S odchodem Erica Demerse z čela grafické divize AMD po vydání úspěšných Radeonů HD 7000 se konkurenceschopnost začala zhoršovat. Celkem úspěšné byly ještě Radeony Rx 200, zvlášť top model Radeon R9 290(X), ale i ten již dorazil později než by bylo optimální. Řada Radeon R9 Fury přišla s ještě podstatně větším zpožděním a energetickými nároky nad konkurencí. Navíc s naprosto nedostačující nabídkou modelů pro nižší cenové segmenty. To záplatovala generace Polaris, Radeony RX 400. Následovala výrazně zpožděná Vega, opět s vyššími energetickými nároky, navíc již ani nedosáhla na top řadu Nvidie a konkurovala jen nižšímu high-endu.

Za tuto letitou dekadenci byl zodpovědný CEO Rory Read, který bez předložení konkrétní dlouhodobého plánu střídal pouze propouštění, rušení projektů a restrukturalizace. Za celou dobu jeho působení ale nebyl představen jediný plán, jehož cílem by bylo pozvednout grafickou divizi.

Čtyři a tři čtvrtě roku poté, co Read odešel z vedení, došlo k vydání RDNA / Radeonů RX 5000, které jednak působily jako blesk z čistého nebe (vymazaly problémy s energetickou efektivitou i nízkými takty) a především ukázaly, kde byl problém. S RDNA 2 / Radeony RX 6000 se grafická divize dostala tam, kde je nyní - tedy schopná konkurovat i high-endu Nvidie a dalším krokem bude architektura RDNA 3 a Radeony RX 7000, o kterých od leakerů slýcháme již přes rok samé superlativy.

Krom toho, že má tato generace dát AMD prostor k mírnému překonání Nvidie v high-endu (v takové situaci byla grafická divize AMD nebo ještě samostatná ATi naposledy za éry zmíněného Erica Demerse), ale má dosahovat i vyšší energetické efektivity navzdory faktu, že bude stavět na stejném (5nm) procesu jako Nvidia.

Aby těchto superlativů nebylo málo, dozvídáme se, že vlastnosti vzorků Navi 3x přivedly AMD k nápadu vydat 3GHz edici některého z produktů této generace a mít tak první 3GHz GPU na trhu. Zatím nejde o rozhodnutí, spíše o nápad, o jehož případné realizaci mají rozhodnout čipy ze sériové výroby. Zkrátka zda z každého waferu vypadne dostatek tak kvalitních (po stránce dosažitelných taktů a spotřeby), aby na nich bylo možné postavit sériově vyráběnou modelovou řadu.

Podle dosavadních zpráv mají Radeony RX 7000 dosahovat taktů asi o 200-300 MHz vyšších než Radeony RX 6000, takže 3 GHz by byly dosažitelné spíš jako boostová hodnota než jako tzv. game-clock (který může být o 200-300 MHz nižší než boost) nebo základní takt, rovněž o podobné stovky MHz nižší (než game-clock).

Úvahy o 3GHz variantách mohou být jedním z důvodů, proč se objevují zprávy o nejrůznějších výkonnostních posunech oproti současné generaci, které dosahují rozpětí (v extrému) 2,1-2,8×. Vyšší hodnoty se zkrátka mohou týkat oné 3GHz edice, nižší klasické řady. Právě top-model klasické řady by měl dosahovat TDP 375 wattů, přičemž hodnota 450 wattů by se mohla týkat 3GHz edice.

Pokud je řeč o výkonnostních násobcích, objevil se další: Pokud jde o ray-tracing, má výkonnostní posun oproti současným modelům být zhruba trojnásobný.

Pokud AMD v letošním roce uvede 3GHz GPU, bude to k příležitosti uvedení prvního 3GHz CPU, kterým se stalo v roce 2002 Intel Pentium 4. Časově by to mohlo sedět i přesněji než jen na celé roky, neboť Intel vydal 3,06GHz Pentium 4 řady Northwood v listopadu. Vydání Radeonů RX 7000 se očekává právě ve čtvrtém kvartálu. Pokud nápad AMD vyjde, bude přechod od 3GHz CPU k 3GHz GPU znamenat 20 let po stránce času a přechod od 130 nm k 5 nm po stránce procesu. Na druhé straně na 3 GHz nepoběží čip složený s 55 milionů tranzistorů jako Northwood, ale čip obsahující nejspíš přes 50 miliard tranzistorů, tedy o tři řády více.