Pro zvukové nosiče asi tohle nemá význam, ale je to dobré vědět. Skoro mě překvapuje, že pro Blu-Ray, kterému se neustále nafukuje kapacita, si jeho představitelé vybrali "jen" Dolby digital. Měl jsem pocit, že dts je považováno za nějak lepší (vetší datový tok). No uslyšíme!?
192Khz je fajn, ale často je u dnes vydávaných SACD a DVD-A jen 96Khz, což bohatě stačí. Skoro bych řekl, že má větší význam rozlišení např. 24bit než zvyšování frekvence, které jen posune nějaké artefakty převodu mimo slyšitelné pásmo. Nevíte někdo jestli je u formátů DVD-A a SACD stále kódováno tím stylem, že nejslabší zvuky mají největší zkreslení?
No a jeden dotaz. Jak je tam ta zkradka MLP looseless, není to náhodou Meridian loosless packing nebo tak nějak? Je tedy psát MLP looselees něco jako psát LED dioda?
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Alan Gavel https://diit.cz/profil/alan
27. 9. 2004 - 08:34https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskusePro zvukové nosiče asi tohle nemá význam, ale je to dobré vědět. Skoro mě překvapuje, že pro Blu-Ray, kterému se neustále nafukuje kapacita, si jeho představitelé vybrali "jen" Dolby digital. Měl jsem pocit, že dts je považováno za nějak lepší (vetší datový tok). No uslyšíme!?
192Khz je fajn, ale často je u dnes vydávaných SACD a DVD-A jen 96Khz, což bohatě stačí. Skoro bych řekl, že má větší význam rozlišení např. 24bit než zvyšování frekvence, které jen posune nějaké artefakty převodu mimo slyšitelné pásmo. Nevíte někdo jestli je u formátů DVD-A a SACD stále kódováno tím stylem, že nejslabší zvuky mají největší zkreslení?
No a jeden dotaz. Jak je tam ta zkradka MLP looseless, není to náhodou Meridian loosless packing nebo tak nějak? Je tedy psát MLP looselees něco jako psát LED dioda?https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuse#comment-99569
+
Zvyšování frekvence má význam. Sice neslyšíš 192kHz, ale u několikáté harmonické se to projeví...
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
jikka (neověřeno) https://diit.cz
27. 9. 2004 - 09:48https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuseZvyšování frekvence má význam. Sice neslyšíš 192kHz, ale u několikáté harmonické se to projeví...https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuse#comment-99610
+
Harmonické se liší (pokud vím) nejen frekvencí, ale i intenzitou. Aby harmonická normálního nástroje dosáhla při vnímatelné intenzitě přes 100Khz mi přijde dost zcestné. Nebo se mýlím?
Tím rozlišením (bity) jsem myslel něco jako různou komprimaci u MP3, ve které se snadno pozná rozdíl, i když je frekvenční rozsah stejný (respektive není, ale to je záležitost algorimu, a pozná se to i v rozsahu, kdy se nemění). To mi přijde snadněji slyšitelné než rozdíly harmonických mezi 96khz a 192khz záznamem, když reprobedny přenesou do 25khz a ty na to stavěné dejme tomu do 50-80khz. Na uplatnění harmonických by možná stačilo i 48khz, ale ty vyšší frekvence posunují nějaké artefakty převodu či kýho výra mimo slyšitelnou / hranou oblast.
Radši bychom tu tuhle diskuzi neměli moc rozvíjet. Už se to asi dělalo mockrát jinde a v prvním příspěvku jsem se možná nechal zbytečně unést a tohle co píšeš jsem tam dal jen na okraj.
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Alan Gavel https://diit.cz/profil/alan
27. 9. 2004 - 10:02https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuseHarmonické se liší (pokud vím) nejen frekvencí, ale i intenzitou. Aby harmonická normálního nástroje dosáhla při vnímatelné intenzitě přes 100Khz mi přijde dost zcestné. Nebo se mýlím?
Tím rozlišením (bity) jsem myslel něco jako různou komprimaci u MP3, ve které se snadno pozná rozdíl, i když je frekvenční rozsah stejný (respektive není, ale to je záležitost algorimu, a pozná se to i v rozsahu, kdy se nemění). To mi přijde snadněji slyšitelné než rozdíly harmonických mezi 96khz a 192khz záznamem, když reprobedny přenesou do 25khz a ty na to stavěné dejme tomu do 50-80khz. Na uplatnění harmonických by možná stačilo i 48khz, ale ty vyšší frekvence posunují nějaké artefakty převodu či kýho výra mimo slyšitelnou / hranou oblast.
Radši bychom tu tuhle diskuzi neměli moc rozvíjet. Už se to asi dělalo mockrát jinde a v prvním příspěvku jsem se možná nechal zbytečně unést a tohle co píšeš jsem tam dal jen na okraj.https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuse#comment-99613
+
zkus si ale třeba jen sinus 10kHz nakreslit digitálně při 44, 96 a 192 jaký dostaneš schody místo suinusu...
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
jikka (neověřeno) https://diit.cz
27. 9. 2004 - 10:11https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskusezkus si ale třeba jen sinus 10kHz nakreslit digitálně při 44, 96 a 192 jaký dostaneš schody místo suinusu...https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuse#comment-99614
+
Souhlasím, nemá cenu to rozebírat, ostatně je to jen můj názor a pravda může být jiná...
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
jikka (neověřeno) https://diit.cz
27. 9. 2004 - 10:18https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuseSouhlasím, nemá cenu to rozebírat, ostatně je to jen můj názor a pravda může být jiná...https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuse#comment-99629
+
2jikka: az na to, ze pri prehravani to prozenes pres kondik a za nim uz zadny schody nejsou. Takze rozdil 00nic.
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
J (neověřeno) https://diit.cz
27. 9. 2004 - 10:21https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuse2jikka: az na to, ze pri prehravani to prozenes pres kondik a za nim uz zadny schody nejsou. Takze rozdil 00nic.https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuse#comment-99630
+
Schody to pak sice nejsou, ale k té původní křivce to má taky daleko.
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
phanatic (neověřeno) https://diit.cz
27. 9. 2004 - 10:29https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuseSchody to pak sice nejsou, ale k té původní křivce to má taky daleko. https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuse#comment-99631
+
Pokud se podívám jen na testy zvukovek do počítače, tak je vidět, že schody jsou při stejné frekvenci výsledkem spíš nekvalitního převodu. V podstatě sám říkáš, že je to půsodně signál 10khz, a pokud jdou schody (peaky) z takového signálu frekvenčně v celém spektru tak není něco v pořádku. Mám pocit,že tu nespojitost signálu (to jsou možná tebou myšlené schody) pak hladí oversampling nebo něco podobného, ne?
No a pak jsem se nechal trochu unést a trochu jsem si popletl vzorkovací frekvenci s frekvencí přenášenou do repráků. Mám pocit, že ta vzorkovací je podle nějakého principu minimálně dvakrát taková jako hraná. Takže ta moje poznámka o 48Khz byla myšlena na přenášené pásmo, což je vlastně 96Khz vzorkovací frekvence. Prostě jsem se spletl. To už stejně většina beden nepřenese, ale umím si představit, že tam bude zakopaná nějaká harmonická frekvence v slyšytelné úrovni. V porovnání s hlavním signálem to asi bude 00 nic, ale hlavně to většinou nebudou hrát ty bedny.
Jinak upřímně přiznávám, že jsem si měl možnost na generátoru vyzkoušet, že slyším tak 16Khz signál. Nevím co si pak mám myslet o takto vysokém frekvenčním rozsahu. Rozdíl CD a DVD-A jsem ale dost zřetelně slyšel. Jenže tam je zase ta vyšší rozlišovací schopnost (bity), která se mi zdá podstatnější, což bylo to co sem tam původně na okraj připsal.
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Alan Gavel https://diit.cz/profil/alan
27. 9. 2004 - 10:46https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskusePokud se podívám jen na testy zvukovek do počítače, tak je vidět, že schody jsou při stejné frekvenci výsledkem spíš nekvalitního převodu. V podstatě sám říkáš, že je to půsodně signál 10khz, a pokud jdou schody (peaky) z takového signálu frekvenčně v celém spektru tak není něco v pořádku. Mám pocit,že tu nespojitost signálu (to jsou možná tebou myšlené schody) pak hladí oversampling nebo něco podobného, ne?
No a pak jsem se nechal trochu unést a trochu jsem si popletl vzorkovací frekvenci s frekvencí přenášenou do repráků. Mám pocit, že ta vzorkovací je podle nějakého principu minimálně dvakrát taková jako hraná. Takže ta moje poznámka o 48Khz byla myšlena na přenášené pásmo, což je vlastně 96Khz vzorkovací frekvence. Prostě jsem se spletl. To už stejně většina beden nepřenese, ale umím si představit, že tam bude zakopaná nějaká harmonická frekvence v slyšytelné úrovni. V porovnání s hlavním signálem to asi bude 00 nic, ale hlavně to většinou nebudou hrát ty bedny.
Jinak upřímně přiznávám, že jsem si měl možnost na generátoru vyzkoušet, že slyším tak 16Khz signál. Nevím co si pak mám myslet o takto vysokém frekvenčním rozsahu. Rozdíl CD a DVD-A jsem ale dost zřetelně slyšel. Jenže tam je zase ta vyšší rozlišovací schopnost (bity), která se mi zdá podstatnější, což bylo to co sem tam původně na okraj připsal.https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuse#comment-99632
+
jikka, phanatic: Podle Nyquista na samplovani 10kHz sinusovky staci samplovaci frekvence 20 kHz. Je jedno, ze kdyz se na to podivas, tak to jsou schody (pri 20kHz jeden prubeh vlastne jsou vlastne jen 2 body), protoze DA prevodnik by mel spravne rekonstruovat puvodni sinusovku (napr. pomoci upsamplingu).
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
tjf https://diit.cz/profil/tjf
27. 9. 2004 - 10:52https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskusejikka, phanatic: Podle Nyquista na samplovani 10kHz sinusovky staci samplovaci frekvence 20 kHz. Je jedno, ze kdyz se na to podivas, tak to jsou schody (pri 20kHz jeden prubeh vlastne jsou vlastne jen 2 body), protoze DA prevodnik by mel spravne rekonstruovat puvodni sinusovku (napr. pomoci upsamplingu).https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuse#comment-99633
+
-Alan-: No, nekvalita CD je dnes dána především tím, že firmy pouští do světa paskvily a né pořádně udělaná CD. I na SACD je ta CD vrstva zmršená a signál oproti SACD vrstvě je o dost horší už jen proto, že tam například dochází ke clippingu. O tom, že by výrobci používali například SuperBitMapping, nebo podobné techniky, aby z CD dokázali vyždímat opravdu maximum, tak to ne, to si můžeme nechat jen zdát. Takže pokud srovnávat kvalitu SACD s CD, nebo DVD-Audia s CD, tak si nejprve to CD z toho SACD/DVD-Audia sám musí pořádně vytvořit, jinak porovnává jablka s hruškama...
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Petr Murmak https://diit.cz/autor/petr
27. 9. 2004 - 11:34https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuse-Alan-: No, nekvalita CD je dnes dána především tím, že firmy pouští do světa paskvily a né pořádně udělaná CD. I na SACD je ta CD vrstva zmršená a signál oproti SACD vrstvě je o dost horší už jen proto, že tam například dochází ke clippingu. O tom, že by výrobci používali například SuperBitMapping, nebo podobné techniky, aby z CD dokázali vyždímat opravdu maximum, tak to ne, to si můžeme nechat jen zdát. Takže pokud srovnávat kvalitu SACD s CD, nebo DVD-Audia s CD, tak si nejprve to CD z toho SACD/DVD-Audia sám musí pořádně vytvořit, jinak porovnává jablka s hruškama...https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuse#comment-99662
+
Petr: S tím, že CDDA vrstva u SACD je nějak programově zmršená, aby vynikla lepší kvalita nahrávky ve vysokém rozlišení, hrubě nesouhlasím. Naopak, co jsem měl možnost slyšet, tak tyhle disky (alespoň ty s klasikou) jsou jedny z nejlépe hrajících CDček vůbec. A tvrdí to všichni, co to měli možnost slyšet.
Jinak ale pochopitelně to, že úroveň zvukové kvality drtivé většiny CD produkce je tristní, musím bohužel souhlasit. Ono na jednu stranu není divu, lidi to stejně (ne)koupí, takže proč cpát prachy navíc do lepšího masteringu ? Na druhou stranu je to ale taky hodně o lidech co ten mastering dělají. Například jedno z nejlepších studií u nás (a možná i v Evropě) produkuje CD, které mají všechny takový charakteristický "nakřáplý" zvuk. A ty rozhodně nelze podezírat z toho, že by neměli dostatečně kvalitní vybavení. Prostě se jim ten zvuk líbí, tak to tak dělají.
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
phanatic (neověřeno) https://diit.cz
27. 9. 2004 - 12:21https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskusePetr: S tím, že CDDA vrstva u SACD je nějak programově zmršená, aby vynikla lepší kvalita nahrávky ve vysokém rozlišení, hrubě nesouhlasím. Naopak, co jsem měl možnost slyšet, tak tyhle disky (alespoň ty s klasikou) jsou jedny z nejlépe hrajících CDček vůbec. A tvrdí to všichni, co to měli možnost slyšet.
Jinak ale pochopitelně to, že úroveň zvukové kvality drtivé většiny CD produkce je tristní, musím bohužel souhlasit. Ono na jednu stranu není divu, lidi to stejně (ne)koupí, takže proč cpát prachy navíc do lepšího masteringu ? Na druhou stranu je to ale taky hodně o lidech co ten mastering dělají. Například jedno z nejlepších studií u nás (a možná i v Evropě) produkuje CD, které mají všechny takový charakteristický "nakřáplý" zvuk. A ty rozhodně nelze podezírat z toho, že by neměli dostatečně kvalitní vybavení. Prostě se jim ten zvuk líbí, tak to tak dělají. https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuse#comment-99680
+
Myslím, že Petr měl na mysli hlavně popík. Pokud můžu říct co znám z hudební knihovny z Brna, tak v poslední době jsou CD docela v dobrém stavu (mastering), pokud je to záměrem vydavatelství. Od některých spolužáku jsem kdysi po jejich pobytu v USA slyšel, že prý jsou stejná CD u nás zvukově horší. To se mi moc nezdá (pokud bych vyloučil mizerné lisování v evropě), ale je pravda, že disky americké provenience měly např. v 1/2 90. let zvuk docela dobrý i u rokových nahrávek (alespoň některé), což byl u nás dost problém.
Zajímavou kategorií jsou reedice. I když jsem slyšel hodně CD s tzv. digitálně remasterovaným zvukem, tak se mi jeví, že teprve od roku 98/99 dál to začíná mít šťávu. S těma CD někdo pracuje a mimo kvalitního zvuku z nich dostane šum (problém např. dřívějších jazzových reedic) na snesitelnou úroveň např. věci od Verve records.
Myslím, že i u nás se některá nová CD dají pochválit za zvuk. Jde sice hlavně o hudbu, ale je fajn když i kapela a zvukař mají zájem na technicky kvalitním záznamu. Slyšel jsem, že sotva se zvukaři naučili pořádně nahrávat formát CD, tak přichází SACD a DVDA. Myslím, že ten kdo chtěl kvalitně dělat CD, tak bude dělat i dobré SACD. Možná ten clipping není ani tolik záměr ale lajdáctví. Když se jim podaří natlačit nahrávku s vysokým "vybuzením", tak to nebude trpět problémy nízkoúrovňových signálů. No a při převodu z formátu z vyšším rozlišením to asi ujíždí. Za ty peníze co to stojí by se to stávat nemělo.
Pokud můžu soudit podle koncertů, tak většina zvukařů jsou hluchý lidi. Těžko se dá dělat něco s tím, že kolikrát zvučí muziku, která je jim ukradená. Ty nešťastný kapely mě kolikrát utvrzují v tom, že ten zvuk štve nejenom mě.
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Alan Gavel https://diit.cz/profil/alan
27. 9. 2004 - 13:37https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuseMyslím, že Petr měl na mysli hlavně popík. Pokud můžu říct co znám z hudební knihovny z Brna, tak v poslední době jsou CD docela v dobrém stavu (mastering), pokud je to záměrem vydavatelství. Od některých spolužáku jsem kdysi po jejich pobytu v USA slyšel, že prý jsou stejná CD u nás zvukově horší. To se mi moc nezdá (pokud bych vyloučil mizerné lisování v evropě), ale je pravda, že disky americké provenience měly např. v 1/2 90. let zvuk docela dobrý i u rokových nahrávek (alespoň některé), což byl u nás dost problém.
Zajímavou kategorií jsou reedice. I když jsem slyšel hodně CD s tzv. digitálně remasterovaným zvukem, tak se mi jeví, že teprve od roku 98/99 dál to začíná mít šťávu. S těma CD někdo pracuje a mimo kvalitního zvuku z nich dostane šum (problém např. dřívějších jazzových reedic) na snesitelnou úroveň např. věci od Verve records.
Myslím, že i u nás se některá nová CD dají pochválit za zvuk. Jde sice hlavně o hudbu, ale je fajn když i kapela a zvukař mají zájem na technicky kvalitním záznamu. Slyšel jsem, že sotva se zvukaři naučili pořádně nahrávat formát CD, tak přichází SACD a DVDA. Myslím, že ten kdo chtěl kvalitně dělat CD, tak bude dělat i dobré SACD. Možná ten clipping není ani tolik záměr ale lajdáctví. Když se jim podaří natlačit nahrávku s vysokým "vybuzením", tak to nebude trpět problémy nízkoúrovňových signálů. No a při převodu z formátu z vyšším rozlišením to asi ujíždí. Za ty peníze co to stojí by se to stávat nemělo.
Pokud můžu soudit podle koncertů, tak většina zvukařů jsou hluchý lidi. Těžko se dá dělat něco s tím, že kolikrát zvučí muziku, která je jim ukradená. Ty nešťastný kapely mě kolikrát utvrzují v tom, že ten zvuk štve nejenom mě.https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuse#comment-99699
+
No ono hlavně ten převod na 44.1/16bit CD není zase až taková sranda jak to možná vypadá. Dneska se točí snad už výhradně 24bit se vzorkovací frekvencí 96kHz (eventuelně 88.2kHz) nebo 44.1kHz, zcela výjimečně 192kHz a ten resampling a dithering do 16bitů je celkem oříšek, pokud se to má zprznit co nejmíň. Obzvlášť když to člověk slyší vedle sebe, tak by někdy brečel. Nezřídka se to dělá tak, že se master nahraje na analogovej pás a z něj zpětně nasampluje (případně ještě předtím prožene přes kompresor/limiter) na 16/44.1. Je s tím tak paradoxně nejmíň s*aní a výsledek je kolikrát lepší, než když se to udělá kompletně v digitální doméně. A média s vysokým rozlišením tenhle krok ušetří.
Jinak zvukaři na koncertech jsou kapitola sama pro sebe. Někteří vyhulí basy tak, že je slyšet jenom dunění kopáku a basy, druzí naopak vytáhnou středovejšky, že to člověku rve uši. Ale na druhou stranu i když jsou dobří a zvučejí třeba nějakej festival, tak těžko můžou znát všechny skladby všech kapel a jak mají správně znít. A kapela ví houby, ta slyší z odposlechů úplně něco jinýho, než jde do lidí. Proto by každá kapela na normálním koncertě měla mít vlastního zvukaře a hrát přes vlastní aparát (tím nemyslím PA), jinak ten zvuk nikdy nemůže stát za moc. Ale to už je OT.
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
phanatic (neověřeno) https://diit.cz
27. 9. 2004 - 15:44https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuseNo ono hlavně ten převod na 44.1/16bit CD není zase až taková sranda jak to možná vypadá. Dneska se točí snad už výhradně 24bit se vzorkovací frekvencí 96kHz (eventuelně 88.2kHz) nebo 44.1kHz, zcela výjimečně 192kHz a ten resampling a dithering do 16bitů je celkem oříšek, pokud se to má zprznit co nejmíň. Obzvlášť když to člověk slyší vedle sebe, tak by někdy brečel. Nezřídka se to dělá tak, že se master nahraje na analogovej pás a z něj zpětně nasampluje (případně ještě předtím prožene přes kompresor/limiter) na 16/44.1. Je s tím tak paradoxně nejmíň s*aní a výsledek je kolikrát lepší, než když se to udělá kompletně v digitální doméně. A média s vysokým rozlišením tenhle krok ušetří.
Jinak zvukaři na koncertech jsou kapitola sama pro sebe. Někteří vyhulí basy tak, že je slyšet jenom dunění kopáku a basy, druzí naopak vytáhnou středovejšky, že to člověku rve uši. Ale na druhou stranu i když jsou dobří a zvučejí třeba nějakej festival, tak těžko můžou znát všechny skladby všech kapel a jak mají správně znít. A kapela ví houby, ta slyší z odposlechů úplně něco jinýho, než jde do lidí. Proto by každá kapela na normálním koncertě měla mít vlastního zvukaře a hrát přes vlastní aparát (tím nemyslím PA), jinak ten zvuk nikdy nemůže stát za moc. Ale to už je OT.https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuse#comment-99720
+
To je zajímavý. Když je teda kolikrát nejlepší převest to do analogu a pak to samplovat na CD frekvenci a rozlišení, tak proč mají dnešní CD rekordéry všechny vícebitovej převod z analogu (často 24bit?). To si tam elektronika taky musí převést digitálně na 16bitů, neříkej mi, že tam je pásek :-D.
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Alan Gavel https://diit.cz/profil/alan
27. 9. 2004 - 18:38https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuseTo je zajímavý. Když je teda kolikrát nejlepší převest to do analogu a pak to samplovat na CD frekvenci a rozlišení, tak proč mají dnešní CD rekordéry všechny vícebitovej převod z analogu (často 24bit?). To si tam elektronika taky musí převést digitálně na 16bitů, neříkej mi, že tam je pásek :-D.https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuse#comment-99736
+
Podle Nyquista sice stačí vzorkovací frekvence dvojnásobná než nejvyšší frekvence co se chce přenést, ale jen teoreticky. Prakticky tam totiž vznikají zázněje neboli aliasing, a to tím výraznější, čím je frekvence v signálu bližší 1/2 fvz Proto se nahrávky pořizují a zpracovávají na tak "nesmyslně" vysokých vzorkovacích frekvencích a pak složitě (aby nevznikl ten aliasing) převádějí na 44 nebo 48 kHz, nebo se rovnou nechají s vyšší vzorkovací frekvencí.
Triviální případ: co se stane, když budu 10 kHz vzorkovat na 20 kHz, a okamžiky vzorkování se náhodou dostanou do míst průchodu sinusovky nulou? Dostanu ticho, filtr nefiltr...
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Zerryk (neověřeno) https://diit.cz
27. 9. 2004 - 21:33https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskusePodle Nyquista sice stačí vzorkovací frekvence dvojnásobná než nejvyšší frekvence co se chce přenést, ale jen teoreticky. Prakticky tam totiž vznikají zázněje neboli aliasing, a to tím výraznější, čím je frekvence v signálu bližší 1/2 fvz Proto se nahrávky pořizují a zpracovávají na tak "nesmyslně" vysokých vzorkovacích frekvencích a pak složitě (aby nevznikl ten aliasing) převádějí na 44 nebo 48 kHz, nebo se rovnou nechají s vyšší vzorkovací frekvencí.
Triviální případ: co se stane, když budu 10 kHz vzorkovat na 20 kHz, a okamžiky vzorkování se náhodou dostanou do míst průchodu sinusovky nulou? Dostanu ticho, filtr nefiltr...https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuse#comment-99771
+
No to je přece v pořádku člověče. Když tam ta sinusovka má nulu, tak co by se mělo zaznamenat jinýho? Nebo chceš naznačit, že existuje speciální případ, kdy se sinusovka do toho vzorkování "schová"?
Jak píšeš o tom aliasingu, tak to je myslím to, co sem si matně pamatoval, že je lepší, když se to hodí do těch neslyšenejch částí spektra. Respektive když ta složka bude o to nižší tam, kde to slyšíme. Díky za osvěžení.
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Alan Gavel https://diit.cz/profil/alan
27. 9. 2004 - 23:24https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuseNo to je přece v pořádku člověče. Když tam ta sinusovka má nulu, tak co by se mělo zaznamenat jinýho? Nebo chceš naznačit, že existuje speciální případ, kdy se sinusovka do toho vzorkování "schová"?
Jak píšeš o tom aliasingu, tak to je myslím to, co sem si matně pamatoval, že je lepší, když se to hodí do těch neslyšenejch částí spektra. Respektive když ta složka bude o to nižší tam, kde to slyšíme. Díky za osvěžení.https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuse#comment-99802
+
-Alan-: O tom, že by CD rekordéry (ostatně to ještě dneska někdo dělá ?) měly na straně A/D převodu více než 16bit převodníky, nic nevím. A pokud někde náhodou jsou, tak se tam nejspíš nic neditheruje, ale vezme se jenom 16 nejvyšších bitů a zbytek se ignoruje. Maximálně tam může bejt nějaký super bit mapping (ale to spíš člověk najde na DATce), ale to bude spíš ojedinělý výstřelek. Jo, na výstupní D/A části jsou vícebitové převodníky poměrně dost často a občas je tam i nějakej digitální processing (třeba alpha u denonů nebo legato link u pionerů), ale většinou se jenom ten 16bit stream vrazí na vrchních 16 MSB bitů toho vícebitovýho převodníků a je vymalováno. Ono jde totiž o to, že za stejný peníze tam můžu osadit buď 16bit převodník, co reálně rozliší 12bitů nebo 20-24bit, co jich rozliší těch cca 16, co potřebuju. O tom to je.
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
phanatic (neověřeno) https://diit.cz
27. 9. 2004 - 23:29https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuse-Alan-: O tom, že by CD rekordéry (ostatně to ještě dneska někdo dělá ?) měly na straně A/D převodu více než 16bit převodníky, nic nevím. A pokud někde náhodou jsou, tak se tam nejspíš nic neditheruje, ale vezme se jenom 16 nejvyšších bitů a zbytek se ignoruje. Maximálně tam může bejt nějaký super bit mapping (ale to spíš člověk najde na DATce), ale to bude spíš ojedinělý výstřelek. Jo, na výstupní D/A části jsou vícebitové převodníky poměrně dost často a občas je tam i nějakej digitální processing (třeba alpha u denonů nebo legato link u pionerů), ale většinou se jenom ten 16bit stream vrazí na vrchních 16 MSB bitů toho vícebitovýho převodníků a je vymalováno. Ono jde totiž o to, že za stejný peníze tam můžu osadit buď 16bit převodník, co reálně rozliší 12bitů nebo 20-24bit, co jich rozliší těch cca 16, co potřebuju. O tom to je.
https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuse#comment-99803
+
to že ty převodníky rozliší míň bitu, než na co mají nominální označení, je důsledkem zkreslení těch nejslabších signálů nebo něčeho jiného?
Ty vícebitové A/D má myslím v rekordérech Harman/Kardon a Sony k tomu skutečně nasazuje SBM. Proč je SBM tak chválenej? Nepamatuju si princip, ale zrovna Sony to na svých CD (záznamech ne přehrávačích) používala už před drahnou dobou, nevím jak je to teď. Kromě HDCD mi vůbec není jasný, jak se nějakou technikou (např. SBM) může ten záznam vylepšit.
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Alan Gavel https://diit.cz/profil/alan
28. 9. 2004 - 08:30https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuseto že ty převodníky rozliší míň bitu, než na co mají nominální označení, je důsledkem zkreslení těch nejslabších signálů nebo něčeho jiného?
Ty vícebitové A/D má myslím v rekordérech Harman/Kardon a Sony k tomu skutečně nasazuje SBM. Proč je SBM tak chválenej? Nepamatuju si princip, ale zrovna Sony to na svých CD (záznamech ne přehrávačích) používala už před drahnou dobou, nevím jak je to teď. Kromě HDCD mi vůbec není jasný, jak se nějakou technikou (např. SBM) může ten záznam vylepšit.https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuse#comment-99836
+
Tím dotazem sem myslel, jestli ten převodník zkreslí nebo úplně vynechá LSB.
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Alan Gavel https://diit.cz/profil/alan
28. 9. 2004 - 08:32https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuseTím dotazem sem myslel, jestli ten převodník zkreslí nebo úplně vynechá LSB.https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuse#comment-99837
+
-ALAN-: Převodník je z větší části analogová součástka, která má všechny neduhy, jako kterákoli jiná součástka. Sem patří vlastní šum, fluktuace parametrů s teplotou, napájecím napětím atd. U každého A/D převodníku bude na pár nejnižších bitech nějakej náhodnej šum, kterej nemá s převáděným signálem co do činění, takže je můžu ignorovat a vzít jenom ty, na kterých mám nějaký užitečná signál a s těma dál pracovat.
Co se SBM týče, hlavní přínos je v tom, že dokáže z 16bit PCM vhodným processingem (tzv. " noise shaping") na straně převodu/záznamu vykouzilt subjektivní ekvivalent cca 20bit PCM záznamu, přičemž na straně CD přehrávače není (narozdíl od HDCD) potřeba naprosto žádný dodatečný dekodér. Kromě toho existuje i SBM Direct, který právě přímo převádí DSD streamy do PCM pro CDDA vrstvu (nejen) s odpovídajícím kvalitativním efektem.
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
phanatic (neověřeno) https://diit.cz
28. 9. 2004 - 13:59https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuse-ALAN-: Převodník je z větší části analogová součástka, která má všechny neduhy, jako kterákoli jiná součástka. Sem patří vlastní šum, fluktuace parametrů s teplotou, napájecím napětím atd. U každého A/D převodníku bude na pár nejnižších bitech nějakej náhodnej šum, kterej nemá s převáděným signálem co do činění, takže je můžu ignorovat a vzít jenom ty, na kterých mám nějaký užitečná signál a s těma dál pracovat.
Co se SBM týče, hlavní přínos je v tom, že dokáže z 16bit PCM vhodným processingem (tzv. " noise shaping") na straně převodu/záznamu vykouzilt subjektivní ekvivalent cca 20bit PCM záznamu, přičemž na straně CD přehrávače není (narozdíl od HDCD) potřeba naprosto žádný dodatečný dekodér. Kromě toho existuje i SBM Direct, který právě přímo převádí DSD streamy do PCM pro CDDA vrstvu (nejen) s odpovídajícím kvalitativním efektem. https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuse#comment-99922
+
Moc dík za info. Většina věcí jasných.
Ještě dotaz: Podle toho co píšeš, musejí být ještě nedávno hodně populární jednobitové D/A převodníky na nějakém jiném principu. Tam přece není co kam posunout, bit je tam jen jeden a těžko si představit, že se z něj něco vynechá. Mám doma jeden takový Cd přehrávač a i když k němu mám jisté výhrady, tak zas tak špatně nehraje. Jak to je s tímhle?
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Alan Gavel https://diit.cz/profil/alan
28. 9. 2004 - 14:51https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuseMoc dík za info. Většina věcí jasných.
Ještě dotaz: Podle toho co píšeš, musejí být ještě nedávno hodně populární jednobitové D/A převodníky na nějakém jiném principu. Tam přece není co kam posunout, bit je tam jen jeden a těžko si představit, že se z něj něco vynechá. Mám doma jeden takový Cd přehrávač a i když k němu mám jisté výhrady, tak zas tak špatně nehraje. Jak to je s tímhle?https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuse#comment-99937
+
Jo jednobitovy prevodniky jsou neco trochu jinyho nez klasicky D/A. Tam se pouziva prevzorkovani na vysokou frekvenci a velikost vzorku pak neni dana poctem bitu, ale sirkou impulzu. Vystup se pak vyfiltruje, coz jde diky vysoke frekvenci pomerne dobre.
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Jirka (neověřeno) https://diit.cz
28. 9. 2004 - 18:21https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuseJo jednobitovy prevodniky jsou neco trochu jinyho nez klasicky D/A. Tam se pouziva prevzorkovani na vysokou frekvenci a velikost vzorku pak neni dana poctem bitu, ale sirkou impulzu. Vystup se pak vyfiltruje, coz jde diky vysoke frekvenci pomerne dobre.https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuse#comment-99943
+
Jaky jsou teda hlavní výhody těch různych řešeni (multibit, 1bit)? Co sem se díval, tak snad i SACD je v současné době 1bit převod. Zase dnesni CD prehravace, ktere to maji uvedeno, maji krome JVC vetsinou ty multibity. Jestli to dobre chapu, tak ten upsampling ma smysl jen u tech multibitu?
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Alan Gavel https://diit.cz/profil/alan
29. 9. 2004 - 08:29https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuseJaky jsou teda hlavní výhody těch různych řešeni (multibit, 1bit)? Co sem se díval, tak snad i SACD je v současné době 1bit převod. Zase dnesni CD prehravace, ktere to maji uvedeno, maji krome JVC vetsinou ty multibity. Jestli to dobre chapu, tak ten upsampling ma smysl jen u tech multibitu?https://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskuse#comment-100053
+
Diskuse k Dolby audio pro HD DVD i Blu-rayhttps://diit.cz/clanek/dolby-audio-pro-hd-dvd-i-blu-ray/diskusehttps://diit.cz/sites/default/files/diit-logo.png
Pro zvukové nosiče asi tohle nemá význam, ale je to dobré vědět. Skoro mě překvapuje, že pro Blu-Ray, kterému se neustále nafukuje kapacita, si jeho představitelé vybrali "jen" Dolby digital. Měl jsem pocit, že dts je považováno za nějak lepší (vetší datový tok). No uslyšíme!?
192Khz je fajn, ale často je u dnes vydávaných SACD a DVD-A jen 96Khz, což bohatě stačí. Skoro bych řekl, že má větší význam rozlišení např. 24bit než zvyšování frekvence, které jen posune nějaké artefakty převodu mimo slyšitelné pásmo. Nevíte někdo jestli je u formátů DVD-A a SACD stále kódováno tím stylem, že nejslabší zvuky mají největší zkreslení?
No a jeden dotaz. Jak je tam ta zkradka MLP looseless, není to náhodou Meridian loosless packing nebo tak nějak? Je tedy psát MLP looselees něco jako psát LED dioda?
Zvyšování frekvence má význam. Sice neslyšíš 192kHz, ale u několikáté harmonické se to projeví...
Harmonické se liší (pokud vím) nejen frekvencí, ale i intenzitou. Aby harmonická normálního nástroje dosáhla při vnímatelné intenzitě přes 100Khz mi přijde dost zcestné. Nebo se mýlím?
Tím rozlišením (bity) jsem myslel něco jako různou komprimaci u MP3, ve které se snadno pozná rozdíl, i když je frekvenční rozsah stejný (respektive není, ale to je záležitost algorimu, a pozná se to i v rozsahu, kdy se nemění). To mi přijde snadněji slyšitelné než rozdíly harmonických mezi 96khz a 192khz záznamem, když reprobedny přenesou do 25khz a ty na to stavěné dejme tomu do 50-80khz. Na uplatnění harmonických by možná stačilo i 48khz, ale ty vyšší frekvence posunují nějaké artefakty převodu či kýho výra mimo slyšitelnou / hranou oblast.
Radši bychom tu tuhle diskuzi neměli moc rozvíjet. Už se to asi dělalo mockrát jinde a v prvním příspěvku jsem se možná nechal zbytečně unést a tohle co píšeš jsem tam dal jen na okraj.
zkus si ale třeba jen sinus 10kHz nakreslit digitálně při 44, 96 a 192 jaký dostaneš schody místo suinusu...
Souhlasím, nemá cenu to rozebírat, ostatně je to jen můj názor a pravda může být jiná...
2jikka: az na to, ze pri prehravani to prozenes pres kondik a za nim uz zadny schody nejsou. Takze rozdil 00nic.
Schody to pak sice nejsou, ale k té původní křivce to má taky daleko.
Pokud se podívám jen na testy zvukovek do počítače, tak je vidět, že schody jsou při stejné frekvenci výsledkem spíš nekvalitního převodu. V podstatě sám říkáš, že je to půsodně signál 10khz, a pokud jdou schody (peaky) z takového signálu frekvenčně v celém spektru tak není něco v pořádku. Mám pocit,že tu nespojitost signálu (to jsou možná tebou myšlené schody) pak hladí oversampling nebo něco podobného, ne?
No a pak jsem se nechal trochu unést a trochu jsem si popletl vzorkovací frekvenci s frekvencí přenášenou do repráků. Mám pocit, že ta vzorkovací je podle nějakého principu minimálně dvakrát taková jako hraná. Takže ta moje poznámka o 48Khz byla myšlena na přenášené pásmo, což je vlastně 96Khz vzorkovací frekvence. Prostě jsem se spletl. To už stejně většina beden nepřenese, ale umím si představit, že tam bude zakopaná nějaká harmonická frekvence v slyšytelné úrovni. V porovnání s hlavním signálem to asi bude 00 nic, ale hlavně to většinou nebudou hrát ty bedny.
Jinak upřímně přiznávám, že jsem si měl možnost na generátoru vyzkoušet, že slyším tak 16Khz signál. Nevím co si pak mám myslet o takto vysokém frekvenčním rozsahu. Rozdíl CD a DVD-A jsem ale dost zřetelně slyšel. Jenže tam je zase ta vyšší rozlišovací schopnost (bity), která se mi zdá podstatnější, což bylo to co sem tam původně na okraj připsal.
jikka, phanatic: Podle Nyquista na samplovani 10kHz sinusovky staci samplovaci frekvence 20 kHz. Je jedno, ze kdyz se na to podivas, tak to jsou schody (pri 20kHz jeden prubeh vlastne jsou vlastne jen 2 body), protoze DA prevodnik by mel spravne rekonstruovat puvodni sinusovku (napr. pomoci upsamplingu).
-Alan-: No, nekvalita CD je dnes dána především tím, že firmy pouští do světa paskvily a né pořádně udělaná CD. I na SACD je ta CD vrstva zmršená a signál oproti SACD vrstvě je o dost horší už jen proto, že tam například dochází ke clippingu. O tom, že by výrobci používali například SuperBitMapping, nebo podobné techniky, aby z CD dokázali vyždímat opravdu maximum, tak to ne, to si můžeme nechat jen zdát. Takže pokud srovnávat kvalitu SACD s CD, nebo DVD-Audia s CD, tak si nejprve to CD z toho SACD/DVD-Audia sám musí pořádně vytvořit, jinak porovnává jablka s hruškama...
Petr: S tím, že CDDA vrstva u SACD je nějak programově zmršená, aby vynikla lepší kvalita nahrávky ve vysokém rozlišení, hrubě nesouhlasím. Naopak, co jsem měl možnost slyšet, tak tyhle disky (alespoň ty s klasikou) jsou jedny z nejlépe hrajících CDček vůbec. A tvrdí to všichni, co to měli možnost slyšet.
Jinak ale pochopitelně to, že úroveň zvukové kvality drtivé většiny CD produkce je tristní, musím bohužel souhlasit. Ono na jednu stranu není divu, lidi to stejně (ne)koupí, takže proč cpát prachy navíc do lepšího masteringu ? Na druhou stranu je to ale taky hodně o lidech co ten mastering dělají. Například jedno z nejlepších studií u nás (a možná i v Evropě) produkuje CD, které mají všechny takový charakteristický "nakřáplý" zvuk. A ty rozhodně nelze podezírat z toho, že by neměli dostatečně kvalitní vybavení. Prostě se jim ten zvuk líbí, tak to tak dělají.
Myslím, že Petr měl na mysli hlavně popík. Pokud můžu říct co znám z hudební knihovny z Brna, tak v poslední době jsou CD docela v dobrém stavu (mastering), pokud je to záměrem vydavatelství. Od některých spolužáku jsem kdysi po jejich pobytu v USA slyšel, že prý jsou stejná CD u nás zvukově horší. To se mi moc nezdá (pokud bych vyloučil mizerné lisování v evropě), ale je pravda, že disky americké provenience měly např. v 1/2 90. let zvuk docela dobrý i u rokových nahrávek (alespoň některé), což byl u nás dost problém.
Zajímavou kategorií jsou reedice. I když jsem slyšel hodně CD s tzv. digitálně remasterovaným zvukem, tak se mi jeví, že teprve od roku 98/99 dál to začíná mít šťávu. S těma CD někdo pracuje a mimo kvalitního zvuku z nich dostane šum (problém např. dřívějších jazzových reedic) na snesitelnou úroveň např. věci od Verve records.
Myslím, že i u nás se některá nová CD dají pochválit za zvuk. Jde sice hlavně o hudbu, ale je fajn když i kapela a zvukař mají zájem na technicky kvalitním záznamu. Slyšel jsem, že sotva se zvukaři naučili pořádně nahrávat formát CD, tak přichází SACD a DVDA. Myslím, že ten kdo chtěl kvalitně dělat CD, tak bude dělat i dobré SACD. Možná ten clipping není ani tolik záměr ale lajdáctví. Když se jim podaří natlačit nahrávku s vysokým "vybuzením", tak to nebude trpět problémy nízkoúrovňových signálů. No a při převodu z formátu z vyšším rozlišením to asi ujíždí. Za ty peníze co to stojí by se to stávat nemělo.
Pokud můžu soudit podle koncertů, tak většina zvukařů jsou hluchý lidi. Těžko se dá dělat něco s tím, že kolikrát zvučí muziku, která je jim ukradená. Ty nešťastný kapely mě kolikrát utvrzují v tom, že ten zvuk štve nejenom mě.
No ono hlavně ten převod na 44.1/16bit CD není zase až taková sranda jak to možná vypadá. Dneska se točí snad už výhradně 24bit se vzorkovací frekvencí 96kHz (eventuelně 88.2kHz) nebo 44.1kHz, zcela výjimečně 192kHz a ten resampling a dithering do 16bitů je celkem oříšek, pokud se to má zprznit co nejmíň. Obzvlášť když to člověk slyší vedle sebe, tak by někdy brečel. Nezřídka se to dělá tak, že se master nahraje na analogovej pás a z něj zpětně nasampluje (případně ještě předtím prožene přes kompresor/limiter) na 16/44.1. Je s tím tak paradoxně nejmíň s*aní a výsledek je kolikrát lepší, než když se to udělá kompletně v digitální doméně. A média s vysokým rozlišením tenhle krok ušetří.
Jinak zvukaři na koncertech jsou kapitola sama pro sebe. Někteří vyhulí basy tak, že je slyšet jenom dunění kopáku a basy, druzí naopak vytáhnou středovejšky, že to člověku rve uši. Ale na druhou stranu i když jsou dobří a zvučejí třeba nějakej festival, tak těžko můžou znát všechny skladby všech kapel a jak mají správně znít. A kapela ví houby, ta slyší z odposlechů úplně něco jinýho, než jde do lidí. Proto by každá kapela na normálním koncertě měla mít vlastního zvukaře a hrát přes vlastní aparát (tím nemyslím PA), jinak ten zvuk nikdy nemůže stát za moc. Ale to už je OT.
To je zajímavý. Když je teda kolikrát nejlepší převest to do analogu a pak to samplovat na CD frekvenci a rozlišení, tak proč mají dnešní CD rekordéry všechny vícebitovej převod z analogu (často 24bit?). To si tam elektronika taky musí převést digitálně na 16bitů, neříkej mi, že tam je pásek :-D.
Podle Nyquista sice stačí vzorkovací frekvence dvojnásobná než nejvyšší frekvence co se chce přenést, ale jen teoreticky. Prakticky tam totiž vznikají zázněje neboli aliasing, a to tím výraznější, čím je frekvence v signálu bližší 1/2 fvz Proto se nahrávky pořizují a zpracovávají na tak "nesmyslně" vysokých vzorkovacích frekvencích a pak složitě (aby nevznikl ten aliasing) převádějí na 44 nebo 48 kHz, nebo se rovnou nechají s vyšší vzorkovací frekvencí.
Triviální případ: co se stane, když budu 10 kHz vzorkovat na 20 kHz, a okamžiky vzorkování se náhodou dostanou do míst průchodu sinusovky nulou? Dostanu ticho, filtr nefiltr...
No to je přece v pořádku člověče. Když tam ta sinusovka má nulu, tak co by se mělo zaznamenat jinýho? Nebo chceš naznačit, že existuje speciální případ, kdy se sinusovka do toho vzorkování "schová"?
Jak píšeš o tom aliasingu, tak to je myslím to, co sem si matně pamatoval, že je lepší, když se to hodí do těch neslyšenejch částí spektra. Respektive když ta složka bude o to nižší tam, kde to slyšíme. Díky za osvěžení.
-Alan-: O tom, že by CD rekordéry (ostatně to ještě dneska někdo dělá ?) měly na straně A/D převodu více než 16bit převodníky, nic nevím. A pokud někde náhodou jsou, tak se tam nejspíš nic neditheruje, ale vezme se jenom 16 nejvyšších bitů a zbytek se ignoruje. Maximálně tam může bejt nějaký super bit mapping (ale to spíš člověk najde na DATce), ale to bude spíš ojedinělý výstřelek. Jo, na výstupní D/A části jsou vícebitové převodníky poměrně dost často a občas je tam i nějakej digitální processing (třeba alpha u denonů nebo legato link u pionerů), ale většinou se jenom ten 16bit stream vrazí na vrchních 16 MSB bitů toho vícebitovýho převodníků a je vymalováno. Ono jde totiž o to, že za stejný peníze tam můžu osadit buď 16bit převodník, co reálně rozliší 12bitů nebo 20-24bit, co jich rozliší těch cca 16, co potřebuju. O tom to je.
to že ty převodníky rozliší míň bitu, než na co mají nominální označení, je důsledkem zkreslení těch nejslabších signálů nebo něčeho jiného?
Ty vícebitové A/D má myslím v rekordérech Harman/Kardon a Sony k tomu skutečně nasazuje SBM. Proč je SBM tak chválenej? Nepamatuju si princip, ale zrovna Sony to na svých CD (záznamech ne přehrávačích) používala už před drahnou dobou, nevím jak je to teď. Kromě HDCD mi vůbec není jasný, jak se nějakou technikou (např. SBM) může ten záznam vylepšit.
Tím dotazem sem myslel, jestli ten převodník zkreslí nebo úplně vynechá LSB.
-ALAN-: Převodník je z větší části analogová součástka, která má všechny neduhy, jako kterákoli jiná součástka. Sem patří vlastní šum, fluktuace parametrů s teplotou, napájecím napětím atd. U každého A/D převodníku bude na pár nejnižších bitech nějakej náhodnej šum, kterej nemá s převáděným signálem co do činění, takže je můžu ignorovat a vzít jenom ty, na kterých mám nějaký užitečná signál a s těma dál pracovat.
Co se SBM týče, hlavní přínos je v tom, že dokáže z 16bit PCM vhodným processingem (tzv. " noise shaping") na straně převodu/záznamu vykouzilt subjektivní ekvivalent cca 20bit PCM záznamu, přičemž na straně CD přehrávače není (narozdíl od HDCD) potřeba naprosto žádný dodatečný dekodér. Kromě toho existuje i SBM Direct, který právě přímo převádí DSD streamy do PCM pro CDDA vrstvu (nejen) s odpovídajícím kvalitativním efektem.
Moc dík za info. Většina věcí jasných.
Ještě dotaz: Podle toho co píšeš, musejí být ještě nedávno hodně populární jednobitové D/A převodníky na nějakém jiném principu. Tam přece není co kam posunout, bit je tam jen jeden a těžko si představit, že se z něj něco vynechá. Mám doma jeden takový Cd přehrávač a i když k němu mám jisté výhrady, tak zas tak špatně nehraje. Jak to je s tímhle?
Jo jednobitovy prevodniky jsou neco trochu jinyho nez klasicky D/A. Tam se pouziva prevzorkovani na vysokou frekvenci a velikost vzorku pak neni dana poctem bitu, ale sirkou impulzu. Vystup se pak vyfiltruje, coz jde diky vysoke frekvenci pomerne dobre.
Jaky jsou teda hlavní výhody těch různych řešeni (multibit, 1bit)? Co sem se díval, tak snad i SACD je v současné době 1bit převod. Zase dnesni CD prehravace, ktere to maji uvedeno, maji krome JVC vetsinou ty multibity. Jestli to dobre chapu, tak ten upsampling ma smysl jen u tech multibitu?
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.