Krátce po vydání Radeonů HD 7000, první generace GCN, rozhodl kdosi z tehdejšího vedení AMD pod hlavičkou Roryho Reada o tom, že grafickou divizi stačí financovat tak, aby vyvíjela architektury pro integrovaná řešení, které se využijí i sem-tam pro nějaké to desktopové GPU. První generace GCN tak zároveň byla poslední, která vznikla plně v „původním režimu“.

Krátce po jejím vydání následovalo propouštění a omezení rozpočtu. Krátce poté odešel z pozice šéfa grafické divize Eric Demers, který ve společnosti pracoval od dob vývoje Radeonu 9700 (PRO). I pro něj tato rozhodnutí musela být překvapením, neboť ještě před jejich zveřejněním v rozhovoru s šéfredaktorem Anandtechu nadšeně hovořil o budoucích grafických plánech v AMD. K tomu ale už nedošlo. Po jeho odchodu fungovala nějakou dobu grafická divize „samospádem“.

Vývojové cykly nových generací se prodloužily (bylo méně lidí), podfinancovaný vývoj si nemohl dovolit ambicióznější změny a počet grafických čipů vydaných za generaci byl seškrtán. Druhá generace GCN namísto tří hlavních modelů (a dalších doplňujících) byla seškrtána na dva hlavní (Hawaii a Bonaire). Novým šéfem grafické divize se stal John Gustafson, původem z Intelu. Ten se však u AMD dlouho neohřál (není známo, že by vydal nějaké zásadní rozhodnutí) a společnost opustil.

Mezi tím probíhal vývoj třetí generace GCN, která se opět omezila jen na dva čipy - Tonga a Fiji. V důsledku absence fungujícího vedení došlo k různým paradoxům. Například GPU Tonga bylo vyvinuté jakožto GPU Hawaii s doplněním nových technologií - chybělo už ovšem rozhodnutí, že s implementací delta komprese a příchodem rychlejších pamětí pomine v tomto výkonnostním segmentu potřeba široké 384bit sběrnice. A tak jádru fyzicky zůstala drahá 384bit sběrnice, z níž ovšem byla využita jen 256bit část, přičemž zbývající křemík zůstal ležet ladem a jen prodražoval výrobu.

Čtvrtá generace GCN na tom po stránce financování zřejmě nebyla lépe, opět bylo stanoveno, že vzniknou jen dvě GPU, které stejně jako u druhé a třetí nahradí jen ty nejstarší části portfolia. Jako byl s druhou generací GCN vynechán mainstream a třetí low-end, tak se čtvrtou (Polaris) logicky vypadl high-end.

Mezi tím se šéfem grafické divize AMD stal Raja Koduri, který pracoval již na pozici šéfinženýra ATi. Tomu se podařilo přesvědčit novou CEO společnosti, Lisu Su, že rozhodnutí předešlého vedení bylo chybné a bez znovurozšíření vývojového týmu a adekvátního financování není možné situaci grafické divize stabilizovat. Během posledních let se hardwarový a softwarový tým začal opět zvětšovat, v současnosti už je srovnatelný se situací před čistkami v roce 2012.

Zdá se, že Vega bude od této doby první architekturou, na které vzniknou čipy pro všechny tři klíčové segmenty - high-end, mainstream i low-end. GPU Vega 10 pro Radeon RX Vega 56 / 64 již představené bylo. Dokumenty regulačního úřadu EEC ale odhalily, že je v plánu také GPU Vega 11 (o tom už se pár zmínek objevilo) a dále Vega 12. Zatím nemáme k dispozici žádné nové údaje o tom, který z čipů bude výkonnější, nebo kdy budou dostupné.

Starší zprávy hovořily o GPU Vega 11 jako o náhradě generace Polaris, takže by mohlo jít o nový mainstreamový produkt. Pro Vegu 12 by pak zůstala low-endová pozice, snad jako náhrada Radeonů RX 460 / 560. Je však možné, že toto GPU bude alespoň dočasně exkluzivním produktem pro Apple, podobně jako tomu bylo u Polaris 11, která byla v plně aktivní konfiguraci dodávána v prvním roce výroby exkluzivně Applu.