John Horton Conway byl původem anglický matematik, zabývající se teorií čísel, konečných grup, uzlů, a kombinatorickou teorií her. Nejsem ani v nejmenším matematik a tak se bohužel dopustím zjednodušení, z něhož by on sám asi nadšený moc nebyl: Pro mě to hlavně byl autor celulárního automatu a hry Game of Life - česky nejčastěji jednoduše Život nebo doslovně Hra života.

Hra má velmi jednoduchá pravidla:

• Probíhá na dvourozměrné hrací ploše složené z jednotlivých polí. Každé pole má právě osm sousedů  - dva vodorovně, dva svisle, čtyři úhlopříčně. Každé pole obsahuje živou buňku, nebo je prázdné.
• Každá živá buňka, která sousedí se dvěma nebo třemi jinými živými buňkami přežívá do následujího kola.
• Živá buňka s méně než dvěma nebo více než třemi živými sousedními buňkami umírá a pole se stává v následujícím kole prázdným.
• Každé prázdné pole, které má právě tři sousední pole se živými buňkami se v následujícím kole stává živým.

Jedná se o hru pro nula hráčů, tedy celý vývoj hry je dán pouze tím, jak hrací plocha vypadá (ačkoliv ani to není dogma, viděl jsem i pěkné interaktivní implementace umožňující například v každém kole změnit hráči stav jednoho pole). Prostě vše nastavíte, spustíte program a sledujete, jak se život vyvíjí - buď do doby než vymře, nebo než skončí v nějakém cyklu.

A proč že o tom píšu?

Nevím kde, kdy a jak jste se učili programovat vy. Já to sice metodou pokus-omyl zvládl už na osmibitovém Didaktiku Gama, ale formálně jsem vzdělávání v tomto oboru začal v druhé půli devadesátých let na osmiletém gymnáziu. Začínalo se číselnými soustavami, pokračovalo logickými kreacemi pana Boolea, pak jsme se seznamovali se základními principy algoritmizace a na samotné programování v Turbo Pascalu došlo až někdy v polovině školního roku. A hra Život byla jednou z prvních věcí, které nás nechala vyučující stvořit. Uvedená pravidla jsou dostatečně jednoduchá na to, aby je zvládl pochopit a naprogramovat i začátečník a výsledek po spuštění hned vidíte - hýbe se to, mění, vzniká, zaniká - jedním slovem: nádhera!

(Zdroj: xkcd)

Od té doby jsem si ji cvičně napsal vícekrát - kdysi i jako makro v Excelu - stále znovu mě bavilo, jak tak jednoduché principy umí vytvořit celkem složité chování. Conway je publikoval v roce 1970, první „hry“ hrál tužkou na čtverečkovaném papíru - do počítačů se hra dostala až později a sám autor po čase uvedl že už ji nesnáší, protože zastínila jeho další matematickou práci. Nejedná se přitom žádnou samoúčelnou blbinu, Game of Life stála za rozvojem celulárních automatů, které se uplatňují v celé řadě odvětví výzkumu a simulací.

První zprávy byly založeny na jediném Tweetu, během neděle a pondělí byly ale naneštěstí potvrzeny: John Horton Conway zemřel 11. dubna 2020 ve věku 82 let na komplikace svého již i tak nedobrého zdravotního stavu spojené s COVID-19. Tak jsem si sedl a na jeho počest si to napsal ještě jednou - v assembleru Z80 na počítači ZX Spectrum, blíž už se k sedmdesátým létům přiblížit neumím…

Pokud si chcete přečíst více o Game of Life, pak doporučuji skvělou monotematickou wiki na adrese conwaylife.com a pokud vás zajímá i Conwayovo další dílo, pak je dobré místo web Princetonu a Wikipedie, či její zdroje.