Nezapomeňte foťák přes noc venku!
To se takhle v úterý 5. ledna února kolem ¾ na 4 odpoledne naskytla zvláštní souhra náhod. Měl jsem po ruce svůj „Šumix“, bylo poměrně jasno a na obloze letělo letadlo níže než obvykle. Přímo si koledovalo o vyfocení. Takže jsem tak učinil, a protože se hned poté přihodily nějaké povinnosti, foťák jsem venku odložil na nejbližší místo. A jak už tak u mě nebývá poslední dobou žádný velký problém, v tu ránu jsem na něj zapomněl.
Včera jsem jej potřeboval k focení nějakých fotek do chystané retro-recenze. Samozřejmě jsem jej nemohl najít. Hledal jsem opravdu důkladně a dlouho, zkoušel jsem i Google, nic nepomohlo. Nakonec se po krátké sněhové nadílce a tradiční terapii mentální projekce posledních zážitků s fotoaparátem moje „šedé muňky bozkové“ srovnaly do toho správného zástupu a já si vzpomněl, kde Šumix zůstal ležet. Cíleně a s mobilem již v režimu fotoaparát jsem šel ven do míst, kde jsem fotil letadlo. A udělal jsem fotku.
Šumix po zmíněném sněhovém polibku vzdáleně připomínal reklamu na příliš dobře vychlazené dia-pivo. Bylo mi jasné, že ten den už žádné fotky pro recenzi nevzniknou. Z foťáku jsem čistě pro klid duše vyndal akumulátorek, foťák položil dříve zasněženou stranou dolů a nechal jej aklimatizovat a vysušit. Po vysušení jsem zjistil, že kromě sněhu jej během těch dvou dní ještě políbil „zadní bradou“ nějaký ptáček.
I zasunul jsem akumulátorek zpět a foťák zapnul. Dle očekávání se probral k životu, už trošku proti očekávání si pamatoval i datum a čas a poslední pozici zoomu. Zdá se, že se mu nejspíše vůbec nic nestalo. První testovací fotka dopadla celkem dobře a vy tak už tušíte, o čem bude příští týden řeč.
V diskuzi kromě vašich tipů, o čem bude příští týden řeč, očekávám i vaše příspěvky k tématu, tedy především co mám očekávat, že za nějaký (případně jaký) čas bude foťák následkem nedobrovolného mrznutí dělat nebo nedělat. Uvnitř je zcela jistě nějaká ta elektronika nestavěná na podobné podmínky, o optice snad ani nemluvě. Že je foťák nyní v pořádku a dělá, co dělat má, neznamená, že se to na něm nějakým způsobem nepodepíše, i když by jistě bylo fajn, kdyby si toho ani nevšiml.