Copyright © 1998-2026 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2026 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Zastoupím dnes výjimečně Karáše a poukážu na opětovné vítězství Apple siliconu.
Intel 285k?
https://www.cpu-monkey.com/en/cpu_benchmark-cinebench_2026_single_thread
Já bych vyzvednul 9800X3D.
Kdy I přes mizerný takt 5,2GHz podává lepší výkon než 9700X na 5,5GHz.
Dorovnává 14900KS který dosahuje o 1GHz vyšší frekvence.
To se těším na 9850X3D
A to kua hodně.
Už za týden?
no jestli je to jak pises dole a cinebench si sam ridi afinitu (blbe), tak to proste nemusi bezet na tom jadru co zvlada 5,5ghz..
Ty rozdíli zas nejsou tak velký.
V mém případě (5800X3D).
MT 8/16 3300pts 4,1GHz allcore
SC 1/2 440pts 4,3GHz core0
ST 1/1 330pts 4,4GHz core6
Allcore bylo v defaultu na 4,2GHz ale po tom co jsem zkrotil hučení ventilátorů to kleslo na 4,1GHz.
Možná by to chtělo undervolt....
Ale jak píšu, 100MHz není velký rozdíl.
Hmm měl bych se podívat, jak mi vlastně boostuje 9700X. Nikdy jsem to neměřil.
Skoro úplně zbytečné. Tak jak to bylo doteď to bylo v pořádku. Chci znát výkon jednoho vlákna a pak už jen výkon všech dostupných vláken ve kterém je výkon jednoho jádra (tedy u některých procesorů 2 vlákna) již obsažen. Jen v tom bude větší bordel.
Výkon dvou vláken jako k čemu? To bych si mohl vymyslet, že chci znát výkon 3 vláken, protože takový výkon nejlépe využívá většina SW a díky všelijakým neprůhledným turboboostům je v něm zmatek a tudíž nejde jen zhruba odvodit výpočtem.
>> Skoro úplně zbytečné.
(Téměř) úplně mimo.
Procesory od AMD nejsou jediné, které umí SMT.
O něco horší HT bylo i v procesorech Intel (až do 14th gen) a prý se má opět vrátit.
A pak jsou procesory, které mají SMT4 nebo i SMT8.
A tam už je rozdíl 1T vs 1C větší než chyba meření.
>> To bych si mohl vymyslet, že chci znát výkon 3 vláken ...
Postačí nastavit afinitu.
Uživatelé Intel CPU 12+ gen už jsou na to zvyklí.
Nastaví afinitu pouze na P-cores (pro hry) nebo pouze E-cores (pro cokoliv na pozadí, aby jim to nekazilo výkon her).
Jenže ty procesory co mají SMT4 nebo SMT8 nejsou tímhle benchem podporované, takže další argument pro to, že měli zůstat na jednoduchém rozdělení "co nejmenší část (tedy 1 vlákno) a co největší část (všechna dostupná vlákna a tedy i jádra)". Většina uživatelů těch intelovských zmetků ani neví, co je to velké a malé jádro, natož pak aby znali pojem afinita. A většina z té zbývající menšiny co to zná, na to kašle nebo to nastavovat nemůže.
Výkon dvou vláken ve skutečnosti skoro nikoho nezajímá, protože to je už vícevláknový výkon, kterého je stejně jako vícejádrového výkonu dostatek. Nakakat hodně malých jader umí každý jouda, ale špičkový výkon na jedno vlákno je na vývoj hodně drahý, takže ho umí jen pár subjektů.
Raději bych měl v PC jen dva moderní atomy než jedno velké jádro s SMT/HT, ale to je jen teorie, protože moderní procesory začínají na 4 atomech nebo 2 velkých jádrech - i pro tento případ zbytečné vylepšení benche.
"(Téměř) úplně mimo."
tak mi řekněte kde využijete výkon jednoho jádra? K čemu vám ta informace je?
nebo používáte nějaký software oc využívá jen jedno jádro (vdě vlákna) ?
Výkon jednoho vlákna říká něco o tom, jak dokáže procesor dělat neparalizovatelné procesy.
Výkon celého procesoru zase maximální výkon.
Přínos SMT je už vidět ve výkonu celého procesoru.
'' tak mi řekněte kde využijete výkon jednoho jádra? ''
'' Přínos SMT je už vidět ve výkonu celého procesoru. ''
no, neni.. tyhle benchmarky totiz vytvarej mylnej dojem, ze programy bud zvladaj pracovat s jednim vlaknem nebo jsou paralelizovatelny a pak perfektne vytizi vsechno.. realita je ze vetsina softwaru je nekde mezi.. zatezi co vubec nejdou paralelizovat je malo a stejne tak zatezi ktery perfektne skalujou je par.. v pc ma ht delsi historii nez vicejadrovy cpu, takze optimalizace pro smt jsou starsi a rozsirenejsi.. navic u smt obe vlakna sdilej stejnou cache.. takze ten test reprezentuje, cemu se leta rika light threaded workload…
Kdo u ligh threaded workload rozhodne o tom zda je pro běh (dosažitelný výkon) aplikace výhodnější dvě vlákna provozovat na jediném core, nebo na více jádrech sdílejících až L3?
Dám tu stejnou otázku, ale upravim jí aby jste jí správně pochopil:
Tak mi řekněte kde využijete výkon jednoho jádra, neboli aplikaci či proces na pozadí kterej upřednostní 2 vlákna na jednom jádře a ne random (2 vlákna na dvoujádrech)?
Já přeci netvrdím že aplikace vždy využívá buď jedno vlákno a nebo všechny dostupné, to jste si domyslel sám.
Kdyby jste chtěl opravdu testovat výkon kterej využijete v aplikacích, tak by jste si vždy musel zjistit kolik vláken daný program dokáže využít, a poté omezit počet vláken v benchmarku, ale nevypínat jádra tak aby si sám například windows scheduler dokázal vybrat jaká vlákna využije, ať už "plnohodnotná" či ty z SMT.
Ale takové testy by zabrali mnoho času a stejně je výkon v každé aplikaci trochu jiný takže by to nemělo moc smysl, tyto benchmarky jsou pouze orientační.
Jediné, kde vidím přínos této možnosti je jak tady psal waleed:"Když se někdo snaží porovnat architektury a jejich IPC. Tak to může být dobrý nástroj.
Protože nenarazí na TDP."
'' Já přeci netvrdím že aplikace vždy využívá buď jedno vlákno a nebo všechny dostupné, to jste si domyslel sám. ''
sorry, ale veta:
'' Přínos SMT je už vidět ve výkonu celého procesoru. ''
rika neco jinyho.. prinos smt je videt na vykonu celyho procesoru teprve pri splneni rady podminek a vejs jsem vysvetlil, ze takova situace casto nenastane..
'' Tak mi řekněte kde využijete výkon jednoho jádra, neboli aplikaci či proces na pozadí kterej upřednostní 2 vlákna na jednom jádře a ne random (2 vlákna na dvoujádrech)? ''
no prinos smt (dve vlakna na jednom jadre) proti jednomu vlaknu na jednom jadre je treba i energetickej.. se smt je na zen5 energeticka efektivita o 20% lepsi:
https://diit.cz/clanek/jak-je-ve-skutecnosti-s-htsmt-energetickou-efekti...
coz je treba v mobilnim segmentu dost podstatna vyhoda.. kdyz system jede v idle, je lepsi mit procesy na dvou vlaknech jednoho jadra nez na dvou vlaknech dvou ruznejch jader, protoze probuzenim dalsiho jadra roste spotreba..
Zase si domýšlíte, já nikde nepíšu že není žádný prinos SMT.
Já se ptal kde využijete striktně využití pouze jednoho jádra, ale dvě vlákna.
Vy odpovídáte na úplně jinačí otázku než jsem napsal.
> realita je ze vetsina softwaru je nekde mezi..
S tim souhlasim, nicmene..
> takze ten test reprezentuje, cemu se leta rika light threaded workload
... se obavam ze nikoliv. Za prvni, "light threaded" je silne nedefinovany pojem, muzou to byt dve vlakna, ale pokud mas 16C/32T procak tak i 4 vlakna jsou "light threaded". Za druhe - a to hlavne - vetsina CPU scheduleru v operacnich systemech dnes funguje tak, ze bezici vlakna prirazuji nejdriv ruznym fyzickym jadrum, az kdyz dojdou fyzicka jadra, zacnou prirazovat tem "virtualnim" SMT jadrum. Takze te zklamu, tenhle test NEreprezentuje realne chovani dvouvlaknoveho programu na soucasnych OS.
Podle me je to uzitecne jenom na porovnani konkretnich implementaci mikroarchitektur. Tj treba vykon (nebo efektivitu) konkretniho x86 jadra vuci konkretnimu ARM jadru. Jinak je to zcela k nicemu. Realne chovani programu a scheduleru ten test neodrazi, a dopocitat z toho neco jako vykon 4 vlaknoveho programu z toho nelze - za prvni Turbo 2 jader bude jine jako 1 jadra, za druhe 2 jadra se budou delit o L3 cache a propustnost pameti.
Výjimečně souhlasím, jakkoli chápu snahu o porovnávání pindíků, tedy pardon, v tomto případě jader.
Obecně aplikace buďto paralelizovat umí (dokáže využít výkon všech jader/vláken nebo obecně velkého množství, např. 16 nebo 32 apod., ale málokdy pouze malého, třeba "jen 4", "jen 2"), anebo neumí a pak nás tak jako tak zajímá výkon jednoho vlákna.
Tohle srovnání výkonu jader, tedy vezmu všechna vlákna jednoho jádra a zatížím je, je čistě teoretické. Ano, řekne mi to něco o schopnostech jednoho jádra, ale v praxi, jak jsem zmínil, buď využiju všechny, nebo jedno. Ten výsledek jednoho jádra ani nejde nějak smysluplně uchopit, protože procesory obvykle boostují jinak při zatížení malého množství jader (obvykle jednoho) a jinak při zatížení většího množství jader a kolikrát i jinak při zatížení všech jader. Čili já si ani nemůžu říct "znám výkon jednoho jádra, tak když jich budu mít 16, bude to zhruba 16násobek.
Nezkoušel jsem to (nemaje příslušný procák), ale počítám, že CineBench nerozlišuje při testování výkonu výkonnější a úspornější jádra, takže výsledkem testu jednoho jádra jako celku je v případě procesoru s vícero typy jader co?
Nebo rozlišuje a pak umí ukázat výkon každého jednotlivého typu jádra zvlášť?
Výjimečně souhlasím, jakkoli chápu snahu o porovnávání pindíků, tedy pardon, v tomto případě jader.
Obecně aplikace buďto paralelizovat umí (dokáže využít výkon všech jader/vláken nebo obecně velkého množství, např. 16 nebo 32 apod., ale málokdy pouze malého, třeba "jen 4", "jen 2"), anebo neumí a pak nás tak jako tak zajímá výkon jednoho vlákna.
Tohle srovnání výkonu jader, tedy vezmu všechna vlákna jednoho jádra a zatížím je, je čistě teoretické. Ano, řekne mi to něco o schopnostech jednoho jádra, ale v praxi, jak jsem zmínil, buď využiju všechny, nebo jedno. Ten výsledek jednoho jádra ani nejde nějak smysluplně uchopit, protože procesory obvykle boostují jinak při zatížení malého množství jader (obvykle jednoho) a jinak při zatížení většího množství jader a kolikrát i jinak při zatížení všech jader. Čili já si ani nemůžu říct "znám výkon jednoho jádra, tak když jich budu mít 16, bude to zhruba 16násobek.
Nezkoušel jsem to (nemaje příslušný procák), ale počítám, že CineBench nerozlišuje při testování výkonu výkonnější a úspornější jádra, takže výsledkem testu jednoho jádra jako celku je v případě procesoru s vícero typy jader co?
Nebo rozlišuje a pak umí ukázat výkon každého jednotlivého typu jádra zvlášť?
https://diit.cz/clanek/cinebench-2026-po-5-letech-cekani-testuje-skutecne-jednojadrovy-vykon/diskuse#comment-1524979 +>> Obecně aplikace buďto paralelizovat umí (dokáže využít výkon všech jader/vláken
>> nebo obecně velkého množství, např. 16 nebo 32 apod., ale málokdy pouze malého,
>> třeba "jen 4", "jen 2"), anebo neumí a pak nás tak jako tak zajímá výkon jednoho vlákna.
Nejčastější je spodní extrém (1 vlákno). Buď z čistě matematických důvodů, nebo jako dědictví minulosti, kdy se to jinak nepsalo.
Pak jsou věci, které se povedlo paralelizovat. A využíjí tolik vláken, kolik se jim povolí.
Ale jsou i věci, které už jsou napsané pro jedno hlavní vlákno s tím, že některé úkoly dedikují na další vlákna. A tak máme aplikace, kterých běh se zlepší s >1 vláknem, ale nemusí využít všechny logické procesory v CPU.
Možná je jich i více než těch "masivně paralelizovatelných".
Většina her jede lehký MT.
Do 8 jader.
A taky CAD apliace. Jako Revit.
Právě že těch aplikací co umí jet masivně paralelně až tak moc není.
CB 2026 při testu SC (Singl Core) nastaví afinitu na core0 + core1
Což v mém případě (Ryzen 7 5800X3D) nejsou preferovaná jádra.
Takže o nějakém boostu si můžu nechat zdát.
I kdyby náhodou to byla preferovaná jádra, tak veškeré boosty docela rychle zastaví teploty.
Tohle se opravdu nepovedlo.
Jen se to vzdaluje od reálné zátěže.
Což je největší přínos Cinebench.
Naštěstí tam nechali MT. Který jediný mi dává smysl.
EDIT:
ST (Singl Thread) skáče mezi core4 a core6.
PS:
Během testu si cinebench.exe ukousne 8GB RAM.
Ano, v jednoduchosti je krása a tohle vylepšení je jen složitý bordel s mnoha možnostmi dostat se k hausnumerům.
Problém nejsou numera.
Čísla nelžou.
Problém jsou lidi, kteří je špatně pochopí.
Běžně se zaměnuje ST a SC.
Když se někdo snaží porovnat architektury a jejich IPC. Tak to může být dobrý nástroj.
Protože nenarazí na TDP.
Pak tam ještě chybí srovnání jakého výkonu se dosáhne při běhu dvou vláken na dvou jádrech. Ten bude patrně vyšší než trápení na jednom core(+SMT). Využívat vykonově výhodně pro běh dvouvláknové úlohy právě jedno jádro bude mít smysl pouze v situacích, kdy profit s L1/L2 cache-hit-ratio bude rozhodující.
Být Apríla myslel bych si, že si to ST/SC no-x vymyslel v rámci vyrovnávání se s tím, že Apple Silicon má dlohodobě nejvýkonější single thread řešení, o IPC ani nemluvě.
No, nemuzes srovnavat IPC RISC a CISC architektury. Anebo, pokud to chces srovnavat, tak co srovnat IPC Apple Silicon s IPC na urovni mikroinstrukci realne implementace x86? Tedy srovnavat srovnatelne.
A proč by ne, ve stejné úloze? Na 1GHz taktu má Apple M4 vyšší singlethread score v CB 2025 než cokoli x86_64. O desítky procent.
Na první pohled to tak vypadá.
V článku je dobře vysvětleno proč tomu tak je.
Plus je třeba připočítat lépe optimalizovaný OS.
A z nějakého důvodu právě CB vychází dobře pro M5. (Výsledky M5 už jsou v odkazu co posílal Majklos)
Takže na druhý pohled už se rozdíl ztrácí.
AMD bude muset se ZEN 6 šlápnout na plyn.
Na trh se dostane už letos.
Takže mají šanci.
Srovnat takty na 1GHz a porovnávat IPC je dost daleko od reality.
Smaže to rozdíli v efektivitě.
Chtělo by to ještě přidat informaci o spotřebě.
A do toho zase kecá výrobní proces.
A když jsme u výrobního procesu, tak je třeba taky zdůraznit výrobní náklady.
Apple to vyladil pro běh na baterku. Takže na nízkých frekvencích se to chová velmi dobře.
Ale vůbec neřešil výrobní náklady.
Ten malý úsporný ARM je najednou 2x větší než CCD Ryzen.
Pokud se odečte iGPU a NPU z M4 SoC (celé údajně okolo 110mm2) jsou rozměry zbytku patrně srovnatelné s chipletem Ryzenu (jež navíc část funkcionality řeší v IOD).
https://www.reddit.com/r/hardware/comments/1djdnn5/m4_die_shot/
Ryzen 4nm
M4 3nm
Takže M4 má k dispozici víc tranzistorů a lepší takty.
Bylo by divné kdyby M4 byla stejně rychlá jako ZEN 5.
Lepší takty v ST? Vždyť M4 Pro má max. takt 4,5GHz, proti Ryzenu s jeho 5,6GHz. To je rozdíl 20% ve prospěch Ryzenu.
Však právě to je ten paradox.
Kvůli kterému nemá smysl srovnávat architektury na stejném taktu 1GHz.
Je to taková divná věc.
M4 má lepší proces a přesto má horší takty.
Proč?
Kvůli tomu že je navržená pro mobilní nasazení?
Na stejném taktu má sice lepší výkon. Takže má lepší IPC.
Ale nedosáhne na takty které zvládne x86.
V CB to nevadí protože optimalizace pro MT je extrémní. Ale většina ostatní zátěže profituje z vyšších taktů.
Apple udělal parádní kus práce.
Ale ekonomicky by neměl šanci, kdyby neměl vendorlock.
Chiplety jsou cenou nepřekonatelné.
Tomu jeden ohromný monolit nemůže konkurovat.
Dosažené vysoké takty x86_64 nebyly dostatečně vysoké. Nejvyšší ST score drží Apple Silicon a nikoli x86_64(AMD) architektura. Skórem 667 vůči 567 a to navzdory o 20% nižšímu taktu. Vyjádřeno v IPC tedy náskokem více než 40%.
Takže asi můžeme historickým srovnáním říci, že dnešní ARM64 a AMD64 architektury z hlediska IPC jsou vůči sobě jako Ryzen s Buldozerem. :-P
Přestantě stále dokola točit blbosti.
Ryzen přidal 62% IPC proti Buldozeru.
IPC znamená že srovnáváme na stejném taktu.
A v tomto případě to znamená že můžeme srovnávat i když jsou na jiném procesu.
Protože potenciál x86_64(AMD) architektury je stejný.
M4 na 4nm by měla takty ještě nižší.
Protože Apple architektura nedovoluje vysoké takty.
Je to jeden jediný test kde se takto applu daří.
Navíc v nereálné konfiguraci.
Spotřeba M4 při zatížení jednoho jádra musí být extrémní.
Když MT vypadá takto:
https://www.cpu-monkey.com/en/cpu_benchmark-cinebench_2026_multi_core
M3 32Core má stejný výkon jako 16Core ZEN 5.
M4 16C má stejný výkon jako mobilní 55W ZEN 4 (AMD Ryzen 9 7945HX3D) 16Core.
Takže ano. M4 podává bombastický výkon.
Ale za cenu velkého počtu tranzistorů a s tím přímo úměrně roste spotřeba.
Takže efektivita i abslotní výkon nejsou tak bombastické.
Protože CPU rychle narazí na TDP a musí snižovat takty.
Furt to je slušný výkon. Je to srovnatelné. Takže Apple odvedl skvělý kus práce.
V tuto chvíli jsou díky M5 zase o kus dál.
Díky novější architektuře a modernějšímu procesu.
Uvidíme jak si povede M5 proti ZEN 6 který vyjde letos.
Věřím že se karta otočí.
GPU (Radeon PRO W7600)
19 823 pts
CPU (TR 7945WX)
MT 12/24 6039 pts
SC 1/2 574 pts
ST 1/1 434 pts
MP ratio 13.91 x
Běží mi tu spousta věcí na pozadí. Takže výsledky jsou malinko horší.
i5-12400 (IGPU)
CPU: 6/12 2846 pts
SC: 517 pts
ST: 397 pts
MP ratio: 7,17×
Na pozadí nešlo prakticky nič.
Uff to jsem rád že mi to někdo změřil, se mi to nechtělo stahovat/instalovat..
A 12400 má skoľro polovičního pinďoura co 12C/24T ThreadReaper jo??
Tož dobré to máme .. :)
Procák za patnáct stovek
Nic se neinstaluje.
Stáhneš 2,5GB .zip.
Rozbalíš.
Spustíš.
Ale do minuty to nebude. A ak užívateľ nechce test absolútne ovplyvniť, nemal by tú dobu ani myšou pohnúť.
Blbost.
Myší nesmíte hýbat když se pokoušíte o rekord.
Jste nepochopil smysl toho testu.
Správná renderovací stanice myš nemá.
A rozhodně neběží minutu, ale často i několik dní.
Během testu klidně můžete číst diit.cz.
A hýbat myší jak chcete.
To 1% výkonu nebude poznat.
Jestli máte dost RAM. 8GB je málo i na samotný test. 16GB je tak akorát pro OS+CB+jeden tab s diit.cz.
Já render nedělám. Test používám k tomu abych ověřil jak PC funguje pod zátěží.
Během testu sleduju HWINFO a správce úloh.
Výsledky jsou pomůcka abych ověřil že vše funguje správně.
Jestli máte jednodušší způsob, tak sem sním.
Docela dobrý je https://silver.urih.com/ ale ve Firefoxu nefunguje. Tváří se že běží, ale jede na půl plynu. Takže to je nanic.
V chrome sice zatíží CPU na 100% ale čísla se těžko porovnávají.
Jsem přeměřil CPU bez hýbání myší a je to 1 až 2%
MT 6090
SC 583
ST 444
No šak jó.
Ty starší Cine mám
Těm starším Cine stačí nastavit afinitou core0+core1 a budou dělat to samí co SC 2026.
Jen čísla těžko s někým porovnáte.
Jj já to asi nepotřebuju ani porovnávat, ani nějak měřit “část” procesoru
Problém s nastavením afinity u CB je, že pokud to nastavíte před spuštěním samotného testu, poběží test, jak se Windows zrovna rozhodl.
CB spouští test jako nový proces, který nedědí nastavení. Musí se to nastavit až po spuštění. A to samozřejmě ovlivní výsledek. Pokud nenavolíte alespon 10min zahřívání.
I samotný 1T test není tak úplně 1T. Scheduler z Windows to přehazuje mezi jádry jak hnůj.
Jak tu zaznělo.
Hýbání myší prakticky nemá vliv na výsledek testu.
1T docela odpovídá reálné zátěži.
Přehazování mezi jádry nevadí.
Zkoušel jsem to měřit.
Prehozeni jednou za vteřinu nepoznáte.
Ale boost se vteřinu udrží.
Takže teoreticky máte boost frekvenci po celou dobu testu. Když scheduler funguje správně.
Super test zadarmo pro nás běžné uživatele.
Na profesionální použití to moc není, když dneska profesionální testeři přechází na testování pod linuxem a tohle podporuje jen Windows a nějaký neznámý OS.
Ja som prešiel na UNIX. Škoda, že Cinebenech pre ten OS podporu nemá.
Mi to smysl dava merit 1c/2t, tedy pokud chci zjistit jak jadro funguje pod plnym vytizenim. Pak vidim, ze plne vytizena Nirvana od AMD je vykonnejsi, nez plne vytizene "m" jadro od Applu. Vykon single threadu v tomto pripade je vedlejsi. Nevim, kde bych se dnes prakticky se single threadem potkal.
"Nevim, kde bych se dnes prakticky se single threadem potkal."
Mirda ti to vysvětlí ;-)
https://diit.cz/clanek/socket-am4-zaziva-renezanci-rostouci-zajem-hlasi-...
Nevím co s tím PC dělá.
Mám ubohý ZEN 3 přiškrcený V-cache a Win11 mi chodí svižně :-D
Ale například ScanTailor je čistě ST.
Náhradu nemůžu najít.
Zen3 je nadcasovy. :) Sice aplikace mohou byt jednovlaknove, ale bezi na win/linuxu/jinem modernim os a ten jednovlaknovy neni. To byla moje myslenka, kde se setkam ciste s jednovlaknovym vykonem. Navic sleduju Win11 jak se snazi vse lamat na 4 jadra, pokud si aplikace sama nevezme vic. Mam hru, ktera sverepe sedi na jednom jadru. Jsou to setleri 2 10th anniversary. Z toho jsou win fakt nestastny :D Pro uplnost - je jasne, ze tato dx9 hra nedostatkem vykonu nestrada.
>> Settlers 2
To bylo zábavy :)
Zasadne doporucuji opensource alternativu
Kdo miloval S2, bude milovat toto.
https://www.widelands.org/
Ryzen 5,425Mhz @ 95W
https://ibb.co/Q7YMsSxX
Asi to má raději CUDA
https://ibb.co/M51dM3K1
Spravne by bylo zmerit vysledek pro 1 thread az po dostupny pocet threadu a udelat z toho graf. Teprve pak by slo ty vysledky ferove porovnavat. Ono to vlastne takhle zmerit jde, ale bylo by s tim spousta prace, tak to nikdo nedela.
"Virtualni" jadra se zacnou uplatnovat az kdyz jsou vsechna "skutecna" vytizena, takze ten novy jednojadrovy vykon je podle me jeste vic zavadejici.
"virtualni" jadra.... to vis, to je prave otazka. Pokud sw nebude takto optimalizovany a to si nedelam iluze, ze bude, o to vic chci mit jistotu, ze me jadro HT zvlada na jednicku.
je to zajímavé srovnání proti jádrům, které nemají SMT, jen k tomu chybí spotřeba a plocha chipu aby z toho šlo něco vyvodit o celkové kvalitě daného procesoru.
Na druhou stranu mi to ale přijde jako test udělaný na přání někoho kdo má SMT aby mohl ukázat na ne SMT procesory že jsou vlastně horší a jejich výkon na jádro je lepší... tohle je za mě ale trapné... podstatný je výkon na jedno vlákno, protože aplikace na jedno jádro neexistuje.
SMT je ale super věc jak dostat více výkonu ze cpu s minimem nákladů... Intel se přeci sám přiznal že absence SMT byla chybou - zahodili kus výkonu pro nic.
S těmi 8 GB VRAM to nebude asi tak horké ... nebo se počítá i to, co se přifaří z RAM. Test na mém notebooku prošel a GeForce RTX 3060 Laptop GPU má jen 6 GB.
CtrlV.cz
S těmi 8 GB VRAM to nebude asi tak horké ... nebo se počítá i to, co se přifaří z RAM. Test na mém notebooku prošel a GeForce RTX 3060 Laptop GPU má jen 6 GB.
CtrlV.cz
https://diit.cz/clanek/cinebench-2026-po-5-letech-cekani-testuje-skutecne-jednojadrovy-vykon/diskuse#comment-1525000 +Prečo nejde zmerať IGPU keď tá má toľko RAM koľko chce?
Přiznám se, že nevím, jak to mají dnešní IGPU, nepotřebuji to řešit. Kdysi dávno třeba pro integrovanou GeForce 6100 v čipsetu Nvidia se nastavovalo množství její VRAM v BIOSu (šlo nastavit i tak málo, že driver crashnul). Samozřejmě tenkrát nešlo nastavit 8 GB, když do stroje šly dát třeba max. 4 GB :) (maximum pro iGPU bývalo třeba 512 MB).
Zkusil jsem pustit na mém vraku notebooku ASUS UX430UA s Core i7-7500U, samozřejmě na tom iGPU se úplně odmítne spustit. Na mém Lenovu 16ACH6H se mi nepovedlo ten benchmark spustit jen s integrovaným Radeonem v Ryzenu, vždycky si sáhne na grafiku, i když v systému nastavím, že má používat úsporný integrát, takže jak by si to s ní vedlo, nevím.
Přiznám se, že nevím, jak to mají dnešní IGPU, nepotřebuji to řešit. Kdysi dávno třeba pro integrovanou GeForce 6100 v čipsetu Nvidia se nastavovalo množství její VRAM v BIOSu (šlo nastavit i tak málo, že driver crashnul). Samozřejmě tenkrát nešlo nastavit 8 GB, když do stroje šly dát třeba max. 4 GB :) (maximum pro iGPU bývalo třeba 512 MB).
Zkusil jsem pustit na mém vraku notebooku ASUS UX430UA s Core i7-7500U, samozřejmě na tom iGPU se úplně odmítne spustit. Na mém Lenovu 16ACH6H se mi nepovedlo ten benchmark spustit jen s integrovaným Radeonem v Ryzenu, vždycky si sáhne na grafiku, i když v systému nastavím, že má používat úsporný integrát, takže jak by si to s ní vedlo, nevím.
https://diit.cz/clanek/cinebench-2026-po-5-letech-cekani-testuje-skutecne-jednojadrovy-vykon/diskuse#comment-1525061 +Škoda. Ale odhadujem, že kvôli východzej VRAM, ktorá nie je veľká. Rád by som si porovnal aj IGPU s PEG.
Mne sa to podarilo rozbehať aj na Linux-e (Linux Mint 22), cez "Fľaše" (Bottles). Pridám sem aj screenshoot-y, ale výkon je výrazne priškrtený...momentálne som svoj Ryzen 9900x "presťahoval" do novej skrinky a je zhodené vodné chladenie, čiže je núdzovo na box vzduchovom chladiči z Ryzen 1600 (prepnutý na ECO 65W a max boost do 70 stupňov celzia a ventilátor na silent).
https://drive.google.com/file/d/1A5IJ1MPPNWN-KzV7qCbeG2iZ0KX_8rkT/view?u...
https://drive.google.com/file/d/1yXB505PLFVZ8JxzDUCAXvs-ISHgNkHk-/view?u...
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.