Tedy vlastně věci dvě. Ono totiž od začátku až dodnes a nadále platí, že Retropan 320 nabízí Foma buď ve formě kinofilmu, nebo ve formě listových filmů pro velkoformátové fotoaparáty, od nejmenších 9×12 cm až po největší velký formát 8×10" (cokoli nad tím už bývá označováno jako ULF - ultra large format). Svitek nikde, ač postupem doby mě to vlastně přestalo vadit, maje půl šuplíku v mrazáku zabráno svitky Fomapanu 400.

Co mi vrtalo hlavou stále více, byla ale ta prapodivná skutečnost, že 99 % recenzentů, či prostě lidí, kteří Retropan 320 zkusili, jej nevolali v doporučené vývojce, s Retropanem 320 uvedené Foma Retro Special Developer. Typicky sáhli po všem možném, od Ilfordích/Kodakáckých vývojek až po Rodinal (a pak si mnozí stěžovali na přílišné zrno a jiné věci, což celkově není vůči filmu fér).

Nu, ten první méně důležitý problém jsem vyřešil nedávným nákupem 30,5metrové krabičky Retropanu 320 v podobě 35mm filmu (vystačí na ~18 až 19 kinofilmových špulek o 36 políčkách), což v aktuální akci znamená náklady ~37 Kč na těch 36 políček. Ve srovnání s cenou 100 Kč za 36sn. špulku Retropanu 320 u nejmenovaného velkého prodejce ve Vodičkově ulici je to neskutečně levné, v podstatě to z Retropanu 320 na chvíli dělá nejlevnější černobílý kinofilm na světě (snad nekecám).

Ten druhý problém vyřešil letmý krátký pohled na zadní stranu balení vývojky Retro Special. Tam, kde Fomadon Excel (moje oblíbená energetická variace Fomy na novodobější Kodakácké vývojky, ve které bez potíží volám Fomapan 200 @ 800 či Fomapan 400 @ 1600) jen varuje, že byste jej neměli polykat a lít si jej do očí, obsahuje Retro Special brutálnější soupis varování. První pytlík směsi k rozmíchání vývojky je rakovinotvorný a poškozuje genetický kód. Nemáte si ani potřísnit šaty. No zkrátka ideální zjevně je tuhle vývojku rozmíchávat v super-střežené laboratoři stylem „fly-by-wire“ na co největší vzdálenost, případně vývojku rovnou poskytnout nějaké skupině na Blízkém východě, pokud nemají dostatek chemických zbraní. Ale možná to je ten důvod, proč se lidé téhle vývojce vyhýbají.

Jsem si vědom toho, že borci formátu Josefa Sudka či Ansela Adamse nejspíš tyhle chemické dryáky míchali holýma rukama, aby si o minutu později snědli namazaný chléb se sádlem, ale ti byli ukováni z bytelnějších materiálů než my. Oprašuji tedy slušivé zelené gumové rukavice, roušku na obličej a nějaké to staré oblečení a odcházím do závětří, zhruba 10 až 20 metrů od nejbližší obytné budovy. A přemýšlím.

Přemýšlím jak, resp. kde budu s touto vývojkou vyvolávat, když obě moje vývojnice (Plastimatka i Patterson) netěsní dokonale? Přemýšlím jak to, že Foma vůbec něco takového může prodávat? A jak to, že to může posílat Českou poštou? A není to celé spíše jen EU-humbuk kolem látek, u kterých lidé ze Sudkovy generace prostě svým synům a vnukům říkali, že z téhle lahve se nepije a to stačilo? Nezblbnuli jsme až příliš? Nesnaží se nás EU chránit až příliš, všemi těmi varováními nad věcmi, u kterých stačí jen používat selský rozum?

Retro Special není jediný produkt Fomy - a nejen Fomy - který nese takto drastické varování. Podobné je to s Fomáckou Univerzální vývojkou a se spoustou jiných věcí. Ale dokud budu vídat v obchoďácích slečny a dámy, které bez potíží dají do nákupní tašky vedle sebe lahev přípravku Savo a rohlíky v supertenkém mikroteňáku, z nichž za kasou jeden předají své mrňavé ratolesti, pak jsou možná tahle varování na místě. Kéž by je ale ty slečny a dámy četly…