"Když se tak nad tím zamýšlím, tak k čemu by bylo dobré vztáhnout porovnávání hodnot"
Pokud na to přijdete, Nobelovka za ekonomii vás nemine :-) Zlato i diamanty jsou běžnou tržní komoditou se všemi výkyvy z toho plynoucími. Navíc je jejich hodnota určena spíš vztahem k těmto komoditám než jejich praktickou využitelností.

Myslím že jediná komodita se stabilní (spíše kontinuelně rostoucí) hodnotou je pozemek ;)
Dokud lidi nezačnou vymírat, nic se na tom nezmění.

ideologicke cviceni saska Behemota. neprekvapilo :-D

Základní problém je, že jsme (lidstvo) za posledních 100 let udělali všechno proto, abychom jakýkoliv pro směnu vhodný prostředek co nejvíce odvázali od jeho reálné hodnoty. Je to sice naprosto logické - lidé kolem finančního businessu, kteří k tomuto ovlivnění mají nejlepší přístup, zejména tím, že jsou de facto svého druhu církví - chtějí blaho hlavně pro sebe a tedy dodržovat veškeré ekonomické teorie ovšem pouze ze svého pohledu. To je zcela v pořádku, svobodně využívají všech možností, které jim k tomu jsou dány.
Bohužel následky nejsou zcela optimální pro nás méně (marketingově) schopné, kteří si svůj kus žrádla jinak, než blbou prací urvat neumíme. (Všiměte si, hovořím o tom, že to je špatně pro nějakou skupinu, ne pro všechny! Vrátíme se k tomu níže.) Pokud bychom byli schopnější, pak to zvládneme podobně, jako někteří umělci, i když je to zajímavým řešením problému slepice nebo vejce: pokud je umělec dostatečně znám, bude o jeho díla velký zájem, což ho bude dělat více známým (vedlejší produkt může pak být i finanční bohatství). Obdobně to funguje ve finančním sektoru. Víra v penízky je jen vírou, jejíž síla a pevnost stojí jen na jejím rozšíření. Jste-li (z nějakého důvodu) dostatečně (marketingově) mocný s tím nějak pohnout, pak můžete. A pak to samozřejmě uděláte. Průšvih je, že tohle je systém, do kterého jsme volně zkonvergovali, zčásti logickými kroky, z části z vlastní pohodlnosti (to se nevylučuje díky přísloví, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly).
Řešení to nemá (rozhodně ne v tom, že jednu víru nahradíme jinou), protože i na jednoznačnou hodnotu neexistuje jednoznačný subjektivní hodnotový pohled. Stejně tak, jako já můžu svoji práci prodávat nyní za drahé peníze, protože to pro někoho má tu cenu, někdo jiný by za ni nezaplatil ani vindru. Teorie dohnaná do důsledku pak napovídá, že díky tomuto způsobu bychom měli být nakonec "všichni nejbohatší", protože až uděláme dostatek směn, tak každý majetek skončí v rukou toho, kdo si jej cení nejvíce (a každý si jej mohl koupit za něco, co sice vlastnil a s čím byl "chudý", ale co pro někoho mělo takovou cenu, že mu za to dal to jiné, "bohatší"). Zadrhává se to samozřejmě v omezenosti těch statků, čímž se dostáváme obloukem k tomu, že jakýkoliv (i směnný) obchod oddělený od primárních statků (půda) bude vždy nějak "zkorumpovaný" a nevyvážený. Ta nevyváženost pak vyústí v to, že nás začne náhle být na tu půdu moc (prosím odhlédněme na vteřinku od problematiky technologického pokroku), míra té nevyváženosti se bude manifestovat disproporcemi v rozdělení majetku. Háček je ale v tom, že to není svoboda jedince, co je řešením, protože i když budeme všichni svobodní, budeme vždy omezeni - ve stávající velikosti populace - tím nedostatkem. Řešení zdá se být jediné a hnusné, jako vždy nevyhnutelné. Ani to však ale není tím kýženým řešením. Jo, jsou vynálezy, které nám umožňují aby nás - i s konstatní půdou - bylo víc. Ale jsou jiné, které vytvářejí bublinu horkého vzduchu, takže je nás víc, než by nás mělo (mohlo) být. Díky tomu si já můžu koupit plechovku fazolí za 29,- Kč, ale to bohužel neznamená, že mohu-li si koupit ze své výplaty 1000 plechovek, že jsem odvedl práci odpovídající vypěstování a zabalení 1000 plechovek fazolí. Někdo na mě musí makat. Spotřebou toho primárního statku (např. znečištění země, vzduchu, těžba) a nebo někdo kdo za práci v hodnotě 1000 plechovek fazolí dostane zaplaceno 999 plechovkami fazolí (pak na mě takových lidí musí být zase 1000 :-), což je ale opět neefektivní využití toho primárního statku. Je tedy na první pohled v zásadě úplně jedno, jestli budeme mít ten či onen systém. Každý bude nějaký trade-off nějakých přínosů a nákladů, a ta disproporce bude odpovídat míře disproporce mezi schopností se uživit (a do toho prosím zahrňte vše od pěstování plodin i možnost mít tablet a mobil) při dané míře technického pokroku a schopností půdy nás živit. Systémy volné svobody jedince sice nabízejí zdánlivé řešení, ale to pouze připomíná snahu zametání prachu pod koberec - prostě ty problémy se přenesou do více rozdrobeného měřítka. Mimoto, "elity" se - na základě základních člověčích pudů - začnou budovat i tehdy, ostatně takhle jsme před pár stovkami tisíc let už jednou začínali, a to, že jsme na tom dnes technicky a poznáním o něco lépe, na tom nic nezmění. Opětovná konverze k dnešnímu stavu je nevyhnutelná.
Co tedy s tím? Už bylo naznačeno výše. Vyzabíjet se, dostat počet potencionálních vlastníků reálného majetku pod takovou hranici, aby jim disponibilní majetek stačil. A ono se i tohle děje.
Jenže i tohle "do konce dotažené" řešení je čistě teoretické, protože i kdyby tady byl jen jeden člověk na celé planetě, tak si asi jednoho dne řekne "a proč já mám jen jednu planetu, když Marťani mají dvě? to je přece nespravedlnost!", takže i když odhlédneme od tohoto úsměvného příkladu a pokud se budeme bavit jen v kontextu uzavřeného ekosystému té naší modré hroudy, co chytla vyrážku jménem "život", ta "nespravedlnost" zde bude vždy. A nebude o schopnějších nebo neschopnějších z hlediska nějakých hodnot založených na vyšších kognitivních funkcích (například jak dobře umím pěstovat obilí nebo jak dobře rozumím elektronice). Bude to o schopnější z toho pohledu, jak na to marketingově přinutíte nazírat ostatní (či přesněji ostatní příslušníky protistrany uskutečnění směny). Podobně, jako ten umělec. To není o takovém tom "všechno je subjektivní". To platí jen zcela všeobecně. Ale v určitý okamžik v určitém uskupení určitá "pravda" platí. U takových neandrtálců, i kdybych tu teorii relativity vymyslel (nebo aspoň pochopil, což se nestalo ani dnes), by mi to bylo na houby. "Bohatý a mocný" bych byl jen kdybych měl větší svaly nebo aspoň větší kyj. Protože tak oni to (asi nejspíš) chápali. Dnes je to jinak. A stejně tak, jako ten s tím větším kyjem pak měl taky předností právo na morek z toho mamuta, tak dnes ti s těmi většími finančními kyji mají právo na to nám najednou za naše penízky poskytnout méně (počítačových) zdrojů (například díky tomu rozvázání hodnoty od konkrétního statku, což je zase jen ta marketingová magie).
Suma sumárum: řešení není ve změně systému, protože všeobecné (systémové) řešení neexistuje (mimochodem, na to už přišli i tvůrci Matrixu). Řešení je na každém jedinci, ale jen pro něj samého!!! Jedno jakým způsobem (dobro či zločin). Jedno za jakého systému. Jedno kdy.

P.S., znáte ten film Noemova archa o potopě světa z produkce Hallmarku? Jak přežila Noemova rodina, zvířata a ... jeden obchodník!? O čem to - byť i jako fikce - vypovídá? Ne, o prohnanosti obchodních ďáblů to není. Ale i v tak skoro dokonalém systémovém řešení, jakým byla potopa světa, se našla skulinka pro šikovného jedince. Žádné zachraňování světa, žádné jen přežití. Prostě korektní a pro něj asi dostatečně "bohatá" existence.

Mrzí mě, že na DIIT vycházejí takové články, které se zaměřením serveru prakticky nesouvisí a ještě jsou v nich prezentovány názory, které si slušně dovolím označit jako naprosto amatérské. Behemot je člověk na svém místě co se týká zdrojů a elektroniky obecně, ale v otázkách jeho názorů na monetarismus a makroekonomii musím bohužel konstatovat, že není ani poučený amatér.

Jako blog by to pro pobavení bylo dobré, jako článek to zásadním způsobem snižuje kvalitu a hodnotu webu. Přitom stačilo napsat dvě tři věty o změně kurzů a vložit jednu tabulku s novým rozdělením zdrojů dle ceny za watt.

Další magorský článek, jak na ddworldu. Tam ten magor alespoň chápe, že spolu nesouvisí čnb a "socani" a uráží je nezávisle na sobě. Tady se všechen tvůj strach a jednoduchý svět v tvém mozku spojil dohromady, takže zvracíš nesmysly o tom jak za všechno můžou žido-bolševicko-homo-a jánevím co všecko. Ještě nezapomeň přidat tu pohádku o tom, jak jsou všechny strany levicové a žádná skutečně pravicová, ta je moje oblíbená.