Je super že autor používa Linux ale v článku chýba obsah

Jéj :-)

Mňa do toho zatiahol môj bývalý hehe. Prva Linux distribúcia bol Slackware 4.čosi nainštalovaný v 200MB súbore(!!!) na 3GB disku s DOSom a Windows 95 kde mala mama účtovníctvo. Zmestilo sa tam aj KDE 1.1 čo už vtedy bol obrovský pokrok v užívateľskej prívetivosti v porovnaní s Windows 95. Trebalo skompilovať jadro na podporu mountovania cez loopback zariadenie. Dnes je asi zriedkavé robiť si vlastné jadro lebo pamať a veľkosť pri bežných inštaláciách nikto nerieši, ale kedysi som to chcela vopchať na 3.5" disketu takže bolo čo najmenšie a zvyšok ovládačov sa naťahoval ako moduly.

Slackware je stále mojou srdcovkou, aj keď už nie je toľko času venovať sa rýpaniu v systéme preto na prácu používam niečo čo viac-menej funguje out of the box. Je to dobrá distribúcia na učenie sa pokiaľ s tým človek zamladi začína, systém má človek plne pod kontrolou. (Príslovie hovorí že keď sa človek naučí robiť s RedHatom alebo Ubuntu tak ovláda RedHat alebo Ubuntu, keď sa človek naučí robiť so Slackware-om pochopí Linux ;-))

Aj keď som sa Linuxu posledných X rokov nevenovala denne, stále som s tým bola nejako v styku - na routeri, v labe, hodnú chvíľu som to používala ako hlavný OS a Windows len na hry než do Ubuntu pridali Unity (hehe v skutočnosti som si poskladala nový počítač a ešte neboli ovládače na chipset a SW raid). Momentálne som sa okľukou cez siete trochu vrátila k Linuxu na plný úväzok keďže pod robotu ktorú robím spadá aj adminovanie. Učím sa robiť s Enterprise distrami a virtualizáciou. Na notebooku mám Mint lebo mnoho vecí pod windows nejde urobiť resp. nie jednoduchým spôsobom. Môj ďalší notebook bude Jabko, chcem to vyskúšať.

Aha, a mám jednu veľmi podstatnú otázku pre autorku, ktorá rozhodne či budeme kamarátky v Linuxe alebo nepriateľky na život a na smrť:

Vi alebo Emacs???

( ;-) )

To je ten nejsmutnejsi clanek, co jsem tu za posledni dobu cetl:o)

diit.root.cz

Někteří pánové očividně nezažívají obdobu pocitů, které mají ženy spatříc muže vařit či žehlit. :)

PS: Pokud má autorka "holt slabost pro ty menší a slabší :-)", pak Microsoftu ten jeho název moc nepomohl, lest prokouknuta. :)

Pekny, ja zacinal o neco pozdeji na Redhatu 6, pak jsem byl taky na Mandraku a Mandrive a pak zpet k Redhatu ale tentokrat na Fedore. No a jelikoz Fedora zacala prasit do systemu Nouveau a ja radeji uzavrene NVidiacke ovladace, tak jsem presel na Ubuntu a jsem na nem skoro dodnes, akorat ne primo na Ubuntu, ale na linuxu Mint. O Mageie jsem slysel, ale nelaka me to, Ubuntu a Mint maji vsechno co chci a neverim, ze by mohlo existovat neco lepsiho. Mimochodem "slabost pro ty mensi" = Mint. :-)
Metro ve Windows 8 je podstatne horsi nez Gnome Shell, uznavam, ze Gnome Shell nemusi sedet kazdemu, je to pro uzivatele predchoziho Gnome jine a nezvykle, ale to je asi tak vsechno. Kdyz jsem poprave prisel k Windows 8, tak jse myslel, ze to vyrvu z elektriky, protoze jsem ani nevedel kde to vypnout. 3-[

O linux jsem zavadil v devadesátých letech při administraci Debianu, který jsme tehdy vyfasovali jako firewall, SMTP a proxy server. Vzhledem k nešvarům při použití vytáčeného připojení k internetu a nekomfortního prostředí pro tvorbu dynamických webových stránek jsme tehdy nakonec přesedlali i s těmito službami na platformu Microsoftu. Poté jsem vždy co dva roky vyzkoušel na samostatné partišně nějaký ten Linux nainstalovat (v novém tisíciletí včetně svého tehdy velmi oblíbeného simulátoru IL2 pod Wine, kde údajně funguje všechno).

Nikdy jsem se však nestal skalním Windows uživatelem ma zarytým odpůrcem Linuxu. Na rozdíl od autorky článku vím, že operační systém je jen nástroj. Nic víc. Mohu jej použít, jako základ pro používání aplikací, ve kterých pracuji, ale nemohu mít k operačnímu systému citový vztah, nikdy s ním nepůjdu na pivo, ani s ním nikdy nebudu mít děti. Je to prostě stejná věc, jako pro zubaře křeslo pro pacienty nebo pro stavební firmu bagr.

Vzpomínky z článku na léta dávno minulá mi však připomněla dobu, kdy jsme v diskusích nalézali doplňující informace k článkům; ano diskuse tehdy měly větší informační hodnotu, než článek, i když tomu tak nebývalo automaticky. Bohužel se s penetrací internetu mezi běžné uživatele diskuse staly žumpou, cdr.cz/diit.cz (stále nechápu toto rozdělení, oba weby vnímám jako jeden) nevyjímaje.

Díky za článek, snad diit-cdr zveřejní více takových.

Já jsem začínal až před pěti lety a to mně bylo třicet. Bylo to hnědé Ubuntu v dualbootu s Windows XP. Nebylo to pro začátečníka vždycky lehké, ale s kratší odbočkou k Mintu jsem u Ubuntu zůstal dodnes. Akorát že teď už ho mám jako jediný OS (v LTS verzi) na SSD s tím, že Windows 7 mám ve Virtualboxu a pouštím si v něm Lightroom 4. Doma mám i staršího a dosud používaného iMaca, v práci Windows XP a na tabletu Androida. S autorkou bych se asi shodl, že o novějších Windows vím prd a vlastně se mi je ani moc poznávat nechce. Vždycky když v těch virtualizovaných W7 hledám nějaké nastavení, tak z toho kvetu.

Tak mam hodně podobnou zkušenost jako autorka - stejně Red Hat přes Chip cd, to bylo jen na pokusy, pak také Mandrake, ten mi šel podstatně lépe, dokonce jsem po několika pokusech nainstaloval ovladače grafiky a pak UT2004. Uf to byl výkon, než jsem rozchodil tyto dvě věci tak uplynulo několik hodin - co se řešilo ve windows několika kliknutím myši a potvrzením EULY, tak v linuxu se věci řešily strašně zdlouhavě po všech možných oklikách, no děs, ale výsledek byl uspokojivý, běhalo to.
Jenže po pár týdnech jsem si uvědomil že onen linux mám vlastně jen na okrasu a bootuji do něj málokdy, takže šel zase pryč. Ještě párkrát jsem se k experimentům vrátil, ale výsledky byly bohužel dosti tristní, tak jsem toho zase nechal. Možná vyzkouším novou Mageiu nebo další Ubuntu, ale momentálně je linux pasé.

Prvni den pouziti Linuxu se da prece najit v prichozi poste, podle prvni zpravy - ne?

Pěkný zápisek.

Jsem na tom dost podobně. Střední škola Chip 05/00 a SuSE Linux 6.4. Chip jsem začal odebírat v 12/99, takže mě předchozí CD RH nejspíše minulo. Ale se slzou v oku vzpomínám na BeOS, též díky Chipu).

Linux mě uchvátil už jen tím, že jsem v něm nic neuměl. :-) Čekalo na mě totálně neprobádané území a to já rád. Několik měsíců (možná něco přes rok) jsem měl pouze textový terminál (xka mi nejela z důvodu HW -- nějaká skládačka ze starých komponent, co mi kdo daroval) a považuji to za obrovský přínos a i dnes beru grafické prostředí jako něco navíc, co není nezbytně nutné (ale to je spíše profesionální deformace, než objektivní informace).

Potom už to šlo ráz naráz. Univerzita (od 2001) a Linux (Debian Potato) + LaTeX + Scheme, takže jsem si k Linuxu a Unixu obecně přičichl ještě důkladněji (za což moc děkuju Vilémovi Vychodilovi). To už bylo jasno, od té doby jsem s linuxem stále. Od roku 2006 i profesionálně.

Takže před 13 lety nesmělé počátky, před 11 lety akademické prostředí a před 7 lety počátek profesionální "kariéry".

S tím nesmyslným "krabičkováním" na linuxáky, windowsáky apod. též nesouhlasím. Co jsem, Linuxák? Windowsák? IOSák? ROSák (omlouvám se Janovi ;-))?

Neverim autorce clanku nekolik veci ale asi nejvic neverim ze nikdy nevidela w7 a zna je pouze z foto ! A nebo nechodi ven a sedi pouze u sveho pocitace a vsechny kamaradi co ma presvedcila ze linuch je nej a ze hry hrat jsou onicem tak je vsechny presvedcila o prechodu k linuchu. No muj nazor je jak sem uvedl na zacatku - neverim autorce nekolik tvrzeni co uvadi v clanku nebo co to je.

Další Anička ve světě Linuxu, výborně :-)

Stejně jako autorka jsem začínal na Red Hatu 5 (tehdy to byl myslím 5.2) a výchozím prostředím myslím bylo KDE - ostatně od té doby jsem mu zůstal věrný.
Stejně tak jsem měl krátkou zastávku s Mandrakem, ale RPM mi nikdy nepřirostlo k srdci (zvlášť vzhledem k problémům na RH8), tak jsem přešel na Debian. No a teď už roky Ubuntu, respektive Kubuntu, protože jsem za tu dobu zpohodlněl ;-)