých aplikací) má závažné problémy související se softwarem, které by vyřešila migrace těchto uživatelů na Windows a MS Office. Naproti tomu 15 % uživatelů má závažné problémy s používáním MS Office.

Zpráva Accenture v podstatě navrhuje rozdělit problém na operační systém a aplikace zvlášť. Obě řešení OS, tedy Windows i LiMux, mohou být nasazeny v základní konfiguraci s aplikacemi jako LibreOffice, kalendář či email a následně rozšiřovány dle potřeby o další.

Navzdory těmto zjištěním však město Mnichov včera diskutovalo návrh, o kterém jsme psali, a sice návratu k Windows do roku 2020 na všech pracovních stanicích. A to, abychom byli konkrétní nikoli návratu ke známým verzím, ale k přechodu na Windows 10 a MS Office 2016. To by mělo stát 90 miliónů euro během příštích 6 let, což představuje 35% zhoršení oproti návrhu Accenture, který vyčíslil řešení na bázi kombinace Windows a LiMuxu na 66 miliónů euro. Dalších 15 miliónů euro pak bude potřeba na koupě nových PC či upgrady stávajících strojů, aby vůbec s Windows 10 bylo možné pracovat.

Dále The Document Foundation dodává, že tyhle peníze v případě návratu k Windows budou přispívat k HDP Irska, kde Microsoft daní své evropské příjmy. Navíc uvedený nový návrh ignoruje zcela jeden z důvodů, proč se na Linux v Mnichově přešlo, a sice eliminaci závislosti na jediném dodavateli softwaru. TDF dodává, že MS OOXML je sice formát schválený ISO, ale bez reálné kompletní implementace a záměrně složitý a matoucí. Pokud bude návrh schválen, Mnichov se vydá přesně proti trendu směřující k používání otevřených formátů, jaký nastupují či již vedou třeba v Británii, Francii, Švédsku, Nizozemí či na Tchaj-wanu.